Budoucnost České republiky směřuje doleva!

Dle něj příliš myslíme na přítomnost a ohledně budoucnosti čekáme, co přijde. Bublan vychází z filosofa Teiharda de Chardina a jeho myšlenky „přítomnost je možno poznat a prožívat jen ve světle budoucnosti a stejně tak, že minulost správně pochopíme, máme-li představu, jak by měla vypadat naše budoucnost.“ Je sice dobré znát svoji minulost, ale ne tak, jako vědět, kam směřujeme. Nakonec představa o budoucnosti dává pochopit minulost.

Bublan věří, že dnešní svět je lepší než včerejší, dle něj proto směřujeme k dokonalému stavu, nikoli k zániku. „Zlo, nenávist, bolest a smrt jsou morální slabostí svobody, a i když je to nespravedlivé (alespoň v našich očích), jsou nutnou obětí v tvůrčím růstu světa,“ uvádí Bublan s tím, že bez obětí, jakými jsou války, by svět nemohl vyspět. 

„Současné politické a společenské problémy, téměř totální ztráta důvěry ve vládnoucí politickou reprezentaci, volání po nepolitické politice typu „holešovská výzva“ apod., ohlížení se po starých časech totalitního, ale určité jistoty zajišťujícího režimu povedou v příštích letech ke změnám,“ je přesvědčen Bublan. K takové společenské „vzpouře“ vede fakt, že kapitalismus volného trhu selhal, neboť jen zajistil větší bohatství už tak dost bohatým, ohrožení střední třídy a neustále se rozrůstá počet občanů, kteří jsou postradatelní a jistým způsobem nepohodlní tím, že zatěžují ekonomický vývoj. 

Bublan tvrdí, že politický vývoj půjde určitě směrem doleva k podobě demokratického socialismu ruku v ruce se změnou myšlení. Odborníci si více a více uvědomují, že kapitalismus a svoboda nemusí být nutně dohromady. „To povede k větší solidaritě, logicky k větší skromnosti, ale také větší jednotě a vytváření vzájemných pout, která nesvazují, ale obohacují,“ dodává Bublan.