Senioři by měli pracovat co nejdéle, říká Dobeš

"Probíhající demografické změny jsou nepopiratelnou skutečností, která se týká Evropy i České republiky," uvedl Dobeš na konferenci v Senátu k zahájení Evropského roku aktivního stárnutí. Mezi konkrétní cíle Evropské unie je prý dosáhnout 75procentní zaměstnanosti občanů mezi 20 a 64 let.

"Tyto cíle nebude možné splnit bez podpory aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Proto také Evropská komise vyhlásila rok 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí. Mezi aspekty aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity patří zaměstnávání osob do co nejvyššího možného věku," uvedl náměstek.

V průběhu prvního čtvrtletí se uskuteční oficiální konference k zahájení Evropského roku aktivního stárnutí 2012. Na přelomu května a června se v Praze také uskuteční 11. globální konference Mezinárodní federace pro stárnutí. Česká vláda prý na konání konference přispěje více než dvěma miliony korun.

"Jedná se o globální problém, se kterým se musí vyrovnat vlády všech zemí," poznamenal k problematice stárnutí populace člen Asociace univerzit třetího věku Pavel Máchal.

Konstatoval, že při sčítání lidu v roce 1950 bylo v Česku 1 106 300 starších 60 let, tedy 12,4 procenta obyvatel. V roce 1970 to již bylo 1 794 000 obyvatel, k 31. prosinci 2010 bylo starších 60 let 22,6 procenta obyvatel. V roce 2020 Český statistický ústav očekává, že se počet starších občanů v Česku vyhoupne na 2,7 milionu seniorů.

Seniorek je přitom více než seniorů. Z celkového počtu 2 379 696 lidí starších šedesáti let bylo v roce 2010 42,5 procenta mužů.

Problémem pak především je, že zatímco počet starých lidí odkázaných na důchod roste, počet nových daňových poplatníků klesá. Ve druhém čtvrtletí roku 2011 bylo v České republice nepracujících důchodců starších 60 let 89 procent.

"Právě celoživotní učení je důležitým předpokladem pro udržení znalostí a schopností stárnoucích osob a seniorů a je také jednou z podmínek pro aktivní a plodný život každého člověka," myslí si Máchal.

Aby se senioři nedostali na okraj společnosti, je podle Boženy Mannové z ČVUT v Praze nutné zajistit všem bez výjimky přístup k novým technologiím. "Čeští senioři prokazují v poslední době značný zájem o informační technologie. Můžeme ho pozorovat z dat Českého statistického ústavu. V roce 2007 používalo počítač 34,3 procenta obyvatel starších 55 let, zatímco v roce 2009 to bylo o 15,2 procenta více," uvedla Mannová. Stejně rychle pak u starších občanů roste zájem o internet.

Předseda Asociace univerzit třetího věku Petr Vavřín zdůraznil, že společnost musí přispět více, než jen umožnit seniorům přístup k informačním technologiím. "Kromě kurzů, které byly u kolébky seniorského vzdělávání, se objevilo dalších spousta kurzů – dnes je to zhruba 720 kurzů realizovaných na 20 vysokých školách v České republice. Odhaduji, že posluchačů je kolem 12, 14 nebo 18 tisíc," uvedl.

Nezbytný je pak podle něj rozvoj tzv. virtuálních univerzit, aby ke vzdělání měli přístup i senioři bydlící mimo univerzitní města.