Praha - Vztahy Kremlu a Pražského hradu prošly po rozpadu Sovětského svazu řadou proměn. Zatímco předchozího českého prezidenta Václava Havla Rusové vnímali jako symbol evropské demokracie, Václava Klause považují za dobrého partnera.
Za své postoje vůči Rusku sklízí Klaus v České republice kritiku, v Rusku mu naopak tleskají. Pozitivní ohlas měl u Rusů mimo jiné Klausův pohled na rusko-gruzínskou válku o gruzínský separatistický region Jižní Osetie v roce 2008.Kabinet tehdejšího českého premiéra Mirka Topolánka ruskou vojenskou intervenci na gruzínském území ostře odsoudil. Ve svém usnesení z 20. srpna 2008 česká vláda označila postup ruské armády v Gruzii za invazi a Topolánek dokonce přirovnal vpád ruských jednotek na gruzínské odštěpenecké území k sovětské invazi v roce 1968.Klaus naopak za hlavního provokatéra války označil Gruzii.Odlišný postoj zaujímal český prezident i k otázce stavby amerického radaru v českých Brdech, který se měl stát spolu se základnou v Polsku součástí amerického protiraketového deštníku. Rusko proti americkým záměrům v ČR a Polsku opakovaně ostře protestovalo a vyhrožovalo odvetnými kroky včetně umístění svých raket u polských hranic.Zatímco česká vláda projekt podporovala, Klaus se k němu stavěl chladněji a pochyboval o jeho funkčnosti a strategickém významu.Napětí mezi Českou republikou a Ruskem kvůli radaru se Klaus pokusil v době před zrušením původních amerických plánů ve střední Evropě uvolnit na summitu Evropské unie a Ruska, který se konal ještě za českého předsednictví v květnu 2009 v ruském Chabarovsku.Klaus tehdy Rusy ujistil, že Evropská unie považuje Rusko za svého strategického partnera, a vyjádřil naději v posílení vzájemného porozumění mezi Bruselem a Moskvou.Rusko a ČR v posledních letech udržují pravidelné kontakty na nejvyšší úrovni. Klaus a Medveděv se kromě v Chabarovsku setkali v říjnu 2009 v Moskvě nebo loni v dubnu v Praze, kam šéf Kremlu přiletěl podepsat s americkým kolegou Barackem Obamou rusko-americkou smlouvu o jaderném odzbrojení START.Otázkou zůstává, v jakém stavu se ocitnou vztahy Moskvy a Prahy po návratu ruského exprezidenta a stávajícího premiéra Vladimira Putina do Kremlu. O jeho vítězství v prezidentských volbách příští rok se prakticky nepochybuje. Jednání s Putinem na mezinárodním poli v minulosti komplikovala jeho tvrdá rétorika.
Související
Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus
Macinka udělil medaili Klausovi, pro kterého dříve pracoval
Aktuálně se děje
včera
Princ Harry je zpátky v Británii. Je to skvělé, svěřil se králův syn
včera
Zemřel herec Kamil Pulec, zahrál si i v televizních seriálech
včera
Na Španěly i s Naderim, ovšem bez zraněného Karabce. Český kádr neminou další změny
včera
Policie dohlížela na tuningový sraz. Na pokutách se vybralo přes čtvrt milionu
včera
Metnar jmenoval nového šéfa civilní rozvědky. Úřaduje od čtvrtka
včera
Severní Korea odpálila balistickou raketu do moře. Soul již zareagoval
včera
Únos mladíka ve Zlíně se nedaří objasnit. Policie hledá muže z videa
včera
Pražský festival Metronome končí. Pořadatelé zmínili několik důvodů
včera
Rusko varuje cizince na Ukrajině. Masivní útoky budou pokračovat
včera
Tělo pohřešované našla speciálně vycvičená fenka, prozradila policie
včera
Česko dá miliardy na projektování železnic. Peníze půjdou i na vyskorychlostní tratě
včera
Čeští fotbalisté ani na druhý pokus nezískali body. V deseti lidech nestačili na Anglii
včera
Zemřela ostravská herečka a držitelka Thálie Štěpánka Ranošová
včera
Fico ze zdravotních důvodů mění sobotní program
včera
Ukrajinci varují. Rusové chystají operace na území NATO a EU
včera
Rusové zaútočili na další most v Kyjevě. Provoz musel být omezen
včera
Superdávka od října změnila parametry. Ministerstvo zmínilo, co je jinak
včera
Počasí: Příští týden se citelně ochladí, babí léto skončí
2. října 2026 21:59
Terorismus, nebo sebevražda? Experti se neshodnou, co bylo cílem útočícího pilota
2. října 2026 20:44
Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům
Sedmnáct členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti plánovaným škrtům v evropském rozpočtu zaměřených na zemědělství a regionální rozvoj. Ve společném dopise adresovaném irskému premiérovi Micheálu Martinovi, jehož země aktuálně předsedá Radě Evropské unie, požadují zachování finančních prostředků ve výši téměř devíti set miliard eur.
Zdroj: Libor Novák