Rada ÚSTR se vložila do sporu Kudrny s částí zaměstnanců
Rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), která je nejvyšším orgánem ústavu, se zastala ředitele Ladislava Kudrny ve sporu s částí zaměstnanců. Podle rady ředitel svými kroky naplňuje koncepci, s kterou byl do funkce zvolen. Usnesení rady poskytl ČTK mluvčí ústavu Martin Vacek.
ÚSTR je ve špatné finanční situaci, přiznalo nové vedení
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je ve svízelné finanční situaci, uvedli dnes zástupci ÚSTR v tiskové zprávě. Nové vedení dnes Radu ÚSTR informovalo o problémech, která zjistilo po svém nástupu začátkem květnu. Předchozí vedení viní například z chybného postupu při rekonstrukci sídla ústavu na pražském Žižkově a netransparentního odměňování zaměstnanců.
Vědecká rada ÚSTR rezignuje, vadí jí volba nového ředitele
Vědecká rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), která je poradním orgánem ředitele ústavu, ke konci dubna rezignuje. Všem jejím 14 členům vadí volba nového ředitele ústavu Ladislava Kudrny, který má do funkce nastoupit od května. Nesouhlasí s jeho koncepcí a pochybují, zda má základní předpoklady k profesionální práci historika.
Novým ředitelem ÚSTR bude historik Ladislav Kudrna
Novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) bude historik Ladislav Kudrna. Rada ÚSTR ho dnes zvolila v tajné volbě, sdělila ČTK za ústav Darja Čablová.
Vláda ignoruje paměťové instituce. Babiš kvůli své minulosti zprostředkovaně ovládl ÚSTR, říká Žáček o své knize
Poslanec za ODS a historik Pavel Žáček ve své knize Vetřelci na vnitru vyjadřuje nesouhlas se současnou vládní politikou zapomínání a popisuje složitý vznik Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) i Archivu bezpečnostních složek (ABS). Obě instituce založil. Publikace se věnuje i Státní bezpečnosti a lustracím. Právě dnes uplynulo od přijetí lustračního zákona třicet let. „V současné době se rozhazují finanční prostředky na všechny strany, ale paměťové instituce, které by se měly starat o naše propojení s minulostí, vlastně nefungují. Diskuze o totalitních režimech, jakým způsobem se podepsaly na životě našich předků, našeho národa, myslím nacismus i komunismus, neexistuje,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz spisovatel Pavel Žáček.
Zrůdnost pohraničníků na železné oponě. Mladíka roztrhali psi. Ani po rehabilitaci nikdo nepřiznal vinu, říká advokát
Slzy na jejich tvářích neoschly ani po pětatřiceti letech. Matka i sestra tehdy osmnáctiletého východoněmeckého mladíka Hartmuta Tautze neustále myslí na syna a bratra, který na železné oponě zemřel kvůli cyničnosti bývalého komunistického režimu. Chlapce z Magdeburgu při pokusu o útěk do svobodného Rakouska 8. srpna 1986 roztrhali u bratislavské Petržalky psi a pohraničníci mu poskytli ošetření až po osmdesáti minutách. Jeho život se už zachránit nepodařilo. „Pro pohraniční stráž měla ochrana státních hranic vyšší hodnotu než lidské životy. Odpovědné orgány i nadále tvrdí, že nikdo za nic nemůže,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz advokát Lubomír Müller, jemuž se před čtyřmi lety podařilo Tautze jako prvního uprchlíka rehabilitovat a vysoudit pro pozůstalou rodinu odškodnění.
Střelba pohraničníků na cizím území byla neakceptovatelná. Vojáci často porušovali i tehdejší zákony, tvrdí historik
Neváhali použít zbraň ani na cizím území, když pronásledovali civilistu anebo svého kolegu. Zásahy Pohraniční stráže (PS) na cizím území sousedního státu považuje historik Libor Svoboda za zcela neakceptovatelné. „Vojáci PS tak v řadě případů porušovali i tehdy platné zákony, podle kterých nesměli vojáci zasahovat mimo československé území. Případy, kdy při pronásledování ´narušitelů´ překročili státní hranice a na území cizího státu po nich stříleli, prali se s nimi, těžce zranili, případně odvlekli zpátky do Československa, nebyly, zejména v padesátých letech, nijak výjimečné,“ říká ve druhá části rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů o PS, která vznikla před 70 lety.
Vražda na železné oponě. Vojína při útěku na Západ zastavil až transportér. Zrůdnost, říká pamětník Prokeš
ROZHOVOR – Na vojně si plně uvědomil zrůdnost komunistického režimu. Miroslav Prokeš, který sloužil u útvaru 8522 v Chebu, má dodnes v paměti příběh vojína Zdeňka Poláška, na něhož Pohraniční stráž 21. ledna 1981 povolala obrněný transportér, aby dezertérovi zabránila v emigraci do Spolkové republiky Německo. „Z odposlechů na telefonní ústředně jsem jako spojař vytušil, že bojové vozidlo jej mohlo usmrtit anebo Poláška rozstřílelo. Vojín se provinil jen tím, že usilovně toužil po svobodě a nechtěl žít v zadrátované zemi,“ říká o čtyřicet let staré vraždě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz pamětník Prokeš, který v tehdejším Gottwaldově dodával tamnímu disentu cyklostyly a papíry pro tisk samizdatů.
Palach před svým protestem uvažoval o útoku na sovětského vojáka a vyzýval k obsazení rozhlasu, říká Blažek
ROZHOVOR – V aktovce s sebou nosil pistoli, uvažoval, že by zaútočil na sovětského vojáka. Historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek popisuje, jak Jan Palach, od jehož úmrtí právě dnes uplynulo 52 let, niterně prožíval srpnovou okupaci Československa. Zapálil se, aby svým protestem probudil společnost z letargie. „Před svou smrtí Jan Palach napsal studentskému vůdci Lubomíru Holečkovi dopis, v němž ho vyzýval, aby vysokoškoláci obsadili rozhlas a vyhlásili generální stávku. Jedná se o příběh, který ukazuje, že za jistých okolností existují důležitější věci než je samotný lidský život,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Petr Blažek.
Chartisty změna režimu zaskočila, revoluce byla v bezpečí až zvolením Havla, říká historik Svoboda
ROZHOVOR – Byli zaskočeni, jak rychle se dostali k moci. Historik Libor Svoboda tvrdí, že někteří chartisté byli překvapeni rychlými změnami, které odstartovala Sametová revoluce 17. listopadu 1989, od níž dnes uplynulo 31 let. „Následující události i vývoj byl tak rychlý, že opozice byla ze všeho překvapena. Najednou byli potřeba odborníci na řadu oblastí, jako je ekonomika či právo a podobně. Proto museli být povoláni i lidé z takzvané šedé zóny. Typický je příklad Václava Klause,“ říká v rozsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.
Stehlík neodstoupí kvůli výzvě odborářů z funkce šéfa rady ÚSTR
Předseda Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Eduard Stehlík neodstoupí ze své funkce. Vyzvala ho k tomu odborářská organizace v souvislosti s odložením trestního oznámení, které v minulosti podal kvůli rekonstrukci sídla organizace. Stehlík ČTK řekl, že by ve stejné situaci opět volil stejný postup.
Čechoslováci v gulagu. Nový web přináší výsledky bádání o represích v SSSR
Nový web Čechoslováci v gulagu spustil Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Přináší výsledky bádání historiků o politických represích vůči československým občanům a krajanům v Sovětském svazu (SSSR). Na webu jsou odborné i popularizační články, knihy, výstavy a videozáznamy besed. Za ÚSTR o tom v dnešní tiskové zprávě informovala Darja Čablová.
Brutální komanda Smerš v akci. ÚSTR připomíná osoby zavlečené po válce do gulagu
Osudy lidí, kteří byli po válce odvlečeni do sovětských věznic a gulagů, připomíná Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Zveřejnil portréty 23 vybraných osobností. Historikům při výzkumu pomáhají dokumenty z ukrajinských i tuzemských archivů, pozůstalosti, ale i vzpomínky pamětníků. Mluvčí ÚSTR Darja Čablová to uvedla v dnešní tiskové zprávě.
ÚSTR má doklady o vyšetřování československých občanů v SSSR
Digitalizované spisy československých občanů či krajanů, kteří byli ve 30. až 50. letech 20. století vyšetřováni sovětskými bezpečnostními orgány na Ukrajině, získal Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). První část dokumentů byla v březnu digitalizována na Ukrajině.
Poslanec Žáček chtěl v rozhlasu zdiskreditovat ÚSTR, tvrdí vědci
Zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), nyní poslanec Pavel Žáček, se podle vědeckých pracovníků tohoto ústavu pokusil ve vysílání Českého rozhlasu diskreditovat práci zaměstnanců. Tvrdí to sami pracovníci ÚSTR, jejichž prohlášení server EuroZprávy.cz zveřejňuje v původním znění.
Šikana disidentů? Helena Válková (ANO) se chce kvůli článku soudně bránit
Bývalá ministryně spravedlnosti a nynější vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) se bude bránit soudní cestou kvůli článku webu Info.cz, podle kterého na přelomu 70. a 80. let hájila zákony namířené proti disidentům. Uvedla to dnes v komentáři pro ČTK. Už předtím označila na svém facebooku tvrzení, že se podílela na šikaně disidentů, za absolutní a urážlivou lež.
Romové dostanou odškodnění za holokaust? Výzkum má zmapovat jejich předválečný majetek v Česku
V Česku by mohla vzniknout analýza, která by mapovala předválečný majetek českých Romů a jeho zabavování v letech 1938 až 1945. Posloužit by pak mohla při řešení případných kompenzací. Vznik analýzy doporučila rada vlády pro záležitosti romské menšiny, která se na svém posledním zasedání otázkou vyrovnání zabývala. Požádala premiéra Andreje Babiše (ANO), aby na výzkum zajistil peníze.
Policie zasahovala v Ústavu pro studium totalitních režimů
Policie dnes zasahovala v sídle Ústavu pro studium totalitních režimů. Nikdo nebyl zadržen, uvedl Deník N s odkazem na mluvčího Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslava Ibeheje. Vedení ústavu i Ibehej ČTK přítomnost policistů v organizaci potvrdili.
Proč 17. listopad? Historik pro EZ vysvětlil, proč slavíme svobodu právě dnes
ROZHOVOR - Proč slavíme v Česku a na Slovensku porážku komunistů právě 17. listopadu? V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to vysvětlil historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Matěj Bílý, který se momentálně zabývá komunistickými diktaturami v druhé polovině 80. let.
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Valné shromáždění OSN schválilo historickou klimatickou rezoluci
Valné shromáždění OSN přijalo klimatickou rezoluci požadující po Mezinárodním soudním dvoru (ICJ), aby určil právní povinnosti států pro boj se změnou klimatu. Za přijetí historické rezoluce vedla čtyři roky kampaň skupina 18 zemí v čele s ostrovním státem Vanuatu, který se už nyní potýká s důsledky oteplování planety. Soudní dvůr by mohl své poradní stanovisko vydat za zhruba 18 měsíců, píše agentura Reuters.
Aktualizováno včera
Biden vyzval Netanjahua, aby upustil od justiční reformy
Americký prezident Joe Biden v úterý vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby upustil od justiční reformy, která v Izraeli vyvolala protesty, a záporně odpověděl na dotaz novinářů, zda se v brzké době chystá pozvat Netanjahua do Bílého domu. Netanjahu reagoval prohlášením, že Izrael nerozhoduje na základě tlaku ze zahraničí, i když přichází "od nejlepších přátel".
včera
Biden oznámil vznik fondu na podporu světové demokracie
Americký prezident Joe Biden dnes u příležitosti jím pořádaného virtuálního Summitu pro demokracii oznámil vznik nového fondu s 690 miliony dolarů (asi 15 miliardami korun) na podporu demokracie ve světě, konkrétně svobodných voleb, boje s korupcí nebo vývoje technologií, informovala agentura Reuters.
Aktualizováno včera
Papež bude minimálně několik dní v nemocnici. Vatikán prozradil diagnózu
Papež František je na několik dní hospitalizovaný kvůli onemocnění dýchacích cest. Informoval o tom dnes podle agentury AP vatikánský mluvčí Matteo Bruni. Šestaosmdesátiletá hlava katolické církve podle něj nemá covid-19. Bruni dříve uvedl, že papež do nemocnice v Římě zamířil kvůli plánované zdravotní prohlídce, což později zpochybnila italská média.
včera
V Belgii obvinili sedm lidí v souvislosti s terorismem
Belgické úřady obvinily sedm lidí kvůli "možným teroristickým útokům". Dnes to podle agentury Reuters oznámila federální prokuratura. V úterý informovala o zadržení osmi osob při raziích proti lidem podezřelým z plánování islamistického atentátu v Belgii.
Aktualizováno včera
Grossi navštívil Záporožskou jadernou elektrárnu, usiluje o opatření k její ochraně
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi dnes navštívil Záporožskou jadernou elektrárnu, uvedly tiskové agentury. V době přetrvávajících obav z možné jaderné havárie jde o Grossiho druhou návštěvu tohoto Ruskem okupovaného zařízení na jižní Ukrajině. Po příjezdu do elektrárny Grossi sdělil ruským tiskovým agenturám, že se snaží navrhnout realistická opatření k ochraně atomové elektrárny před boji, která by byla přijatelná pro všechny strany.
včera
Americký Senát podpořil zneplatnění zákona, který zemi umožnil válčit v Iráku
Americký Senát dnes většinou 66 ku 30 hlasům podpořil zneplatnění zákona o použití vojenské síly z roku 2002, který Spojeným státům mimo jiné umožnil vést invazi do Iráku před 20 lety. Zda tak učiní i Sněmovna reprezentantů, je podle agentury AP nejasné. Prezident Joe Biden se již dříve vyslovil pro tento krok.
včera
V Polsku padl nejtvrdší trest od zrušení poprav. Za vraždu dcery
Soud v Poznani dnes poslal na doživotí do vězení ženu, která v roce 2021 zavraždila svoji tříletou dcerku. O podmínečné propuštění bude moci požádat teprve po 50 letech. Portál gazeta.pl píše, že jde o nejtvrdší rozsudek, jaký soud vynesl od zrušení trestu smrti v roce 1998.
včera
V Sýrii prudce rostou ceny, Asad vyměnil několik ministrů
Syrský prezident Bašár Asad dnes vyměnil několik ministrů. Stalo se tak v době, kdy v zemi během postního měsíce ramadánu prudce rostou ceny a zhoršuje se ekonomická situace, informovala agentura AP s odvoláním na státní média.
Aktualizováno včera
Trumpem už se zřejmě porota nebude tento týden zabývat, tvrdí média
Velká porota dohlížející na vyšetřování kauzy kolem amerického exprezidenta Donalda Trumpa a údajného úplatku pornoherečce zřejmě do konce týdne nebude v této věci dál konat. S odvoláním na informované zdroje o tom v noci na dnešek informovala média včetně agentury AP, podle které to znamená odsun očekávaného hlasování o obvinění Trumpa nejméně na příští týden.
včera
Krymem podle ukrajinského deníku otřásl výbuch
Městečkem Hvardijske (rusky Gvardějskoje) ve střední části Ruskem okupovaného poloostrova Krymu dnes otřásl výbuch, uvedl portál Ukrajinska pravda. Ve městě leží ruská letecká základna. Na komunikační platformě Telegram se objevily fotografie a videozáznamy zachycující sloup dýmu stoupajícím nad místem exploze. Oběti nebo škody podle prvních zpráv hlášeny nejsou.
Aktualizováno včera
Do Dukovan budou od příštího roku dodávat palivo Američané
Palivo pro Jadernou elektrárnu Dukovany bude od příštího roku nově dodávat americká firma Westinghouse. Objem zakázky bude podle energetické firmy ČEZ, která elektrárnu provozuje, v jednotkách miliard korun. Do Dukovan palivo dříve dodávala ruská firma TVEL, společnost ČEZ se však rozhodla dodavatele změnit z bezpečnostních důvodů po loňském napadení Ukrajiny Ruskem.
Aktualizováno včera
"Nebudeme ustupovat." Tchajwanská prezidentka před odletem do USA řekla, že nepodlehne tlaku
Vnější tlak nezastaví naše odhodlání vydat se do světa. Před odletem do Spojených států a Střední Ameriky to dnes podle agentury Reuters uvedla tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen, zatímco Peking její cestu kritizuje a hrozí zhoršením americko-čínských vztahů.
Aktualizováno včera
Fiala vysvětlil, proč vláda zasedla v Jeseníku. Souvisí to s dopravou
Především kvůli špatné dopravní dostupnosti si vybrala vláda pro své výjezdní zasedání Jesenicko. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se tím tato oblast začleňuje mezi znevýhodněné regiony, na které chce kabinet zaměřit svou pozornost. Dopravní dostupnost je také jedno z témat, které hodlá s kabinetem řešit místní samospráva. Jako hlavní problém jej definují i podnikatelé v regionu, zjistila ČTK.
Aktualizováno včera
Pošta se chystá dát výpověď zhruba 1600 zaměstnanců
Česká pošta v souvislosti se snižováním počtu poboček rozdá výpovědi zhruba 1600 zaměstnanců. Další z předpokládaných 2269 rušených míst jsou neobsazená. Na pracovněprávní stránku podávání výpovědí a dodržování stanovených kritérií propouštění budou dohlížet odboráři České pošty. Po dnešním jednání vedení pošty se zástupci odborů to ČTK řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.
Aktualizováno včera
Unijní země jednají o obnovitelných energiích a přou se o vodík z jádra
Spor o začlenění jaderné energie do nových pravidel pro obnovitelné zdroje rozdělil země Evropské unie na dvě podobně velké skupiny, které se před dnešním rozhodujícím vyjednáváním s europoslanci neshodly na společném postoji. Zatímco zastánci jádra, jako je Francie či Česko, chtějí otevřít cestu k podpoře jaderné energie v rámci směrnice stanovující závazný podíl obnovitelných zdrojů, odpůrci v čele s Rakouskem se stavějí rázně proti.
Aktualizováno včera
U úřadu vlády se protestovalo proti reformě penzí či Euro 7, mluvil i Babiš
Odboráři z celé republiky se dnes v poledne sešli před sídlem vlády, aby tam protestovali proti reformě penzí a normě Euro 7. Podle pořadatelů ze svazu Kovo dorazilo přes 2000 lidí, podle policie několik tisíc. Předáci přednesli šest požadavků na vládu. Žádají dřívější penze pro náročné profese či reformu daní. Pokud to kabinet nesplní, požadují jeho odstoupení. Vláda dnes v Praze není, má výjezdní zasedání v Jeseníku.
Aktualizováno včera
Česko projeví zájem o půjčku od Evropské komise, o výši se rozhodne později
Česko projeví předběžný zájem o půjčku od Evropské komise (EK) v minimální výši 2,9 miliardy eur (zhruba 68 miliard korun). Může být ale v závislosti na definitivně stanovených podmínkách Evropskou unií navýšena až na 11 miliard eur (asi 260 miliard Kč). Shodla se na tom dnes vláda při zasedání v Jeseníku, oznámil na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS).
včera
Ukrajinská protiofenziva má začít v dubnu nebo květnu
Ukrajina by mohla přejít do protiofenzivy v dubnu nebo květnu, až pro to nastanou výhodnější podmínky z hlediska počasí. V rozhovoru s estonskou stanicí ERR to řekl ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.
včera
Dánské úřady vyzvedly "záhadný" objekt od plynovodu Nord Stream 2
Dánské úřady vyzvedly ze dna moře "záhadný" objekt, který byl v těsné blízkosti plynovodu Nord Stream 2 v Baltském moři. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na Dánský energetický úřad. Podle něj objekt, který se jeví jako námořní kouřová bóje, nepředstavuje bezpečnostní riziko.
Zdroj: ČTK