KOMENTÁŘ | Nejen důchody. Česko nutně potřebuje kvůli půl milionu lidí ještě jednu reformu

Jasné je to, že téměř půl milionu lidí v České republice je v exekuci. Podle serveru iRozhlas.cz, který se problematice věnuje, tento fakt vytváří mimo jiné tlak na sociální systém, jelikož státu chybí odvody potřebné například na vyplácení důchodů. Hovoří se proto o reformě oddlužovacího procesu.

„Soud by měl zaručit, že oddlužení bude kratší. Navrhujeme zkrátit dobu z pěti na tři roky. Dostaneme tak lidi z šedé ekonomiky a zároveň jich více oddlužíme,“ citoval iRozhlas.cz vyjádření sociologa Daniela Prokopa z výzkumné organizace PAQ Research. Podle něj je ale jasné, že dluhy nelze jen tak odpustit, řešení je proto právě v přístupnějším oddlužení. 
 
Řeknete si, co je mi do toho, že Ústecký, Karlovarský, Liberecký, či Moravskoslezský kraj na výše zmiňované mapě doslova svítí „tmavými“ odstíny kvůli vysokým číslům o počtu exekucí. Jistě, co je komu do toho, vždyť brát si peníze na dovolenou nebo novou televizi, když vím, že na ní nemám a jdu si pro peníze tam, kde mi je dají, není můj problém, ne? To je ale jen jeden úhel pohledu.

Jiný nabízí, a nutno říct, že o dost výstižnější a smutnější, třeba nový projekt dalšího veřejnoprávního subjektu, totiž České televize – V exekuci. A aniž bych záměrně dělal reklamu veřejnoprávním médiím, chci upozornit, že by se lidé měli aspoň na jeden díl uvedené série ve svém vlastním zájmu podívat. Když už ne pro příběhy, tak pro nic jiného, aby věděli, jak rychle mohou kvůli až nečekaným důvodům a praktikám sklouznout hodně hluboko do dluhové pasti.  
 
A že fakt nejde v mnoha případech exekucemi dotčených lidí o prkotinu, dokládají i slova odborníků: „Není to jejich problém. Zhruba polovina z těch lidí, kteří jsou v mnohačetných exekucích, pokud jsou ekonomicky aktivní, tak redukuje příjmy. Tito lidé pracují načerno, mají to placené přes příbuzného, mají minimální mzdu, čerpají dávky a podobně. Tím si redukují exekuční srážky,“ citoval server iRozhlas.cz Daniela Prokopa z PAQ Research.

Že to má pak velký dopad na sociální, daňový a zdravotní systém už bylo řečeno. Ale právě v tomhle případě je opakování matkou moudrosti. Výsledkem je, opravdu jen tak na „okraj“ ztráta až dvanácti miliard korun (propočty PAQ Research) pro veřejné finance. 
 
Ale jak z toho všeho ven? Když by se, možná řečeno naivně, rychle a účinně vyřešily nynější potíže s dluhovou legislativou, lepšími definicemi praktik a okolností půjčování peněz nebankovními subjekty, přestala by opravdu veřejnost chodit pro peníze jinam než do bank? Jasně, že ne… A tak jsme znovu na začátku, kde bylo řečeno, že správnou cestou není dluhy odpustit. Čísla v oddlužovacím procesu ale ukazují, že lidí, kteří jim projdou jsou oproti statistikám počtu lidí v exekuci výrazně nižší

. Experti proto říkají, že v něm nejsou, protože oddlužení je dlouhé, trvá pět let. A co víc, není jistota, že na konci bude skutečné oddlužení. Zjednodušeně řečeno. Co tomu chybí nemá cenu opakovat, když si přečtete výtky pro celý proces, zjistíte, v čem je zakopaný pes. Chci proto věřit tomu, že se řada bariér povede co nejrychleji zbourat nejen proto, že předluženým lidem, ať už z jakéhokoliv důvodu, to pomůže ulevit.