Trump svrhl jadernou bombu na globální obchod. Cla osvobodí jen peníze z kapes Američanů, tvrdí experti

Během slavnostního projevu u příležitosti „Dne osvobození“ americký prezident Trump představil razantní obrat v obchodní politice Spojených států. Oznámil zavedení nových celních sazeb, které podle jeho slov míří na ochranu domácího průmyslu a obnovu americké ekonomické suverenity.

Nově bude na dovoz ze zahraničí uplatňováno minimální clo ve výši 10 %, přičemž na zboží pocházející z Evropské unie se vztáhne dokonce 20% sazba. Nejzásadnějším bodem celého balíčku je však zavedení 25% cla na dovoz zahraničních automobilů, které vstoupilo v platnost již od půlnoci. Tento krok je považován za jeden z nejvýznamnějších zásahů do globálního obchodního systému za poslední dekády.

Prezident Trump během projevu ostře hájil přijatá opatření jako nezbytný krok pro zabezpečení americké budoucnosti. Podle jeho slov mají nově zavedená cla „obnovit ekonomickou nezávislost USA, podpořit domácí výrobu a vytvořit nová pracovní místa.“ Kritika dosavadních obchodních praktik zněla velmi tvrdě. „USA snižovaly obchodní bariéry, zatímco jiné země uvalovaly vysoká cla na americké výrobky,“ hlásal prezident.

Trump se přitom odvolával na konkrétní případy, které podle něj dokládají dlouhodobou nerovnováhu – například vysoká cla na americké motocykly v Thajsku (60 %), Indii (70 %) a Vietnamu (75 %), nebo omezení přístupu amerických aut na evropské a asijské trhy.

Ohlasy na Trumpovo oznámení byly okamžité a z řad expertů velmi kritické. „Právě svrhl bombu na globální obchodní systém,“ uvedl bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu Ken Rogoff pro britskou stanici BBC.

Podle jeho slov se „pravděpodobnost pádu největší světové ekonomiky USA do recese v důsledku tohoto oznámení zvýšila na 50 %.“ Rogoff tak vyjádřil obavu, že tento jednostranný krok může narušit mezinárodní důvěru a vyvolat sérii odvetných opatření, která ještě více zpomalí světovou ekonomiku.

Silně kritické reakce přicházejí i z domácího průmyslu, především automobilového sektoru. Generální ředitel automobilky Ford Jim Farley pro CNN varoval: „Z dlouhodobého hlediska by 25% clo na hranicích s Mexikem a Kanadou udělalo v americkém průmyslu díru, jakou jsme ještě neviděli.“

Zmínil přitom nejen přímé ekonomické ztráty, ale i důsledky pro dodavatelské řetězce, pracovní místa a konkurenceschopnost firem. Finanční ředitel konkurenční General Motors Paul Jacobson situaci rovněž zhodnotil kriticky. „Nemůžeme s podnikáním švihat sem a tam,“ upozornil na nestabilitu a nepředvídatelnost obchodního prostředí, které podle něj tyto zásahy vytvářejí.

Nad širšími důsledky pro postavení USA ve světové ekonomice se zamýšlí i akademická sféra. Profesor ekonomie Andre Sapir ze Svobodné univerzity v Bruselu pro Wall Street Journal připomněl: „Spojené státy byly centrem globalizace. Nyní se USA, centrum, chtějí odtrhnout.“ Tento obrat podle něj signalizuje hlubokou změnu ve filozofii americké ekonomiky – od otevřenosti k protekcionismu.

Také ekonom Derrick Kam ze společnosti Morgan Stanley upozornil, že „změna situace bude poměrně složitá,“ zejména kvůli vysoké závislosti na globálních dodavatelských sítích. Bez iluzí pak reagoval Dan Digre, ředitel výrobce reproduktorů Misco Speakers: „Nemůžete jen tak zavést cla, otočit vypínačem a najednou je Amerika opět průmyslovou zemí.“

Podle některých odborníků může mít Trumpovo rozhodnutí historický dosah. Think-tank Cato Institute, známý prosazováním volného trhu, upozorňuje na paralely s krizovými momenty minulosti. „Dnešním oznámením se americká cla přiblíží úrovni, která nebyla zaznamenána od Smoot-Hawleyho celního zákona z roku 1930, který podnítil globální obchodní válku a prohloubil Velkou hospodářskou krizi,“ varovali ekonomové Scott Lincicome a Colin Grabow ve společném prohlášení. Dodali, že „Trumpova riskantní rétorika o ekonomické síle cel je stejně jako jeho obchodní strategie odtržená od reality. Jediné, co tato cla ‚osvobodí‘, jsou peníze z peněženek Američanů.“

Vliv zavedených cel podle odborníků zdaleka nepocítí jen americká ekonomika. Mezinárodní dopady naznačil i vedoucí ekonomického výzkumu ze společnosti Fitch Ratings Olu Sonola. Podle něj mohou důsledky nových opatření překročit hranice USA velmi rychle. „Mnoho zemí pravděpodobně skončí v recesi. Většinu prognóz můžete vyhodit ze dveří, pokud tato celní sazba zůstane v platnosti delší dobu,“ uvedl s tím, že obchodní nejistota může ochromit i jinak stabilní ekonomiky.