V USA začala platit cla na automobily. Nevyhnou se nikomu, připlatí si úplně všichni

Od čtvrtka vstoupilo v platnost 25% clo na dovážená auta, které je součástí Trumpovy snahy o oživení americké výroby. Kromě toho se plánuje uvalení cel i na dovážené autodíly, což by podle Bank of America mohlo zvýšit náklady na výrobu automobilů v USA o 26 miliard dolarů. To znamená, že cena jednoho vozidla by se mohla průměrně zvýšit o 3 285 dolarů.

I vozidla, která se montují přímo v USA, se pravděpodobně zdraží, protože obsahují velké množství dovážených součástek. Analytici z Goldman Sachs odhadují, že cena vozů vyráběných v zahraničí se kvůli clům zvýší o 5 000 až 15 000 dolarů.

Očekává se, že automobilky část těchto dodatečných nákladů absorbují, ale zbytek přenesou na spotřebitele. To by mohlo vést ke snížení poptávky, protože ceny aut se již nyní pohybují na historických maximech.

Bank of America varuje, že pokud by automobilky promítly plné 25% clo do cen vozidel, prodej aut by mohl klesnout až o 3,2 milionu kusů, což odpovídá přibližně 20% propadu celkového ročního prodeje. Pokud by přenesly pouze 15 % nákladů na zákazníky, pokles by činil 2,5 milionu vozů.

Minulý měsíc Trump údajně varoval automobilové společnosti, že pokud kvůli clům zvýší ceny, uvalí na ně ještě vyšší tarify. Když se ho na to NBC zeptala, popřel, že by na automobilky vyvíjel tlak. „Ne, nikdy jsem to neřekl. Je mi úplně jedno, jestli zvýší ceny, protože lidé začnou kupovat americká auta,“ uvedl Trump.

Fields však označil Trumpovy výroky za nerealistické a přirovnal je k zavedení cenových kontrol. Podle něj jsou podobné hrozby pro automobilky zastrašující. „Když prezident Spojených států řekne: ,Prostě to vydržte a nechte si snížit zisky,‘ jak takovou hrozbu vůbec kvantifikovat?“ ptá se Fields.

Bílý dům tvrdí, že nová cla povedou ke zvýšení výroby aut a růstu pracovních míst v USA. „Povede to ke stavbě mnoha továren. Budou se stavět automobilky, jaké jste nikdy neviděli,“ prohlásil Trump při oznámení cel.

Nicméně podle některých analytiků by cla mohla naopak vést ke ztrátě pracovních míst, pokud v důsledku vyšších cen klesne poptávka po nových automobilech. Například výrobce oceli Cleveland-Cliffs již kvůli clům propustil stovky zaměstnanců v Minnesotě.

Dodavatelé autodílů budou muset přehodnotit své výrobní a logistické strategie, pokud se v důsledku cel zavřou automobilové závody v Mexiku a Kanadě. „Cla na autodíly představují riziko pro dodavatelský řetězec a mohou způsobit přerušení výroby,“ uvedli analytici Bank of America.

Aby zmírnila dopady cel na zákazníky, oznámila společnost Ford, že od 3. dubna do 2. června nabídne všem spotřebitelům ceny, které běžně platí její zaměstnanci. Tyto ceny se pohybují pod úrovní dealerů, což může znamenat úsporu tisíců dolarů.

„Jsme si vědomi, že pro mnohé Američany nastávají nejisté časy,“ uvedl Ford. „Chceme pomoci těm, kteří potřebují spolehlivé vozidlo pro své rodiny.“

Fields předpokládá, že nová cla donutí automobilky přesunout část výroby zpět do Spojených států. Bank of America odhaduje, že by mohlo být přemístěno asi 1 milion vozidel do existujících amerických továren.

Nicméně přesun výroby není jednoduchý ani levný. Rekonfigurace továren trvá dlouho a stavba nových závodů může trvat roky a stát miliardy dolarů. Navíc není jisté, zda bude v USA dostatek kvalifikovaných pracovníků, kteří by mohli nové výrobní linky obsluhovat.

„Nikdo neřeší, odkud se vezme pracovní síla,“ upozorňuje Fields. Ford již během hospodářské krize čelil problémům s náborem zaměstnanců do továren, protože práce na montážních linkách je fyzicky náročná a vyžaduje určité dovednosti.

Zdražení se pravděpodobně neomezí jen na nové vozy, ale ovlivní i trh s ojetými auty. Jakmile se sníží nabídka nových vozů, poroste poptávka po ojetinách, což způsobí růst jejich cen.

Podobná situace nastala v roce 2021, kdy globální nedostatek čipů vedl ke snížení výroby aut. Výsledkem byl prudký nárůst cen – nové vozy zdražily o 17 %, zatímco ceny ojetin vzrostly o 32 %.

Trump tvrdí, že cla podpoří výrobu v USA, ale automobilky zatím nezveřejnily žádné konkrétní plány na přesun výroby zpět do země. Výkonný ředitel General Motors Paul Jacobson varuje, že nejistá obchodní politika jim brání investovat miliardy dolarů do nových továren.

Podobně skeptický je i nejmenovaný manažer jedné automobilky: „Teoreticky je možné všechno, pokud do toho nalijete dostatek peněz. Ale otázkou je, zda je to ekonomicky proveditelné.“

Nová cla mohou zásadně změnit americký automobilový trh. Přestože mohou podpořit výrobu v USA, krátkodobě pravděpodobně povedou ke zdražení vozidel, nižším prodejům a možná i k úbytku pracovních míst. Zda se Trumpova sázka na ochranu domácí výroby vyplatí, ukáže až čas.