Postkomunistická justice? Každý šestý současný žalobce byl členem KSČ

"Dnes tento stav pouze musím vzít na vědomí, akceptovat ho, protože de iure je pro mě neměnný," řekla serveru iRozhlas.cz pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Na Vrchním státním zastupitelství v Praze je podíl bývalých komunistů nadprůměrný, dosahuje 30 procent.

Podle Bradáčové je to při pohledu do historie logické, Vrchní státní zastupitelství v Praze vzniklo transformací z Generální prokuratury a Hlavní vojenské prokuratury, řada státních zástupců, dřívějších prokurátorů, byla členy KSČ. Naproti tomu státní zastupitelství v Olomouci a v Brně vznikly jako dva nově se koncipující úřady. V Olomouci podíl činí deset procent, ze 32 žalobců jsou tři bývalí komunisté.

Mezi šéfy obvodních a okresních státních zastupitelství je podíl bývalých členů KSČ dvakrát vyšší než mezi řadovými žalobci. Ti jsou přitom šéfům příslušného státního zastupitelství přímo podřízeni. Často také rozhodují s konečnou platností. Nejvyšší podíl bývalých členů KSČ je na okresních státních zastupitelstvích v Třebíči (čtyři ze šesti), v Chrudimi (dva z pěti) a v Sokolově (čtyři z deseti). Naopak ve Znojmě, Žďáru nad Sázavou nebo v Praze 2 nepůsobí mezi zástupci žádný exkomunista.

Na Nejvyšším státním zastupitelství je podíl bývalých komunistů nadprůměrný: 16 z 57, to je 28 procent. Podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana je výskyt bývalých členů KSČ v justičním aparátu důsledkem postoje, který česká společnost ke komunistickému režimu a jeho představitelům zaujala. "Nedošlo k zákazu komunistické strany v devadesátých letech, nedošlo k tomu, že by se členové KSČ jakýmkoliv způsobem diskriminovali v přístupu k nějakému zaměstnání či profesi. Tím je tedy umožněno, aby i nadále pracovali v jakýchkoliv pozicích," řekl Radiožurnálu Zeman.

Podle ministerstva spravedlnosti je vyšší podíl bývalých komunistů na vyšších pozicích logický. U vyšších stupňů státních zastupitelství pracují zpravidla starší ročníky, jež se kariérním postupem dostávají na vyšší pozice. Ministerstvo zdůraznilo, že řadové členství v KSČ nebylo a není omezujícím faktorem pro výkon veřejné funkce.

Prokurátoři i soudci prošli na začátku 90. let prověrkami, takzvanými renominačními procesy, které měly podle serveru nejoddanější komunistické kádry z justice odstranit. Jejich součástí byla i povinnost předložit lustrační osvědčení. Jeho majitelé by neměli být příslušníky ani spolupracovníky StB, funkcionáři KSČ od okresního tajemníka výš, příslušníky Lidových milicí ani členy akčních výborů či prověrkových komisí. Soudci a žalobci, kteří prověrkám odolali, na svých místech často pracují dodnes. A mnozí ve svobodných poměrech povýšili.