Pohár trpělivosti s důchodci přetekl. "Průšvih" se začne řešit

Zatímco v roce 2018 mělo exekuci na starobní, invalidní či pozůstalostní důchod přes 85 000 mužů a žen, letos březnu se počet zvýšil na 90 418 lidí.

Na konci letošního prvního čtvrtletí mělo exekuční srážku z důchodu 26 054 seniorů a 26 633 seniorek. V případě invalidních důchodů exekuci čelilo 21 707 invalidních důchodců a 14 430 invalidních důchodkyň. Nižší důchod kvůli exekuci mělo také 1 334 vdov a 260 vdovců.

V průměru bylo ze starobního důchodu mužům strháváno 2 698 korun a ženám 2 211 korun, přičemž největší srážku v průměru měli muži z Moravskoslezském kraje (3335 korun) a ženy z Olomouckého kraje (2529 korun).

Průměrně strhávaná částka u invalidního důchodu u muže činila 1 978 korun a u ženy 1 980 korun. Z vdovského důchodu se sráželo v průměru 1 612 korun a z vdoveckého 1 636 korun.

Maláčová poukazuje, že tyto exekuční srážky se týkají těch důchodců, u kterých je možno sebrat určitou částku. U dalších cca 33 000 lidí nelze zahájit srážky z důchodu vzhledem k jeho nízké výši. Jsou na ně však stále vypsány exekuční příkazy.

Exekuce má na starosti ministerstvo spravedlnosti a rozhodují o nich soudy, Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) patřící pod ministerstvo práce a sociálních věcí však provádí exekuční srážky. Maláčová přiznává, že to ministerstvo administrativě velmi zatěžuje.

ČSSZ se při provádění exekučních srážek řídí nařízením soudu, exekučním příkazem exekutora, nebo rozhodnutím ze správního, konkurzního či insolvenčního řízení. Srážení částky z důchodu může úřad ukončit až po splacení dluhu a úroků i nákladů řízení.

Právník Pavel Němec tvrdí, že by ČSSZ mohl celou řadu exekucí nechat zastavit kvůli neplatným rozhodčím doložkám z úvěrových smluv. Rozhodoval o tom Ústavní i Nejvyšší soud, který prohlásil rozhodčí doložky v úvěrových smlouvách za neplatné v květnu 2011.Podle Němce by na základě údajů z exekučních případů mohla ČSSSZ navrhnout soudu zastavení protiprávní exekuce, protože má k dispozici údaje z exekučních příkazů.

Podle Maláčové je „strašně nefér“, aby lidé dále platili neplatné exekuce. Přijde ji to „nesprávné a nespravedlivé“. Přiznává však, že má dost omezené ruce, protože ČSSZ informace o exekuci a rozhodčím položkám klientů neeviduje a úředníci by tedy museli ručně procházet „stovky tisíc spisů, možná milion“.

Na to však rezort nemá kapacity. Maláčová tvrdí, že i 50 úředníků je moc, protože je ministerstvo na hraně své kapacity. Navíc to nespadá ani do jeho kompetencí. „ To, co nedělají soudy, nemůže suplovat MPSV přes správu sociálního zabezpečení. To jsou desítky úředníků, které bychom potřebovali.“

Podle Maláčové by možným řešením mohl být nějaký jednoduchý software. Odkazuje se na odborníků, podle kterých existuje možnost to dělat skrze správu sociálního zabezpečení přes datové schránky. Němec prý má nějaký takový software k dispozici, proto se s ním Maláčová plánuje sejít, stejně jako s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (ANO). 

„ To, co se děje s rozhodčími doložkami, je průšvih a pokud mohu ze své pozice něco udělat, tak jsem pro,“ uvedla Maláčová, co je její motivací.  Svou pomoc lidem stiženým exekucemi vidí v navýšení životního a existenčního minima, protože to by se mělo promítnou do nezabavitelné částky. 

„Problém exekucí obecně a krize bydlení jsou dva největší problémy v sociální oblasti v tuto chvíli,“ tvrdí Maláčová, která kritizuje soudy, že nedělají v této oblasti dost. „ Snažím se to řešit nad rámec svých povinností, abych těm lidem pomohla.“

Exekuce v ČR

Důchodci nejsou jedinou skupinou obyvatelstva, kterou trápí exekuce. Ke konci letošního března bylo vedeno na 3 476 exekucím proti nezletilým, z toho 2 200 proti dětem mladších 15 let. Vláda v na počátku tohoto měsíce schválila poslanecký návrh novely občanského zákoníku, která by dluhy převedla na zákonného zástupce dětí do 15 let.

Podle průzkumu Asociace inkasních agentur se Čechům daří své dlužné pohledávky splácet. Asociace to přičítá stoupajícím platům. V loňském roce inkasní agentury zpracovaly pohledávky o objemu 23,5 mld. korun. Průměrná výše pohledávky klesla o 5 551 korun, tedy na 16 053 korun.