Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta
Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.
Vedení ÚSTR: Čelíme obviněním z vyprázdněnosti, ústav přitom vstává jako Fénix z popela
Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v reakci na komentář historika Matěje Bílého ze začátku května požádalo o možnost poskytnout pro EuroZprávy.cz rozhovor s tím, že si přeje uvést věci na pravou míru. Odpovědi poskytl ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna a jeho náměstek Kamil Nedvědický. Oba reagovali na obvinění z netransparentního rozdělování prémií či odborné ostrakizace, ředitel Kudrna se navíc obhajoval, že jeho habilitační práce nebyla plagiátem.
Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti
Od nástupu Ladislava Kudrny do funkce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) uplynuly dva roky. Letmé ohlédnutí za jeho dosavadním působením v čele uvedené instituce neskýtá příliš povzbudivý pohled. Pro politickou reprezentaci, která o směřování ústavu naneštěstí fakticky rozhoduje, by mělo jít o příležitost zamyslet se nad tím, zda je ve veřejném zájmu nadále podporovat management, který se krom banálních proklamací na adresu nedávné historie může pochlubit především sérií prohraných soudních sporů s ředitelovými kritiky a současnými i bývalými zaměstnanci.
Současný ÚSTR není udržitelný. Nezbaví-li se politického dohledu, zanikne
Vnitřní poměry na Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v posledních týdnech opět značně rezonují v mediích. Pro nezasvěceného pozorovatele jde o další v dlouhé a nepřehledné řadě sporů a kauz, které instituci provázejí prakticky po celou dobu její patnáctileté existence. Nebyla vůči nim imunní pod žádným ze svých dosavadních šesti ředitelů. Aktuální dění je pak výmluvným důkazem, že klíčový problém ústavu spočívá v jeho malé nezávislosti na politické moci. Nejenže v praxi neumožňuje zachování kontinuity, ale v zásadních personálních otázkách vede k upřednostňování stranických zájmů a konexí před odborností.
Skupina historiků kritizovala současný způsob řízení ÚSTR
Víc než 150 historiků kritizovalo současný způsob řízení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) vedeného Ladislavem Kudrnou. Ve společném prohlášení, které dnes zaslali ČTK, píšou o destabilizaci a autoritářském ovládnutí instituce. Odpovědnost za současný stav připisují signatáři Radě ÚSTR v čele s Eduardem Stehlíkem, kterou vyzvali k nápravě a transparentnímu řešení.
Rada ÚSTR se vložila do sporu Kudrny s částí zaměstnanců
Rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), která je nejvyšším orgánem ústavu, se zastala ředitele Ladislava Kudrny ve sporu s částí zaměstnanců. Podle rady ředitel svými kroky naplňuje koncepci, s kterou byl do funkce zvolen. Usnesení rady poskytl ČTK mluvčí ústavu Martin Vacek.
ÚSTR je ve špatné finanční situaci, přiznalo nové vedení
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je ve svízelné finanční situaci, uvedli dnes zástupci ÚSTR v tiskové zprávě. Nové vedení dnes Radu ÚSTR informovalo o problémech, která zjistilo po svém nástupu začátkem květnu. Předchozí vedení viní například z chybného postupu při rekonstrukci sídla ústavu na pražském Žižkově a netransparentního odměňování zaměstnanců.
Vědecká rada ÚSTR rezignuje, vadí jí volba nového ředitele
Vědecká rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), která je poradním orgánem ředitele ústavu, ke konci dubna rezignuje. Všem jejím 14 členům vadí volba nového ředitele ústavu Ladislava Kudrny, který má do funkce nastoupit od května. Nesouhlasí s jeho koncepcí a pochybují, zda má základní předpoklady k profesionální práci historika.
Novým ředitelem ÚSTR bude historik Ladislav Kudrna
Novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) bude historik Ladislav Kudrna. Rada ÚSTR ho dnes zvolila v tajné volbě, sdělila ČTK za ústav Darja Čablová.
Vláda ignoruje paměťové instituce. Babiš kvůli své minulosti zprostředkovaně ovládl ÚSTR, říká Žáček o své knize
Poslanec za ODS a historik Pavel Žáček ve své knize Vetřelci na vnitru vyjadřuje nesouhlas se současnou vládní politikou zapomínání a popisuje složitý vznik Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) i Archivu bezpečnostních složek (ABS). Obě instituce založil. Publikace se věnuje i Státní bezpečnosti a lustracím. Právě dnes uplynulo od přijetí lustračního zákona třicet let. „V současné době se rozhazují finanční prostředky na všechny strany, ale paměťové instituce, které by se měly starat o naše propojení s minulostí, vlastně nefungují. Diskuze o totalitních režimech, jakým způsobem se podepsaly na životě našich předků, našeho národa, myslím nacismus i komunismus, neexistuje,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz spisovatel Pavel Žáček.
Zrůdnost pohraničníků na železné oponě. Mladíka roztrhali psi. Ani po rehabilitaci nikdo nepřiznal vinu, říká advokát
Slzy na jejich tvářích neoschly ani po pětatřiceti letech. Matka i sestra tehdy osmnáctiletého východoněmeckého mladíka Hartmuta Tautze neustále myslí na syna a bratra, který na železné oponě zemřel kvůli cyničnosti bývalého komunistického režimu. Chlapce z Magdeburgu při pokusu o útěk do svobodného Rakouska 8. srpna 1986 roztrhali u bratislavské Petržalky psi a pohraničníci mu poskytli ošetření až po osmdesáti minutách. Jeho život se už zachránit nepodařilo. „Pro pohraniční stráž měla ochrana státních hranic vyšší hodnotu než lidské životy. Odpovědné orgány i nadále tvrdí, že nikdo za nic nemůže,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz advokát Lubomír Müller, jemuž se před čtyřmi lety podařilo Tautze jako prvního uprchlíka rehabilitovat a vysoudit pro pozůstalou rodinu odškodnění.
Střelba pohraničníků na cizím území byla neakceptovatelná. Vojáci často porušovali i tehdejší zákony, tvrdí historik
Neváhali použít zbraň ani na cizím území, když pronásledovali civilistu anebo svého kolegu. Zásahy Pohraniční stráže (PS) na cizím území sousedního státu považuje historik Libor Svoboda za zcela neakceptovatelné. „Vojáci PS tak v řadě případů porušovali i tehdy platné zákony, podle kterých nesměli vojáci zasahovat mimo československé území. Případy, kdy při pronásledování ´narušitelů´ překročili státní hranice a na území cizího státu po nich stříleli, prali se s nimi, těžce zranili, případně odvlekli zpátky do Československa, nebyly, zejména v padesátých letech, nijak výjimečné,“ říká ve druhá části rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů o PS, která vznikla před 70 lety.
Vražda na železné oponě. Vojína při útěku na Západ zastavil až transportér. Zrůdnost, říká pamětník Prokeš
ROZHOVOR – Na vojně si plně uvědomil zrůdnost komunistického režimu. Miroslav Prokeš, který sloužil u útvaru 8522 v Chebu, má dodnes v paměti příběh vojína Zdeňka Poláška, na něhož Pohraniční stráž 21. ledna 1981 povolala obrněný transportér, aby dezertérovi zabránila v emigraci do Spolkové republiky Německo. „Z odposlechů na telefonní ústředně jsem jako spojař vytušil, že bojové vozidlo jej mohlo usmrtit anebo Poláška rozstřílelo. Vojín se provinil jen tím, že usilovně toužil po svobodě a nechtěl žít v zadrátované zemi,“ říká o čtyřicet let staré vraždě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz pamětník Prokeš, který v tehdejším Gottwaldově dodával tamnímu disentu cyklostyly a papíry pro tisk samizdatů.
Palach před svým protestem uvažoval o útoku na sovětského vojáka a vyzýval k obsazení rozhlasu, říká Blažek
ROZHOVOR – V aktovce s sebou nosil pistoli, uvažoval, že by zaútočil na sovětského vojáka. Historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek popisuje, jak Jan Palach, od jehož úmrtí právě dnes uplynulo 52 let, niterně prožíval srpnovou okupaci Československa. Zapálil se, aby svým protestem probudil společnost z letargie. „Před svou smrtí Jan Palach napsal studentskému vůdci Lubomíru Holečkovi dopis, v němž ho vyzýval, aby vysokoškoláci obsadili rozhlas a vyhlásili generální stávku. Jedná se o příběh, který ukazuje, že za jistých okolností existují důležitější věci než je samotný lidský život,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Petr Blažek.
Chartisty změna režimu zaskočila, revoluce byla v bezpečí až zvolením Havla, říká historik Svoboda
ROZHOVOR – Byli zaskočeni, jak rychle se dostali k moci. Historik Libor Svoboda tvrdí, že někteří chartisté byli překvapeni rychlými změnami, které odstartovala Sametová revoluce 17. listopadu 1989, od níž dnes uplynulo 31 let. „Následující události i vývoj byl tak rychlý, že opozice byla ze všeho překvapena. Najednou byli potřeba odborníci na řadu oblastí, jako je ekonomika či právo a podobně. Proto museli být povoláni i lidé z takzvané šedé zóny. Typický je příklad Václava Klause,“ říká v rozsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.
Stehlík neodstoupí kvůli výzvě odborářů z funkce šéfa rady ÚSTR
Předseda Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Eduard Stehlík neodstoupí ze své funkce. Vyzvala ho k tomu odborářská organizace v souvislosti s odložením trestního oznámení, které v minulosti podal kvůli rekonstrukci sídla organizace. Stehlík ČTK řekl, že by ve stejné situaci opět volil stejný postup.
Čechoslováci v gulagu. Nový web přináší výsledky bádání o represích v SSSR
Nový web Čechoslováci v gulagu spustil Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Přináší výsledky bádání historiků o politických represích vůči československým občanům a krajanům v Sovětském svazu (SSSR). Na webu jsou odborné i popularizační články, knihy, výstavy a videozáznamy besed. Za ÚSTR o tom v dnešní tiskové zprávě informovala Darja Čablová.
Brutální komanda Smerš v akci. ÚSTR připomíná osoby zavlečené po válce do gulagu
Osudy lidí, kteří byli po válce odvlečeni do sovětských věznic a gulagů, připomíná Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Zveřejnil portréty 23 vybraných osobností. Historikům při výzkumu pomáhají dokumenty z ukrajinských i tuzemských archivů, pozůstalosti, ale i vzpomínky pamětníků. Mluvčí ÚSTR Darja Čablová to uvedla v dnešní tiskové zprávě.
ÚSTR má doklady o vyšetřování československých občanů v SSSR
Digitalizované spisy československých občanů či krajanů, kteří byli ve 30. až 50. letech 20. století vyšetřováni sovětskými bezpečnostními orgány na Ukrajině, získal Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). První část dokumentů byla v březnu digitalizována na Ukrajině.
Aktualizováno před 5 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
Aktuálně se děje
před 5 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pogratuloval straně Tisza a jejímu lídrovi Péteru Magyarovi k vítězství v parlamentních volbách prostřednictvím příspěvku na sociálních sítích. Ve svém vzkazu zdůraznil, že za klíčové považuje především to, aby se v budoucí politice obou zemí prosadil konstruktivní přístup.
Aktualizováno před 5 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
Maďarský volební systém patří k těm nejsložitějším v Evropě i na celém světě. Pokud se chcete zorientovat v tom, jak se dnes rozhoduje o složení tamního jednokomorového parlamentu, přinášíme vám stručný přehled jeho fungování.
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák