Belgičané, Češi a ti druzí - jak dlouho sestavují vlády

Nejnovější kolo rozhovorů o koalici mezi šesti stranami zkrachovalo o víkendu. Příčinou byl spor o sestavení rozpočtu. Vůdce valonských socialistů Elio Di Rupo, který se měl postavit do čela nové vlády, označil situaci jako "dramatickou".Rozhádaní Vlámové a Valoni se už déle než 17 měsíců po parlamentních volbách nedokázali dohodnout na koalici. Co víc, nic nenaznačuje, že se na tom něco změní.Zemi dosud řídí kabinet premiéra Yvese Letermea. Leterme přitom podal demisi už loni v dubnuBelgičané již letos v březnu překonali světový rekord Iráčanů. Iráčtí šíité, sunnité a Kurdové hledali loni po volbách novou vládu 289 dnů.Jinde by nejspíš dávno vypsali nové volby. Jenže průzkumy ukazují, že v Belgii by nic nevyřešily. Preference stran jsou stejné jako před loňskými volbami.Nakonec ale Belgičanům nic jiného, než jít k předčasným volbám, nejspíš nezbude.Češi jsou při sestavování vlády několikanásobně rychlejší než Belgičané. Nahlíženo evropskými měřítky, se však řadí v Evropě mezi pomalejší vyjednavače koaličních kompromisů. V evropských zemích až na výjimky, mezi které se řadí zejména Belgie a další státy Beneluxu, bývají vlády sestaveny do měsíce. Italové a Řekové, nad kterými visí Damoklův meč dluhové krize, to nedávno dokázali za několik dnů.Pro srovnání se nabízí pět parlamentních voleb, které se v evropských zemích uskutečnily loni v květnu a v červnu a jejichž výsledkem je nebo by měla být koaliční vláda. Mezi ně patří také volby v Belgii. Následovaly dva týdny po volbách v Česku.BRITÁNIEPoddaní královny Alžběty II. volili zástupce do Dolní sněmovny 7. května 2010, ministerského předsedu jmenovala panovnice 12. května. Příští den nastoupili do úřadů noví ministři. Británie po několika desetiletích zažila situaci, kdy vítězná strana nezískala většinu v Dolní sněmovně. Na koalici se dohodli vítězní konzervativci s třetími liberály. Trvalo jim to pět dnů - na britské zvyklosti dlouho. Obvykle jmenuje královna vládu druhý den po volbách. Koalice dosud drží.ČESKOVolby se uskutečnily loni 28. a 29. května, vládu jmenoval prezident v úterý 13 července. Ve volbách vyhráli sociální demokraté, nenašli však partnery pro většinovou koalici. Koalici nakonec sestavili občanští demokraté, TOP 09 a Věci veřejné. Koalice se utápí ve vnitřních sporech, ztratila několik poslanců, většinu ve Sněmovně však udržela.NIZOZEMSKOObyvatelé země tulipánů volili zástupce do parlamentu 9 června 2010. Nová vláda pravého středu Holandska složila slib 14. října do rukou královny Beatrix. Tvoří ji liberálové a křesťanští demokraté. Jejich kabinet je menšinový. Opírá se o podporu protiislámské strany Geerta Wilderse, která do koaličního programu koalice prosadila zákaz islámských šátků. Rozhovory o vládě zdržel fotbal. "Oranjes" na rozdíl od Čechů postoupili na fotbalový šampionát v Jižní Africe a dotáhli to až do finále. Politici koaliční rozhovory kvůli fotbalu přerušili. Obnovili až poté, co vydali prohlášení k neúspěchu nizozemského týmu v zápase o zlato. Rok poté je vláda u moci, zůstává však křehká. V květnových volbách do Senátu se koalici nepodařilo získat většinu.SLOVENSKOVolby byly 12 června 2010. Devátého července, tedy za čtyři týdny, jmenoval prezident vládu. Tvoří ji koalice čtyř pravicových stran - Slovenské demokratické a křesťanské unie, Křesťanskodemokratického hnutí, Svobody a Solidarity a Mostu-Híd, která měla ve stopadesátičlenné Národní radě (slovenském parlamentu) většinu 79 poslanců. Obdobně jako v Česku vyhrála na Slovensku volby sociálnědemokratická strana - Směr expremiéra Roberta Fica. Nedokázala složit koalici. Radičové vláda nicméně ztroskotala, potopila ji Svoboda a Solidarita, která nehlasovala pro posílení záchranného fondu eurozóny. Toto hlasování spojila vláda s vyjádřením důvěry. Slováci půjdou v březnu k předčasným volbám.BELGIEBelgičané volili loni 13 června. Vítězem se stala nacionalistická Vlámská nová aliance, která prosazuje postupné rozdělení země. Na druhém místě skončili valonští socialisté. Vyjednávání o nové koalici několikrát ztroskotalo a vracelo se na počátek. Zdrojem opakujících se vládních krizí v Belgii jsou spory mezi Vlámy a Valony. Hospodářsky silnější Vlámové žádají pro svá území větší samostatnost. Frankofonní Valoni jsou proti a vyslovují obavy z rozpadu země, která je sídlem Evropské unie a NATO.