Banky musí vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty, rozhodl soud

Sporná věta v zákoně říká, že "peněžní ústav nemá právo na úplatu za zřízení a vedení chráněného účtu". Chráněný účet má sloužit lidem v exekuci s obstavenými platebními účty. Lze na něm hospodařit s takzvaným chráněným příjmem.

Podle soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka je cílem napadeného ustanovení ochrana před nepřiměřeně vysokým zpoplatněním zřízení a vedení chráněného účtu peněžními ústavy a v konečném důsledku zmírnění majetkové zátěže spojené s nuceným výkonem rozhodnutí. Napadené ustanovení podle něj také nezasahuje do samotného jádra práva podnikat a sleduje legitimní cíl.

"Upřednostňuje-li zákonodárce ochranu povinných na úkor peněžních ústavů a jejich převážně majetkových zájmů, dle Ústavního soudu nelze považovat omezení jejich podnikatelské činnosti za nelegitimní, natož svévolné," sdělil Fenyk.

Věta o bezplatném vedení účtu se do zákona dostala jako součást pozměňovacích návrhů. Podle senátorů zvýhodňuje lidi v exekuci oproti dalším lidem v tíživé sociální situaci, třeba starobním důchodcům s minimálními penzemi a nezaměstnaným. Navíc nečiní rozdíl mezi dlužníky v různých situacích, například mezi manželkou zadluženého gamblera a lidmi, kteří způsobili zaviněně škody nebo dluží na nákladech trestního řízení.

Zátěž spojená s vedením účtu se přenáší na peněžní ústavy, zákon tak podle senátorů nepřiměřeně zasahuje do jejich práv, což prý vytváří prostor pro další podobné zásahy v budoucnosti.

"Za předpokladu, že by napadené ustanovení bylo shledáno ústavně konformním, byla by otevřena cesta k jakýmkoliv v podstatě svévolným zásahům do práv třetích osob, například tím, že by povinným musel dopravce poskytnout slevu na jízdném, dodavatel energií na ceně elektřiny a plynu, pojišťovna na povinném ručení či pojištění domácnosti, provozovatel soukromé školy na školném, operátor na platbě za internet či mobilní telefon, apod.," stálo v senátorském návrhu.