Zeman porušil ústavu v osmi případech? Senát projedná žalobu ve středu

Projednávání tohoto bodu začne v 17:00 a podle zákona o jednacím řádu Senátu bude neveřejné, uvedla senátní tisková tajemnice Eva Davidová. Předkládat lze pouze návrhy na schválení nebo zamítnutí žaloby. "O návrzích se hlasuje veřejně podle jmen," uvádí jednací řád.

Návrh žaloby je postaven na tom, že Zeman podle jejích tvůrců svými více či méně závažnými skutky ústavu porušuje. Konkrétně je v návrhu prezidentovi vytýkáno osm případů jednání, od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální zahraniční politikou ČR.

Ústavní žalobu na prezidenta republiky projednají senátoři na #schuzeSenatu ve středu 24.7. v 17:00, rozhodl právě Organizační výbor Senátu. Detaily k této žalobě i dalším bodům jednání sdělí kluby v rámci dopoledních tiskových briefingů. https://t.co/Wbyg99MrQt

Impulzem k vypracování žaloby bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu. Nejnověji k případům přibylo Zemanovo otálení s odvoláním Antonína Staňka (ČSSD) z čela ministerstva kultury.

Prezident v polovině června označil návrh žaloby za ústavní negramotnost a odmítl tvrzení, že jsou jeho kroky v rozporu s ústavou. Podle prezidentova mluvčího je návrh pseudožalobou, která je projevem bolševického myšlení jejích autorů.

K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. Pro podání žaloby pak bude třeba souhlasu ústavní většiny nejméně 120 poslanců.

K ústavní žalobě na hlavu státu Senát přistoupil jednou, a to především kvůli rozsáhlé amnestii, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus před odchodem z funkce v roce 2013. Ústavní soud o ní nerozhodl s odůvodněním, že Klausův prezidentský mandát krátce po podání žaloby uplynul. Pokud by soud žalobě vyhověl, trestem by pro žalovaného mohla být ztráta prezidentského úřadu.

Žalobou pro hrubé porušení ústavy pohrozili senátoři Zemanovi už předloni, a to kvůli jeho váhání s odvoláním Andreje Babiše (ANO) z funkce ministra financí v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo.