ČR urychleně přijme zákon o brexitu, žádná strana ho nechce vetovat

"Od žádné politické strany nezaznělo to, že by se chystaly uplatnit veto na paragraf 90. To znamená, pokud se situace nezmění, měli bychom být schopni tento zákon projednat a schválit v Poslanecké sněmovně již v prvním čtení," řekl Hamáček a poděkoval ostatním stranám za vstřícnost.

Schůzky se účastnili zástupci všech sněmovních uskupení s výjimkou nejsilnějšího hnutí ANO, vicepremiér ale neočekává, že by se větší z vládních stran postavila proti vládnímu návrhu zákona.

Podporu zákonu vyjádřili i ostatní účastníci schůzky. "Jsem příjemně překvapen tím, že se čeští politici dokážou shodnout, že brexit je skutečně problém a že ho musíme řešit společně, abychom minimalizovali dopady na české občany a na české hospodářství," řekl místopředseda Pirátů Mikuláš Peksa. Za zrychlené schválení zákona se jednoznačně postavili i zástupci ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.

Nerozumím vůbec radosti některých komentátorů i politiků z toho, že Británii hrozí kvůli brexitu nekoordinovaný chaos. Pokud už k jejímu odchodu z EU má dojít, je přece zájem všech, aby proběhl co možná nejklidněji.

Je dobře, že ministr vnitra Jan Hamáček inicioval schůzku zástupců parlamentních stran k zákonu o odchodu Velké Británie z EU. ČR musí být dobře připravena na všechny varianty brexitu.

Komunisté a SPD upozornili na to, že o konečném stanovisku musí ještě jednat jejich poslanecké kluby. "Mohu extrapolovat zcela s jistotou, že poslanecký klub KSČM nebude vetovat zrychlené projednávání v prvním čtení ani se k žádnému takovému návrhu veta nepřipojí," řekl šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik. Komunisté podle něj mají zájem na tom, aby Česko bylo připravené na tvrdý brexit. Poslanec SPD Jan Hrnčíř bude klubu navrhovat, aby normu podpořil, podle něj jsou záruky, že se Británie zachová k Čechům žijícím na ostrovech stejně.

Také Hamáček očekává reciproční postoj britské strany. Vychází přitom z loni přijatého obecného záměru britské vlády, který by měl situaci po brexitu řešit. Podle Hamáčka by britské opatření mělo platit stejně dlouho jako to české, tedy do konce roku 2020. Závaznou vyhlášku Británie zatím nepřijala, Hamáček ale věří tomu, že se podaří toto opatření prosadit ještě předtím, než dojde k brexitu.

Senátoři Hampl a Vystrčil vyjádřili přesvědčení, že se i Senát zasadí o co nejrychlejší projednání zákona. Vystrčil také řekl, že se s Hamáčkem dohodl, že by Senát mohl pozměňovacím návrhem normu upravit v případě, že by se už ve Sněmovně objevil ve vládním návrhu nějaký problém. Zrychlené schvalování v prvním čtení úpravy v normě ve Sněmovně neumožňuje.