Klaus podepsal Lisabonskou smlouvu

Klaus oznámil, že smlouvu podepsal, i když s ní nesouhlasí. "Respektuji Ústavní soud," řekl prezident s tím, že nesouhlasí ani s formou nálezu, podle něj jde o politickou konfrontaci, nikoli o právně neutrální rozhodnutí.

"Nemohu souhlasit s jeho obsahem, neboť vstoupení Lisabonské smlouvy v platnost, navzdory politickému názoru ÚS, přestane být Česká republika suverénním státem. Pro dnešek i pro jakoukoliv budoucnost legitimizuje snahy té části veřejnosti, které není věc naší národní státní existence lhostejná a která se s tímto výsledkem nechce smiřovat," prohlásil Klaus.

"Nemohu respektovat, aby ÚS formuloval povinnost prezidenta republiky, aby tuto i kteroukoliv jinou mezinárodní smlouvu ratifikoval bez zbytečného odkladu s odkazem na zákon o Ústavním soudu," uvedl dále prezident s tím, že jde o zákon, který se zabývá činností ÚS, nikoliv oprávněními prezidenta republiky, která jsou dána jen ústavou.

Podpisem českého prezidenta Václava Klause se tak uzavřel ratifikační proces v Evropské unii, Lisabonská smlouva byla přijata všemi 27 členskými státy EU. Posledními bylo Irsko, které o ní opakovaně rozhodovalo v referendu, a právě Česko, které smlouvu přijalo až po prosazení podmínky prezidenta Václava Klause. Ten požadoval stejnou výjimku z Charty základních práv EU, jakou si prosadila Velká Británie a Polsko. Odůvodnil to obavou, že vy se sudetští Němci vysídlení po druhé světové válce mohli na základě charty soudit o majetek, který jim byl tehdy zkonfiskován.