ústr

Vedení si letos odměny nevyplatilo, vánoční ale byly štědré. Co se děje v ÚSTR?

Původní zpráva

Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Rozhovor

Vedení ÚSTR: Čelíme obviněním z vyprázdněnosti, ústav přitom vstává jako Fénix z popela

Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v reakci na komentář historika Matěje Bílého ze začátku května požádalo o možnost poskytnout pro EuroZprávy.cz rozhovor s tím, že si přeje uvést věci na pravou míru. Odpovědi poskytl ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna a jeho náměstek Kamil Nedvědický. Oba reagovali na obvinění z netransparentního rozdělování prémií či odborné ostrakizace, ředitel Kudrna se navíc obhajoval, že jeho habilitační práce nebyla plagiátem.

Komentář

Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti

Od nástupu Ladislava Kudrny do funkce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) uplynuly dva roky. Letmé ohlédnutí za jeho dosavadním působením v čele uvedené instituce neskýtá příliš povzbudivý pohled. Pro politickou reprezentaci, která o směřování ústavu naneštěstí fakticky rozhoduje, by mělo jít o příležitost zamyslet se nad tím, zda je ve veřejném zájmu nadále podporovat management, který se krom banálních proklamací na adresu nedávné historie může pochlubit především sérií prohraných soudních sporů s ředitelovými kritiky a současnými i bývalými zaměstnanci.

Komentář

Současný ÚSTR není udržitelný. Nezbaví-li se politického dohledu, zanikne

Vnitřní poměry na Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v posledních týdnech opět značně rezonují v mediích. Pro nezasvěceného pozorovatele jde o další v dlouhé a nepřehledné řadě sporů a kauz, které instituci provázejí prakticky po celou dobu její patnáctileté existence. Nebyla vůči nim imunní pod žádným ze svých dosavadních šesti ředitelů. Aktuální dění je pak výmluvným důkazem, že klíčový problém ústavu spočívá v jeho malé nezávislosti na politické moci. Nejenže v praxi neumožňuje zachování kontinuity, ale v zásadních personálních otázkách vede k upřednostňování stranických zájmů a konexí před odborností. 

Skupina historiků kritizovala současný způsob řízení ÚSTR

Víc než 150 historiků kritizovalo současný způsob řízení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) vedeného Ladislavem Kudrnou. Ve společném prohlášení, které dnes zaslali ČTK, píšou o destabilizaci a autoritářském ovládnutí instituce. Odpovědnost za současný stav připisují signatáři Radě ÚSTR v čele s Eduardem Stehlíkem, kterou vyzvali k nápravě a transparentnímu řešení. 

Rada ÚSTR se vložila do sporu Kudrny s částí zaměstnanců

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), která je nejvyšším orgánem ústavu, se zastala ředitele Ladislava Kudrny ve sporu s částí zaměstnanců. Podle rady ředitel svými kroky naplňuje koncepci, s kterou byl do funkce zvolen. Usnesení rady poskytl ČTK mluvčí ústavu Martin Vacek. 

ÚSTR je ve špatné finanční situaci, přiznalo nové vedení

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je ve svízelné finanční situaci, uvedli dnes zástupci ÚSTR v tiskové zprávě. Nové vedení dnes Radu ÚSTR informovalo o problémech, která zjistilo po svém nástupu začátkem květnu. Předchozí vedení viní například z chybného postupu při rekonstrukci sídla ústavu na pražském Žižkově a netransparentního odměňování zaměstnanců.

Vědecká rada ÚSTR rezignuje, vadí jí volba nového ředitele

Vědecká rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), která je poradním orgánem ředitele ústavu, ke konci dubna rezignuje. Všem jejím 14 členům vadí volba nového ředitele ústavu Ladislava Kudrny, který má do funkce nastoupit od května. Nesouhlasí s jeho koncepcí a pochybují, zda má základní předpoklady k profesionální práci historika.

Novým ředitelem ÚSTR bude historik Ladislav Kudrna

Novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) bude historik Ladislav Kudrna. Rada ÚSTR ho dnes zvolila v tajné volbě, sdělila ČTK za ústav Darja Čablová.

Rozhovor

Vláda ignoruje paměťové instituce. Babiš kvůli své minulosti zprostředkovaně ovládl ÚSTR, říká Žáček o své knize

Poslanec za ODS a historik Pavel Žáček ve své knize Vetřelci na vnitru vyjadřuje nesouhlas se současnou vládní politikou zapomínání a popisuje složitý vznik Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) i Archivu bezpečnostních složek (ABS). Obě instituce založil. Publikace se věnuje i Státní bezpečnosti a lustracím. Právě dnes uplynulo od přijetí lustračního zákona třicet let. „V současné době se rozhazují finanční prostředky na všechny strany, ale paměťové instituce, které by se měly starat o naše propojení s minulostí, vlastně nefungují. Diskuze o totalitních režimech, jakým způsobem se podepsaly na životě našich předků, našeho národa, myslím nacismus i komunismus, neexistuje,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz spisovatel Pavel Žáček.

Rozhovor

Zrůdnost pohraničníků na železné oponě. Mladíka roztrhali psi. Ani po rehabilitaci nikdo nepřiznal vinu, říká advokát

Slzy na jejich tvářích neoschly ani po pětatřiceti letech. Matka i sestra tehdy osmnáctiletého východoněmeckého mladíka Hartmuta Tautze neustále myslí na syna a bratra, který na železné oponě zemřel kvůli cyničnosti bývalého komunistického režimu. Chlapce z Magdeburgu při pokusu o útěk do svobodného Rakouska 8. srpna 1986 roztrhali u bratislavské Petržalky psi a pohraničníci mu poskytli ošetření až po osmdesáti minutách. Jeho život se už zachránit nepodařilo. „Pro pohraniční stráž měla ochrana státních hranic vyšší hodnotu než lidské životy. Odpovědné orgány i nadále tvrdí, že nikdo za nic nemůže,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz advokát Lubomír Müller, jemuž se před čtyřmi lety podařilo Tautze jako prvního uprchlíka rehabilitovat a vysoudit pro pozůstalou rodinu odškodnění.

Rozhovor

Střelba pohraničníků na cizím území byla neakceptovatelná. Vojáci často porušovali i tehdejší zákony, tvrdí historik

Neváhali použít zbraň ani na cizím území, když pronásledovali civilistu anebo svého kolegu. Zásahy Pohraniční stráže (PS) na cizím území sousedního státu považuje historik Libor Svoboda za zcela neakceptovatelné. „Vojáci PS tak v řadě případů porušovali i tehdy platné zákony, podle kterých nesměli vojáci zasahovat mimo československé území. Případy, kdy při pronásledování ´narušitelů´ překročili státní hranice a na území cizího státu po nich stříleli, prali se s nimi, těžce zranili, případně odvlekli zpátky do Československa, nebyly, zejména v padesátých letech, nijak výjimečné,“ říká ve druhá části rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů o PS, která vznikla před 70 lety.

Rozhovor

Vražda na železné oponě. Vojína při útěku na Západ zastavil až transportér. Zrůdnost, říká pamětník Prokeš

ROZHOVOR – Na vojně si plně uvědomil zrůdnost komunistického režimu. Miroslav Prokeš, který sloužil u útvaru 8522 v Chebu, má dodnes v paměti příběh vojína Zdeňka Poláška, na něhož Pohraniční stráž 21. ledna 1981 povolala obrněný transportér, aby dezertérovi zabránila v emigraci do Spolkové republiky Německo. „Z odposlechů na telefonní ústředně jsem jako spojař vytušil, že bojové vozidlo jej mohlo usmrtit anebo Poláška rozstřílelo. Vojín se provinil jen tím, že usilovně toužil po svobodě a nechtěl žít v zadrátované zemi,“ říká o čtyřicet let staré vraždě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz pamětník Prokeš, který v tehdejším Gottwaldově dodával tamnímu disentu cyklostyly a papíry pro tisk samizdatů.

Rozhovor

Palach před svým protestem uvažoval o útoku na sovětského vojáka a vyzýval k obsazení rozhlasu, říká Blažek

ROZHOVOR – V aktovce s sebou nosil pistoli, uvažoval, že by zaútočil na sovětského vojáka. Historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek popisuje, jak Jan Palach, od jehož úmrtí právě dnes uplynulo 52 let, niterně prožíval srpnovou okupaci Československa. Zapálil se, aby svým protestem probudil společnost z letargie. „Před svou smrtí Jan Palach napsal studentskému vůdci Lubomíru Holečkovi dopis, v němž ho vyzýval, aby vysokoškoláci obsadili rozhlas a vyhlásili generální stávku. Jedná se o příběh, který ukazuje, že za jistých okolností existují důležitější věci než je samotný lidský život,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Petr Blažek.

Rozhovor

Chartisty změna režimu zaskočila, revoluce byla v bezpečí až zvolením Havla, říká historik Svoboda

ROZHOVOR – Byli zaskočeni, jak rychle se dostali k moci. Historik Libor Svoboda tvrdí, že někteří chartisté byli překvapeni rychlými změnami, které odstartovala Sametová revoluce 17. listopadu 1989, od níž dnes uplynulo 31 let. „Následující události i vývoj byl tak rychlý, že opozice byla ze všeho překvapena. Najednou byli potřeba odborníci na řadu oblastí, jako je ekonomika či právo a podobně. Proto museli být povoláni i lidé z takzvané šedé zóny. Typický je příklad Václava Klause,“ říká v rozsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.

Stehlík neodstoupí kvůli výzvě odborářů z funkce šéfa rady ÚSTR

Předseda Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Eduard Stehlík neodstoupí ze své funkce. Vyzvala ho k tomu odborářská organizace v souvislosti s odložením trestního oznámení, které v minulosti podal kvůli rekonstrukci sídla organizace. Stehlík ČTK řekl, že by ve stejné situaci opět volil stejný postup.

Čechoslováci v gulagu. Nový web přináší výsledky bádání o represích v SSSR

Nový web Čechoslováci v gulagu spustil Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Přináší výsledky bádání historiků o politických represích vůči československým občanům a krajanům v Sovětském svazu (SSSR). Na webu jsou odborné i popularizační články, knihy, výstavy a videozáznamy besed. Za ÚSTR o tom v dnešní tiskové zprávě informovala Darja Čablová.

Brutální komanda Smerš v akci. ÚSTR připomíná osoby zavlečené po válce do gulagu

Osudy lidí, kteří byli po válce odvlečeni do sovětských věznic a gulagů, připomíná Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Zveřejnil portréty 23 vybraných osobností. Historikům při výzkumu pomáhají dokumenty z ukrajinských i tuzemských archivů, pozůstalosti, ale i vzpomínky pamětníků. Mluvčí ÚSTR Darja Čablová to uvedla v dnešní tiskové zprávě.

ÚSTR má doklady o vyšetřování československých občanů v SSSR

Digitalizované spisy československých občanů či krajanů, kteří byli ve 30. až 50. letech 20. století vyšetřováni sovětskými bezpečnostními orgány na Ukrajině, získal Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). První část dokumentů byla v březnu digitalizována na Ukrajině.