Klaus je pro Rusy dobrým partnerem

Za své postoje vůči Rusku sklízí Klaus v České republice kritiku, v Rusku mu naopak tleskají. Pozitivní ohlas měl u Rusů mimo jiné Klausův pohled na loňskou rusko-gruzínskou válku o gruzínský separatistický region Jižní Osetie.

Kabinet tehdejšího českého premiéra Mirka Topolánka ruskou vojenskou intervenci na gruzínském území ostře odsoudila. Ve svém usnesení z 20. srpna 2008 česká vláda označila postup ruské armády v Gruzii za invazi a Topolánek dokonce přirovnal vpád ruských jednotek na gruzínské odštěpenecké území k sovětské invazi v roce 1986.

Klaus naopak za hlavního provokatéra války označil Gruzii.

Odlišný postoj zaujímal český prezident i k otázce stavby amerického radaru v českých Brdech, který se měl stát spolu se základnou v Polsku součástí amerického protiraketového deštníku. Rusko proti americkým záměrům v ČR a Polsku opakovaně ostře protestovalo a vyhrožovalo odvetnými kroky včetně umístění svých raket u polských hranic.

Zatímco česká vláda projekt podporovala, Klaus se k němu stavěl chladněji a pochyboval o jeho funkčnosti a strategickém významu.

Napětí mezi Českou republikou a Ruskem kvůli radaru se pokusil v době před zrušením amerických plánů ve střední Evropě český prezident uvolnit na květnovém summitu Evropské unie a Ruska, které proběhlo ještě za českého předsednictví v ruském Chabarovsku.

Klaus tehdy Rusy ujistil, že Evropská unie považuje Rusko za svého strategického partnera, a vyjádřil naději v posílení vzájemného porozumění mezi Bruselem a Moskvou.