Tvrdá rána ekonomice. Svět reaguje na Trumpova cla, EU chystá protiúder

Evropská unie patří k největším obchodním partnerům Spojených států. Podle údajů amerického Úřadu pro sčítání lidu byla v loňském roce největším odbytištěm amerického exportu, předstihla dokonce i sousední Kanadu a Mexiko.

„Oznámení prezidenta Trumpa o plošných clech pro celý svět, včetně Evropské unie, je zásadní ranou pro světovou ekonomiku. Tento krok hluboce lituji,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zároveň dodala, že dopady těchto cel budou patrné „okamžitě“.

Trump ve středu zahájil historickou globální obchodní válku, když oznámil rozsáhlá cla na desítky zemí, včetně Nikaraguy a Kambodže. Tato nová opatření přicházejí nad rámec již dříve zavedených tarifů na dovoz oceli, hliníku a automobilů.

Von der Leyenová varovala, že globální ekonomika bude „masivně trpět“ a že tato nejistota povede k dalšímu nárůstu protekcionismu. „Evropa je připravena reagovat,“ uvedla s tím, že EU dokončuje první balík protiopatření a připravuje se na další kroky, pokud jednání s USA selžou.

Japonsko, které je dlouholetým spojencem Spojených států, vyjádřilo nad rozhodnutím amerického prezidenta „hluboké politování“. Tokio však zatím neoznámilo žádné konkrétní odvetné kroky.

„Opět jsme americké vládě sdělili, že tento krok považujeme za krajně politováníhodný, a důrazně jsme ji požádali o přehodnocení těchto opatření,“ řekl japonský ministr pro kabinetní záležitosti Jošimasa Hajaši.

Japonsko nyní zkoumá, zda 24% cla na jeho export nejsou v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) a dohodou o volném obchodu mezi Japonskem a USA z roku 2019.

Podle japonského ministra obchodu Jojiho Muta by Trumpova cla mohla „oslabit schopnost japonských firem investovat v USA a negativně ovlivnit americkou ekonomiku“.

Tokijský akciový index Nikkei 225 ve čtvrtek zaznamenal téměř čtyřprocentní propad, čímž se dostal na osmiměsíční minimum.

Novozélandský premiér Christopher Luxon označil nová cla za „nepříznivá pro globální ekonomiku“.

Nový Zéland patří mezi země, které čelí základní 10% sazbě. „Obchodní válka není dobrá pro globální ekonomiku. Clo ve výši 900 milionů novozélandských dolarů (přibližně 516 milionů amerických dolarů) dopadne na novozélandský export a nakonec zatíží americké spotřebitele vyššími cenami,“ uvedl Luxon.

Ministr zahraničí Winston Peters však situaci hodnotil optimističtěji a prohlásil, že USA zavedly ještě přísnější cla na jiné země. Wellington nicméně odmítl tvrzení Donalda Trumpa, že Nový Zéland uvalil na americké zboží 20% cla. Podle ministra obchodu Todda McClaye je skutečná sazba blíže 17 %.

I Peking podle BBC ostře odsoudil nové americké tarify. Státní média obvinila Trumpovu administrativu z „celního vydírání“.

Deník Global Times, blízký čínské vládě, označil americká cla za nelegitimní nátlak. Čínské ministerstvo obchodu se zavázalo k „rozhodným protiopatřením“.

„Historie ukázala, že zavádění cel neřeší ekonomické problémy Spojených států. Naopak poškozuje americké zájmy a ohrožuje globální hospodářský růst i stabilitu dodavatelských řetězců,“ uvedlo ministerstvo ve svém prohlášení.

Čínský velvyslanec ve Washingtonu rovněž kritizoval skutečnost, že v seznamu zemí podléhajících novým clům je Tchaj-wan uveden jako samostatná entita.

Tchaj-wanská vláda vyjádřila nespokojenost s 32% clem, které Trumpova administrativa uvalila na tchajwanský export. Premiér Čchou Žung-tchaj oznámil, že jeho kabinet „vážně projedná“ odpověď na tuto situaci a předloží americké vládě formální stížnost.

Trumpovy nové tarify vyvolaly kritiku po celém světě. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že je „nezbytné jednat rozhodně a tvrdě“.

Italská premiérka Giorgia Meloniová varovala, že americká opatření by mohla rozpoutat celosvětovou obchodní válku. Australský premiér Anthony Albanese je označil za „nepřátelský krok“.

Jižní Korea prohlásila, že „globální obchodní válka se stává realitou“. Irský ministr zahraničí Micheál Martin řekl, že pro tato cla „neexistuje žádné ospravedlnění“. Švýcarská ministryně financí Karin Keller-Sutterová uvedla, že vláda „rychle rozhodne o dalším postupu“.

Rozsáhlé celní bariéry, které Trumpova administrativa zavádí, mohou podle ekonomů přispět k dalšímu poklesu mezinárodního obchodu a zpomalit hospodářský růst po celém světě.