Domácnosti zaplatí tisíce dolarů navíc. Trumpova cla zasáhnou malé podniky, střední třídu i globální obchod

Leeb uvedl, že malé firmy musí plánovat výrobu a distribuci až 18 měsíců dopředu, a neustálé změny v obchodní politice jim způsobují velké potíže. „Tyto politiky se mění doslova ze dne na den, a my na to musíme nějak reagovat,“ řekl pro CNN.

Podle něj nejde jen o snahu o snížení obchodního deficitu, ale i o širší politické cíle, jako je boj proti pašování fentanylu a nelegální migraci. „Je zde mnoho různých faktorů, a to vše se děje najednou. Bohužel, právě malé podniky budou muset nést hlavní tíhu této bouře,“ dodal.

Podnikatelé se obávají, že kvůli vyšším dovozním clům budou muset přenést dodatečné náklady na zákazníky. „Není jiná možnost,“ uvedl Leeb. Podle něj čekají USA a jejich občany „těžké časy“.

Ekonom Justin Wolfers z Michiganské univerzity varoval, že Trumpova cla zvýší životní náklady amerických domácností v průměru o 5 000 dolarů ročně. Ceny zboží a služeb by podle něj mohly vzrůst až o 6 %, protože podniky budou nuceny přenést vyšší náklady na spotřebitele.

„Tento dopad na ceny pocítíme už zítra,“ řekl Wolfers. „Bude to mít největší dopad na pracující a střední třídu. Lidé začnou pociťovat bolest velmi brzy,“ dodal.

Wolfers také varoval, že největší újmu utrpí chudé státy jako Papua Nová Guinea nebo Fidži. „Trumpova cla jsou z ekonomického pohledu čisté zlo. Představa, že by tyto země představovaly pro Spojené státy jakoukoliv obchodní hrozbu, je absurdní,“ prohlásil.

Mezitím se podle něj bohaté ekonomiky, včetně zemí Evropské unie, začínají spojovat proti Trumpově obchodní politice a připravují odvetná opatření. „Jediné, čeho Trump dosáhl, je, že izoloval americkou ekonomiku od zbytku světa,“ dodal Wolfers.

Dalším příkladem dopadu nových cel je Austrálie, na jejíž zboží USA uvalily 10% clo. Richard Denniss, výkonný ředitel Australian Institute, upozornil, že se tento krok negativně dotkne především amerických spotřebitelů, nikoliv australské ekonomiky.

„Austrálie nevyváží do USA tolik hovězího, takže jednoduše začneme prodávat jiným zemím s nižšími cly,“ řekl Denniss.

„Tento den je mnohem důležitější pro Američany, kteří mají rádi hamburgery, než pro australské hospodářství. Pokud chtějí za maso platit více, je to jejich problém, ne náš,“ dodal s nadsázkou.

Varoval však, že nová cla mohou oslabit vztahy mezi dlouholetými spojenci. „Spojené státy se právě ukázaly jako nespolehlivý partner,“ řekl.

Analytička Rana Forooharová přirovnala Trumpovu obchodní politiku k hazardní hře na „globálním pokerovém stole“. „Používá americký spotřebitelský trh jako obrovský žeton ve vysoké sázkové hře globální ekonomiky,“ řekla CNN.

Podle ní tento krok posílí Trumpovu podporu mezi americkými dělníky, zejména v automobilovém průmyslu, ale poškodí spojence USA.

Předpověděla, že Evropa na americká cla zareaguje silně a že rozvojové země budou reagovat podle své závislosti na americkém trhu.

Forooharová také upozornila, že nová cla se liší od těch, která Trump prosazoval během svého prvního prezidentského období, kdy se zaměřoval především na Čínu.

„Tentokrát říká: Chci zrušit Brettonwoodský systém. Chci zbořit globalizaci, jak jsme ji dosud znali,“ řekla, odkazujíc na dohodu z roku 1944, která položila základy poválečného světového ekonomického řádu.

„Bude to jednoznačně určující moment jeho prezidentství. Doufám jen, že to nepřivede USA a svět do recese,“ uzavřela Forooharová.

Trumpova cla už nyní vyvolávají silnou odezvu po celém světě. Zatímco konzervativní think tanky je obhajují jako součást strategie „tvrdé diplomacie“, ekonomové varují před zhoršením životní úrovně v USA a možnými globálními ekonomickými otřesy.

V následujících týdnech bude klíčové sledovat, zda a jak budou na Trumpovu obchodní politiku reagovat hlavní ekonomické velmoci, včetně Evropské unie, Číny a Japonska. Jisté však je, že současná strategie představuje jednu z největších změn americké obchodní politiky za poslední desetiletí.