KOMENTÁŘ | Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti

Od nástupu Ladislava Kudrny do funkce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) uplynuly dva roky. Letmé ohlédnutí za jeho dosavadním působením v čele uvedené instituce neskýtá příliš povzbudivý pohled. Pro politickou reprezentaci, která o směřování ústavu naneštěstí fakticky rozhoduje, by mělo jít o příležitost zamyslet se nad tím, zda je ve veřejném zájmu nadále podporovat management, který se krom banálních proklamací na adresu nedávné historie může pochlubit především sérií prohraných soudních sporů s ředitelovými kritiky a současnými i bývalými zaměstnanci.

Bližší popis jednotlivých kauz, které dvouleté působení současného vedení ÚSTR provázely, by připomínal bizarní telenovelu. To samé lze ostatně do jisté míry říci o celé šestnáctileté historii této instituce. Veřejnosti, která se sotva může orientovat ve spletitém labyrintu vztahů klíčových protagonistů bojů o ústav (kdy osobní konflikty a finanční zájmy bývají nezřídka rámovány jako zásadový spor o výklad našich moderních dějin), proto stojí za to připomenout jen hlavní momenty uplynulých čtyřiadvaceti měsíců.

Kudrnu do ředitelského křesla doprovodila jeho plagiátorská kauza. Na protest proti jejímu ignorování jednomyslně rezignovala vědecká ráda ústavu, včetně renomovaného harvardského historika studené války Marka Kramera. Kudrnovy následné výroky a kroky, především ve vztahu k redakčním radám dvou ústavem vydávaných oborových časopisů, vyvolaly odmítavé reakce stovek představitelů odborné komunity. Ochota dalších tuzemských i zahraničních akademických pracovišť institucionálně spolupracovat s ÚSTR razantně poklesla, třebaže se Kudrna a jeho náměstek Kamil Nedvědický snaží přesvědčit veřejnost a politiky o opaku.

Ještě dramatičtější důsledky měl postup nového vedení pro vnitřní fungování ústavu. Tandem Kudrna-Nedvědický vyvolal personální zemětřesení, jehož epicentrum se postupně přesouvalo od administrativních pozic k odborným pracovníkům. Část jich odešla dobrovolně, jelikož nechtěla snášet direktivní a na hraně pracovního práva balancující způsob řízení instituce. Jiní byli propuštěni, někteří z nich dle pravomocného rozhodnutí soudu nezákonně. Tyto odchody dále prohloubily propast mezi odbornou komunitou a vedením ÚSTR. Proti výpovědi pro francouzskou historičku Muriel Blaive se koneckonců ohradil i jeden z veřejně nejznámějších historiků současnosti Timothy Snyder.

Navzdory nezanedbatelně oslabenému výzkumnému týmu Kudrna při různých příležitostech hlasitě prohlašuje, že pod jeho vedením začal ÚSTR „konečně“ produkovat zásadní historické práce. Jde o matení veřejnosti. Všech devět knižních monografií, které v posledních dvou letech pod hlavičkou ústavy vyšly, představuje výsledek dlouhodobého výzkumu zahájeného dávno před Kudrnovým nástupem do čela instituce, případně se jedná o překlady zahraničních děl. Na tom, že ÚSTR letos vydal v mnohém přelomovou knihu Jakuba Šloufa Takový socialismus tady nechceme, která na pozadí analýzy dělnických stávek v 50. a 60. letech výrazně rozšiřuje naše znalosti o možnostech a limitech prosazování specifických zájmů konkrétních společenských segmentů v předlistopadové diktatuře, nenese Ladislav Kudrna prakticky žádný podíl. Výzkum byl totiž financován Grantovou agenturou České republiky a probíhal od roku 2019.

Nejde o jedinou otázku, v níž se Kudrna dopouští zavádějících či zcela lživých prohlášení. Jeho snaha přesvědčit veřejnost o tom, že část tuzemských „revizionistických“, případně „neomarxistických“ historiků se snaží překroutit minulost s cílem rehabilitovat předlistopadovou diktaturu, vyvrcholila kampaní proti pracovníkům vzdělávacího oddělení ÚSTR. Podporován spřízněnými novináři a aktivisty Kudrna pomocí manipulativních výroků a z kontextu vytržených citací dehonestoval své podřízené coby skryté stoupence komunismu. Stejnou strategii používal i proti dalším kolegům z oboru. Po nějaké době začala být vůči jeho slovům ostražitější i média. Kudrnovu kredibilitu zpochybnil například moderátor ČRo Jan Bumba, který upozornil na jeho pokus vkládat do úst ředitelce Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Adéle Gjuričové obdivná slova na adresu diktatury KSČ.

Nic z výše uvedeného zjevně příliš neznepokojuje dozorčí Radu ÚSTR, ani politiky, kteří volí její členy. Bude však zajímavé sledovat, jak se postaví k sérii soudních sporů, do níž Kudrna s Nedvědickým ústav zavlekli. Zmíněné útoky na vzdělávací oddělení totiž neskončily pouze odchodem jeho pracovníků a ukončením dlouholetých, poměrně oceňovaných didaktických projektů. Ředitel a jeho náměstek zažalovali 19 svých někdejších podřízených pro poškození dobrého jména. Učinili tak jako soukromé osoby a u soudu neuspěli. Museli zaplatit rozsáhlé soudní výlohy v řádech statisíců. Zdroje z ústavu mluví o důvodném podezření, že Kudrna s Nedvědickým si následně víceméně analogickou sumu vyplatili v prémiích z rozpočtu ústavu; zbytku zaměstnanců příznačně odměny odepřeli s argumentem nedostatku financí. Výši těchto prémií ÚSTR odmítl zveřejnit, ačkoliv k tomu byl vyzván na základě zákona o svobodném přístupu k informacím 106/1999 Sb.

Nejde přitom o jediný soudní spor, který ÚSTR či jeho vedoucí představitelé v posledních měsících prohráli. Tendence vykládat pracovní právo velmi svérázným způsobem, v níž vyniká především náměstek Nedvědický, měla za následek žaloby týkající se neoprávněných výpovědí a neodůvodněného krácení platů. Pravomocné rozsudky, které dosud padly, vyzněly v neprospěch ústavu a stojí jej nemalé peníze. Je navíc pravděpodobné, že podobným soudním tahanicím není konec. ÚSTR totiž chystá další vlnu propouštění. Výpověď mají příznačně dostat vedoucí odboráři, kteří se proti ohýbání zákoníku práce současným vedením aktivně vymezovali.

Stávající vedení v uplynulých dvou letech ÚSTR nikterak odborně nepozvedlo. Naopak jej ostrakizovalo v rámci odborné komunity a oslabilo jeho výzkumný a vzdělávací potenciál. Rada ÚSTR, která krátce po Kudrnově jmenování ředitelem začala příznačně jednat neveřejně, ani většina politické reprezentace to zjevně nepovažuje za problém. Od instituce příliš nečekají, Česká republika navíc čelí mnohem závažnějším výzvám, než jsou nekončící třenice v relativně malém a kontroverzním ústavu. V době všudypřítomné úsporné rétoriky je ovšem s podivem, že politici tolerují v čele jedné ze státních rozpočtových kapitol osoby pravidelně jednající za hranou platné legislativy. Výsledkem jsou nákladné soudní spory, které vysávají z veřejných zdrojů cenné prostředky.

Autor je historik, v letech 2015-2023 byl odborným pracovníkem ÚSTR. 

Související

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů. Komentář

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.
Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025) Komentář

Babiše čekají nelehké čtyři roky. Česko se musí připravit na krušné časy

Andrej Babiš podruhé vstupuje do funkce premiéra v okamžiku, kdy se rozhoduje o dalším směřování země. Česká republika sice prošla výraznou modernizací, ale její budoucnost zůstává křehká. Nová vláda bude muset prokázat odvahu k reformám, zvládnout vlastní vnitřní rozpory a překročit logiku permanentního politického konfliktu. Bez toho hrozí, že současná prosperita rychle vyprchá a země ztratí schopnost čelit skutečným výzvám.

Více souvisejících

komentář ústr Matěj Bílý historie

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Martin Kupka

Kupka tepe Babiše, který nechce dát Ukrajincům už ani korunu

Čeští političtí konkurenti i zahraniční média už reagují na slova nově jmenovaného premiéra Andreje Babiše (ANO), který dal najevo, že Česko pod jeho vedením nehodlá financovat Ukrajinu. Podle Martina Kupky (ODS) půjde o zjevný obrat v české zahraniční politice, který bude proti národním bezpečnostním zájmům.

před 1 hodinou

Český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček předal prezidentu Donaldu Trumpovi pověřovací listiny (24. dubna 2017), foto: Účet Hynka Kmoníčka

Kmoníček má nahradit Pojara. Babiš oslovil i dalšího člověka

Česko se až v pondělí dočká kompletní nové vlády, ačkoliv Andrej Babiš (ANO) byl jmenován premiérem už v úterý. Jednotliví ministři ale budou uvedeni do úřadů až na začátku příštího týdne. Obsazení některých důležitých pozic ale zůstává nejasné. 

před 2 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Slavia hrála v Londýně sympaticky, kvalita soupeře ale byla jinde. Tottenham vyhrál 3:0

Ani na pátý pokus se fotbalistům pražské Slavie nepodařilo skórovat v rámci probíhajícího ročníku Ligy mistrů. Nutno však přiznat, že tentokrát proti svěřencům kouče Jindřicha Trpišovského stál další z velice kvalitních soupeřů, londýnský Tottenham. Přestože se Pražané se svým věhlasným soupeřem snažili držet dlouho krok, nakonec postupem času ukázaná platila a nejen díky větší kvalitě v zakončení, ale i kvůli zbytečným slávistickým faulům ve své šestnáctce nakonec Slavia odjíždí z britských ostrovů s porážkou 0:3.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Filip Turek

Turek je stále kandidátem na ministra, tvrdí Motoristé

Motoristé i nadále počítají s vládním angažmá poslance Filipa Turka. Potvrdil to jeho kolega Boris Šťastný v sobotním vysílání televize Nova. Strana s Turkem počítá do čela ministerstva životního prostředí, v pondělí ale k jeho jmenování členem vlády nedojde. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů.

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny

Ukrajina čelila na začátku druhého prosincového víkendu dalšímu ruskému útoku ze vzduchu. Drony a rakety způsobily zranění několika lidí a zastavení dodávek energií na mnoha místech. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je zřejmé, že Moskvě nejde o ukončení války. 

před 6 hodinami

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Boris Šťastný

Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů

Nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO) nebude jediným členem vládního kabinetu, který se musel podřídit zákonu o střetu zájmů. Poslanec Boris Šťastný (Motoristé), jenž se stane ministrem sportu, prevence a zdraví, v pátek oznámil, že přerušuje živnost. 

před 9 hodinami

Vánoce, ilustrační fotografie.

Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék

Advent se dnes nese ve znamení pečení cukroví, svařeného vína a punče, a tedy i vůně skořice, hřebíčku, badyánu nebo třeba vanilky. Vánoční koření má dlouhou a zajímavou historii. Zatímco dnes nám provoní a dochutí sváteční okamžiky, dříve sloužilo třeba jako lék.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy