ústr

Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS. Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Rozhovor

Vedení ÚSTR: Čelíme obviněním z vyprázdněnosti, ústav přitom vstává jako Fénix z popela

Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v reakci na komentář historika Matěje Bílého ze začátku května požádalo o možnost poskytnout pro EuroZprávy.cz rozhovor s tím, že si přeje uvést věci na pravou míru. Odpovědi poskytl ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna a jeho náměstek Kamil Nedvědický. Oba reagovali na obvinění z netransparentního rozdělování prémií či odborné ostrakizace, ředitel Kudrna se navíc obhajoval, že jeho habilitační práce nebyla plagiátem.
Ústav pro studium totalitních režimů. Komentář

Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti

Od nástupu Ladislava Kudrny do funkce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) uplynuly dva roky. Letmé ohlédnutí za jeho dosavadním působením v čele uvedené instituce neskýtá příliš povzbudivý pohled. Pro politickou reprezentaci, která o směřování ústavu naneštěstí fakticky rozhoduje, by mělo jít o příležitost zamyslet se nad tím, zda je ve veřejném zájmu nadále podporovat management, který se krom banálních proklamací na adresu nedávné historie může pochlubit především sérií prohraných soudních sporů s ředitelovými kritiky a současnými i bývalými zaměstnanci.
ústr Komentář

Současný ÚSTR není udržitelný. Nezbaví-li se politického dohledu, zanikne

Vnitřní poměry na Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v posledních týdnech opět značně rezonují v mediích. Pro nezasvěceného pozorovatele jde o další v dlouhé a nepřehledné řadě sporů a kauz, které instituci provázejí prakticky po celou dobu její patnáctileté existence. Nebyla vůči nim imunní pod žádným ze svých dosavadních šesti ředitelů. Aktuální dění je pak výmluvným důkazem, že klíčový problém ústavu spočívá v jeho malé nezávislosti na politické moci. Nejenže v praxi neumožňuje zachování kontinuity, ale v zásadních personálních otázkách vede k upřednostňování stranických zájmů a konexí před odborností. 
ústr

Skupina historiků kritizovala současný způsob řízení ÚSTR

Víc než 150 historiků kritizovalo současný způsob řízení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) vedeného Ladislavem Kudrnou. Ve společném prohlášení, které dnes zaslali ČTK, píšou o destabilizaci a autoritářském ovládnutí instituce. Odpovědnost za současný stav připisují signatáři Radě ÚSTR v čele s Eduardem Stehlíkem, kterou vyzvali k nápravě a transparentnímu řešení. 
ústr

Rada ÚSTR se vložila do sporu Kudrny s částí zaměstnanců

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), která je nejvyšším orgánem ústavu, se zastala ředitele Ladislava Kudrny ve sporu s částí zaměstnanců. Podle rady ředitel svými kroky naplňuje koncepci, s kterou byl do funkce zvolen. Usnesení rady poskytl ČTK mluvčí ústavu Martin Vacek. 
ústr

ÚSTR je ve špatné finanční situaci, přiznalo nové vedení

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je ve svízelné finanční situaci, uvedli dnes zástupci ÚSTR v tiskové zprávě. Nové vedení dnes Radu ÚSTR informovalo o problémech, která zjistilo po svém nástupu začátkem květnu. Předchozí vedení viní například z chybného postupu při rekonstrukci sídla ústavu na pražském Žižkově a netransparentního odměňování zaměstnanců.
ústr

Vědecká rada ÚSTR rezignuje, vadí jí volba nového ředitele

Vědecká rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), která je poradním orgánem ředitele ústavu, ke konci dubna rezignuje. Všem jejím 14 členům vadí volba nového ředitele ústavu Ladislava Kudrny, který má do funkce nastoupit od května. Nesouhlasí s jeho koncepcí a pochybují, zda má základní předpoklady k profesionální práci historika.
Pavel Žáček Rozhovor

Vláda ignoruje paměťové instituce. Babiš kvůli své minulosti zprostředkovaně ovládl ÚSTR, říká Žáček o své knize

Poslanec za ODS a historik Pavel Žáček ve své knize Vetřelci na vnitru vyjadřuje nesouhlas se současnou vládní politikou zapomínání a popisuje složitý vznik Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) i Archivu bezpečnostních složek (ABS). Obě instituce založil. Publikace se věnuje i Státní bezpečnosti a lustracím. Právě dnes uplynulo od přijetí lustračního zákona třicet let. „V současné době se rozhazují finanční prostředky na všechny strany, ale paměťové instituce, které by se měly starat o naše propojení s minulostí, vlastně nefungují. Diskuze o totalitních režimech, jakým způsobem se podepsaly na životě našich předků, našeho národa, myslím nacismus i komunismus, neexistuje,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz spisovatel Pavel Žáček.
Lubomír Müller se stal prvním advokátem na území bývalého Československa, který oběť, jež zemřela na železné oponě rehabilitoval a vysoudil jí odškodnění. Historický průlom zaznamenal u případu bývalého občana NDR Hartmuta Tautze. Rozhovor

Zrůdnost pohraničníků na železné oponě. Mladíka roztrhali psi. Ani po rehabilitaci nikdo nepřiznal vinu, říká advokát

Slzy na jejich tvářích neoschly ani po pětatřiceti letech. Matka i sestra tehdy osmnáctiletého východoněmeckého mladíka Hartmuta Tautze neustále myslí na syna a bratra, který na železné oponě zemřel kvůli cyničnosti bývalého komunistického režimu. Chlapce z Magdeburgu při pokusu o útěk do svobodného Rakouska 8. srpna 1986 roztrhali u bratislavské Petržalky psi a pohraničníci mu poskytli ošetření až po osmdesáti minutách. Jeho život se už zachránit nepodařilo. „Pro pohraniční stráž měla ochrana státních hranic vyšší hodnotu než lidské životy. Odpovědné orgány i nadále tvrdí, že nikdo za nic nemůže,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz advokát Lubomír Müller, jemuž se před čtyřmi lety podařilo Tautze jako prvního uprchlíka rehabilitovat a vysoudit pro pozůstalou rodinu odškodnění.
Pohled na třístěnný drátěný zátaras opatřený nástražnými minami. Rozhovor

Střelba pohraničníků na cizím území byla neakceptovatelná. Vojáci často porušovali i tehdejší zákony, tvrdí historik

Neváhali použít zbraň ani na cizím území, když pronásledovali civilistu anebo svého kolegu. Zásahy Pohraniční stráže (PS) na cizím území sousedního státu považuje historik Libor Svoboda za zcela neakceptovatelné. „Vojáci PS tak v řadě případů porušovali i tehdy platné zákony, podle kterých nesměli vojáci zasahovat mimo československé území. Případy, kdy při pronásledování ´narušitelů´ překročili státní hranice a na území cizího státu po nich stříleli, prali se s nimi, těžce zranili, případně odvlekli zpátky do Československa, nebyly, zejména v padesátých letech, nijak výjimečné,“ říká ve druhá části rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů o PS, která vznikla před 70 lety.
Miroslav Prokeš sloužil u chebského útvaru 8522 v době, kdy z něj 21. ledna 1981 zběhl vojín Zdeněk Polášek, jehož pokus o emigraci na Západ skončil smrtí. Dezertéra pomáhal zastavit i obrněný transportér. Rozhovor

Vražda na železné oponě. Vojína při útěku na Západ zastavil až transportér. Zrůdnost, říká pamětník Prokeš

ROZHOVOR – Na vojně si plně uvědomil zrůdnost komunistického režimu. Miroslav Prokeš, který sloužil u útvaru 8522 v Chebu, má dodnes v paměti příběh vojína Zdeňka Poláška, na něhož Pohraniční stráž 21. ledna 1981 povolala obrněný transportér, aby dezertérovi zabránila v emigraci do Spolkové republiky Německo. „Z odposlechů na telefonní ústředně jsem jako spojař vytušil, že bojové vozidlo jej mohlo usmrtit anebo Poláška rozstřílelo. Vojín se provinil jen tím, že usilovně toužil po svobodě a nechtěl žít v zadrátované zemi,“ říká o čtyřicet let staré vraždě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz pamětník Prokeš, který v tehdejším Gottwaldově dodával tamnímu disentu cyklostyly a papíry pro tisk samizdatů.
Jan Palach Rozhovor

Palach před svým protestem uvažoval o útoku na sovětského vojáka a vyzýval k obsazení rozhlasu, říká Blažek

ROZHOVOR – V aktovce s sebou nosil pistoli, uvažoval, že by zaútočil na sovětského vojáka. Historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek popisuje, jak Jan Palach, od jehož úmrtí právě dnes uplynulo 52 let, niterně prožíval srpnovou okupaci Československa. Zapálil se, aby svým protestem probudil společnost z letargie. „Před svou smrtí Jan Palach napsal studentskému vůdci Lubomíru Holečkovi dopis, v němž ho vyzýval, aby vysokoškoláci obsadili rozhlas a vyhlásili generální stávku. Jedná se o příběh, který ukazuje, že za jistých okolností existují důležitější věci než je samotný lidský život,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Petr Blažek.
Demonstrace studentů na Národní třídě. (17.11.1989) Rozhovor

Chartisty změna režimu zaskočila, revoluce byla v bezpečí až zvolením Havla, říká historik Svoboda

ROZHOVOR – Byli zaskočeni, jak rychle se dostali k moci. Historik Libor Svoboda tvrdí, že někteří chartisté byli překvapeni rychlými změnami, které odstartovala Sametová revoluce 17. listopadu 1989, od níž dnes uplynulo 31 let. „Následující události i vývoj byl tak rychlý, že opozice byla ze všeho překvapena. Najednou byli potřeba odborníci na řadu oblastí, jako je ekonomika či právo a podobně. Proto museli být povoláni i lidé z takzvané šedé zóny. Typický je příklad Václava Klause,“ říká v rozsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.
Ilustrační fotografie

Stehlík neodstoupí kvůli výzvě odborářů z funkce šéfa rady ÚSTR

Předseda Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Eduard Stehlík neodstoupí ze své funkce. Vyzvala ho k tomu odborářská organizace v souvislosti s odložením trestního oznámení, které v minulosti podal kvůli rekonstrukci sídla organizace. Stehlík ČTK řekl, že by ve stejné situaci opět volil stejný postup.
ústr

Čechoslováci v gulagu. Nový web přináší výsledky bádání o represích v SSSR

Nový web Čechoslováci v gulagu spustil Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Přináší výsledky bádání historiků o politických represích vůči československým občanům a krajanům v Sovětském svazu (SSSR). Na webu jsou odborné i popularizační články, knihy, výstavy a videozáznamy besed. Za ÚSTR o tom v dnešní tiskové zprávě informovala Darja Čablová.
ústr

Brutální komanda Smerš v akci. ÚSTR připomíná osoby zavlečené po válce do gulagu

Osudy lidí, kteří byli po válce odvlečeni do sovětských věznic a gulagů, připomíná Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Zveřejnil portréty 23 vybraných osobností. Historikům při výzkumu pomáhají dokumenty z ukrajinských i tuzemských archivů, pozůstalosti, ale i vzpomínky pamětníků. Mluvčí ÚSTR Darja Čablová to uvedla v dnešní tiskové zprávě.
ústr

ÚSTR má doklady o vyšetřování československých občanů v SSSR

Digitalizované spisy československých občanů či krajanů, kteří byli ve 30. až 50. letech 20. století vyšetřováni sovětskými bezpečnostními orgány na Ukrajině, získal Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). První část dokumentů byla v březnu digitalizována na Ukrajině.

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Donald Trump

Trump ztrácí trpělivost. Rusko už za velmoc nepovažuje, připravuje se "drtivý" balík sankcí

Donald Trump, současný prezident Spojených států, ztrácí trpělivost s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, uvedl finský prezident Alexander Stubb po dlouhém rozhovoru s americkým lídrem. Stubb zároveň varoval, že rozhodování o budoucnosti Ukrajiny nesmí probíhat bez účasti prezidenta Volodymyra Zelenského, a naznačil, že v americkém Kongresu může být brzy představen balík sankcí, který by zásadně podkopal ruské hospodářství.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump dnes plánuje telefonát s Putinem i Zelenským kvůli příměří na Ukrajině, zazněl první čas

Americký prezident Donald Trump se chystá v pondělí vést důležité rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci nového pokusu o ukončení války na Ukrajině. Očekávaný telefonát s Putinem, který potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, má podle informací státní agentury RIA Novosti proběhnout v 17 hodin moskevského času, u nás bude o hodinu dříve.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie

Konec hamburgerů za pár korun? Jestli chce Evropa přežít, musí přijít zásadní změny

Evropská závislost na intenzivním modelu živočišné výroby, známém jako velkochov, přináší nejen hospodářské výzvy, ale i vážné důsledky pro životní prostředí, společnost i veřejné zdraví. Autoři Lourenzo Fernández-Prieto a Daniel Lanero Táboas z Univerzity v Santiagu de Compostela v nedávno zveřejněné analýze upozorňují, že Evropa musí přehodnotit svůj přístup ke živočišné výrobě, pokud chce zabránit dalším krizím a zajistit udržitelnou budoucnost.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Joe Biden

Rakovina prostaty Joea Bidena: Co znamená agresivní forma, jaké jsou příznaky a jaké existují možnosti léčby?

Po oznámení, že bývalý americký prezident Joe Biden trpí agresivní formou rakoviny prostaty, se znovu dostává do popředí zájmu téma tohoto onemocnění. Rakovina prostaty je u mužů velmi rozšířená, často však zůstává bez příznaků až do pokročilé fáze. Bidenovi byl přitom přisouzen Gleasonův stupeň 9, což značí jednu z nejnebezpečnějších forem této nemoci. Tady je přehled toho, co je o této diagnóze potřeba vědět.

před 4 hodinami

Houby pod mikroskopem

Nečekaný dopad změn počasí: Nebezpečné houby ohrožují miliony lidí, varují vědci

S globálním oteplováním se nešíří jen sucho, záplavy nebo tropické nemoci, ale nově také houby, které mohou být pro lidské zdraví smrtelně nebezpečné. Britští vědci nyní varují, že změny klimatu zásadně mění geografii výskytu tří druhů hub rodu Aspergillus, které způsobují těžké infekce zejména u lidí s oslabenou imunitou. Ačkoliv nás tyto houby nepromění v zombie jako v populární sérii The Last of Us, důsledky jejich rozšíření mohou být zcela reálné a fatální.

před 4 hodinami

Izraelská armáda

Izrael zahájil rozsáhlou pozemní ofenzivu v Pásmu Gazy

Izrael v neděli zahájil masivní pozemní operaci v severní a jižní části Pásma Gazy, zatímco letecké útoky izraelské armády v noci zabily podle palestinského ministerstva zdravotnictví přes sto lidí. Mezi zasaženými cíli byl i poslední fungující nemocniční komplex v severní části Gazy, což dále prohloubilo humanitární krizi.

před 5 hodinami

Brexit, ilustrační foto

Brexit obráceně: EU a Británie si k sobě opět hledají cestu, kvůli Putinovi a Trumpovi musí

Po letech relativního ticha se téma brexitu znovu vrátilo do popředí politické agendy Spojeného království i Evropské unie. Sedm let po formálním odchodu Velké Británie z EU se obě strany opět sešly u jednacího stolu, aby projednaly aktualizaci vzájemných vztahů. Důvodem je dramaticky proměněná geopolitická situace – především ruská invaze na Ukrajinu a proměna amerického postoje k evropské bezpečnosti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Dárci dostali možnost pomoci dvouleté Madlence.

Léčba Madlenky zabírá. Příběh holčičky výrazně zvýšil zájem o dárcovství

V ZOO Praha proběhl další velký nábor dárců kostní dřeně. Na akci pořádané Českým registrem dárců krvetvorných buněk a Nadačním fondem Kapka naděje oznámil Lukáš Přibyl, tatínek malé Madlenky, novinky o léčbě jeho dcery. Příběh malé pacientky s aplastickou anémií vzbudil před dvěma měsíci velký zájem veřejnosti a jen do Českého registru dárců krvetvorných buněk tak nově vstoupilo více než 8 800 potenciálních dárců kostní dřeně.

včera

včera

včera

Marek Výborný

"Česko mám moc rád." Výborný prozradil, co mu řekl papež

I Česko mělo zastoupení na nedělní inaugurační mši papeže Lva XIV. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na sociální síti X prozradil obsah rozhovoru s novou hlavou katolické církve. Papež podle jeho slov nezapomněl na to, jaký měl být jeho aktuální program, kdyby nezemřel jeho předchůdce.

včera

Čínská stealth stíhačka J-20

Čínské stíhačky na vzestupu. Důkazy přišly z pomezí Indie a Pákistánu

Čínské stíhačky J-20 nasazené pákistánským letectvem během nedávného střetu s Indií prokázaly, že dokážou obstát i proti evropským protivníkům. Západ, včetně Francie, Japonska a Spojených států, tak čelí rostoucí technologické i exportní výzvě. Čínská letecká produkce se rychle profesionalizuje a míří na trhy, které dosud ovládaly západní zbrojovky.

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Švédsko si poradilo s Francií, Kanada se Slovenskem. Dánsko čeká přímý souboj o čtvrtfinále

Hokejisté Švédska nadále pokračují na světovém šampionátu v dominantní hře a tak není divu, že si v dalším zápase skupiny A poradili i s Francií. Zatímco předešlou výhru nad Slovinskem řídil Lindholm, tentokrát další tři body pro Seveřany zařídili dvěma kanadskými body za jeden gól a jednu asistenci Raymond a Lundeström. Ještě výrazněji si v dalším sobotním zápase skupiny A poradil další favorit turnaje Kanada se Slovenskem, jakkoli do tohoto utkání naši východní sousedé vstoupili sympaticky. Crosby, Celebrini a spol. však nakonec dirigovali výhru „javorových listů“ 7:0. Duel skupiny B mezi Dánskem a Norskem pak oba týmy usměrnil do závěrečných přímých soubojů o všechno. Zatímco Dánové budou bojovat s Německem o čtvrtfinále, Norové budou bojovat s Maďarskem o záchranu.

včera

Papež Lev XIV. se oficiálně ujal úřadu. Ve Vatikánu odsloužil inaugurační mši

Ve Vatikánu proběhla v neděli inaugurační mše nového papeže Lva XIV. Svatý otec vyzval církev k jednotě. Stalo se tak před zraky tisíců věřících a také řady zahraničních politiků. Papež Lev XIV. se stal hlavou katolické církve minulý týden. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy