Rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) zatím doplněna nebude. Někdejší ministr vnitra František Bublan (za ČSSD), spisovatel Jiří Padevět (za STAN) ani historik Mikuláš Pešta (za Piráty) dnes od poslanců ve finále tajné volby dostatek hlasů pro nominaci nezískali. Poslanecké kluby tak budou muset najít nové kandidáty, uvedl předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).
Bublan, který byl dříve i předsedou senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost, dostal nyní 76 hlasů ze 176 odevzdaných. Při dubnovém prvním kole pro něj hlasovalo 82 poslanců. Padevět získal 48 hlasů, o pět více než v dubnu, a Pešta 22 hlasů, tedy od dva více než v dubnové volbě.
Rada ÚSTR má ze zákona sedm členů, které volí Senát. Čtyři členy rady navrhují občanská sdružení, dva Sněmovna a jednoho prezident. Nyní zasedá v radě ústavu pět lidí, přičemž Sněmovna má navrhnout svého zástupce za bývalého člena rady Zdeňka Bártu a také za Eduarda Stehlíka, jehož mandát skončí 13. května.
Dva roky je v radě neobsazeno místo po zesnulé předsedkyni Konfederace politických vězňů Naděždě Kavalírové, kterou nominoval ještě bývalý prezident Václav Klaus. Jeho nástupce Miloš Zeman předloni nabídl horní komoře spisovatelku Lenku Procházkovou a zakladatele Jazzové sekce Karla Srpa. Senát je ale neschválil. Srpovu nominaci odmítl kvůli jeho členství v předlistopadové komunistické straně, neboť tím byly porušeny zákonné podmínky pro členství v radě.
Senátoři před dvěma měsíci prezidenta vyzvali, aby po půldruhém roce nečinnosti už s další nominací neotálel. Zeman na to reagoval tím, že opětovně nominoval Procházkovou, jejíž šance na zvolení Senátem jsou podle dostupných informací mizivé. Horní komora to potvrdí za týden.
Úkolem ÚSTR, který vznikl před 12 lety, je zkoumání a nestranné hodnocení československé doby nesvobody pod nacistickou nadvládou (1938 až 1945) a komunistické totalitní moci (1948 až 1989). Vedle ústavu funguje také Archiv bezpečnostních složek (ABS), jenž zpřístupňuje a zveřejňuje dokumenty a archiválie týkající se bezpečnostních složek.
Související
Vedení si letos odměny nevyplatilo, vánoční ale byly štědré. Co se děje v ÚSTR?
Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta
ústr , Poslanecká sněmovna , František Bublan , Jiří Padevět
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák