Kam šla vaše povodňová stokoruna? Nikdo neví

"To je podle mne nepřijatelné a znamená to, že veřejnost byla vládou brutálně oklamána. Žádám proto ministra financí Miroslava Kalouska, aby veřejnosti okamžitě jasně řekl, kolik peněz bylo zatím od začátku roku na takzvanou povodňovou daň vybráno, zda je bude alokovat nebo je bude vázat účelově na krytí povodňových škod a měl by ujistit veřejnost, že tyto peníze nebudou sloužit ke snížení schodku státního rozpočtu," řekl agentuře Mediafax Hašek.

Zároveň vyzval Nečasovu vládu, aby s ročním zpožděním začala s hejtmany jednat o takzvané Olomoucké výzvě, která shrnuje nutná legislativní i exekutivní opatření státu v oblasti protipovodňové prevence a řešení následků povodní. Šéf Asociace krajů Hašek tak reagoval na rozhovor, který poskytli vysocí úředníci ministerstva financí Hospodářským novinám.

"Když vláda zaváděla povodňovou daň, neřekla veřejnosti úplnou pravdu," napsaly Hospodářské noviny. "Půl roku poté, co stát lidem z výplaty odečítá sto korun na povodně, neumí ministerstvo financí říci, kolik peněz vlastně vybralo. A druhá věc. Peníze, které státu zbudou, spadnou na konci roku účetně do státního rozpočtu. V tuto chvíli jde zhruba o miliardu," píše list.

S argumenty, proč snížit lidem slevu na dani, se vloni politici předháněli. "Financování povodňového účtu sníženou sazbou na daně, tedy onou zmiňovanou stovkou, je sociálně odpovědné řešení," prohlásil loni v srpnu ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Jenže půl roku poté, co mají lidé o sto korun sníženou slevu na dani, mluví už úředníci ministerstva financí jinak. Česko povodňový účet nemá. "Není to omašlováno tak, že přesně ta stokoruna, jakmile přijde, hned někam putuje. Ty peníze přicházejí v balíčku jiných peněz, které platí zaměstnavatelé. Jsou inkasovány v rámci běžných plateb daní z příjmů," vysvětlil v HN náměstek ministra Ladislav Minčič, proč ministerstvo nevede průběžný přehled toho, kolik pomyslných stokorun vybralo.

V rozpočtu počítá s tím, že na povodně vybere snížením slevy na dani čtyři miliardy korun. Tři miliardy mají ministerstva, která vedou protipovodňové programy. Miliarda zůstává zatím bez určení pro případ další pohromy.

A pokud nepřijde, může přijít ministerstvu vhod. Alespoň to připouštějí náměstci ministra financí. "Pokud letos nebudou ty prostředky využity, měly by obecně sloužit ke snížení celkového salda státního rozpočtu. Alespoň to tak z logiky rozpočtu vyplývá," řekl Minčič. Podle jeho kolegy, náměstka Jana Gregora se bude o osudu miliardy rozhodovat před koncem roku. "Pokud se ta částka nevyčerpá, jsou v zásadě dvě varianty, může to přejít do příštího roku nebo ty prostředky spadnou do salda státního rozpočtu," uvedl HN Gregor.