Evropa už s USA nepočítá. Chceme jasný plán pro případ stažení vojsk, varuje Finsko

„Musíme mít nějaký společný plán s Američany o tom, jak by takový přesun měl vypadat, pokud Spojené státy začnou výrazněji přesouvat své konvenční obranné schopnosti do Pacifiku,“ uvedl Häkkänen po neformálním jednání ministrů obrany EU ve Varšavě. Zdůraznil, že bez „jasné cestovní mapy“ by mohla vzniknout „příležitost pro Rusko něco zkusit“.

Podobně se už v březnu vyjádřil také německý ministr obrany Boris Pistorius, který žádal amerického ministra obrany Petea Hegsetha o plán, jenž by předešel mezerám ve schopnostech NATO a zajistil spravedlivé rozdělení břemene. Pistorius však podle svých slov nedostal žádnou odpověď – ani z Bílého domu, ani z Pentagonu.

Evropské země tak ve stále větší nejistotě přehodnocují svoji obrannou strategii. Správa Donalda Trumpa, která zintenzivnila ekonomický tlak na EU, navázala vstřícnější vztahy s Moskvou a opakovaně zpochybnila ochotu bránit členy NATO, kteří podle ní nedostatečně investují do obrany, hrozí podle evropských lídrů destabilizací transatlantické spolupráce.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio ale během návštěvy Bruselu označil obavy Evropy za „hysterii“ a trval na tom, že Spojené státy své závazky v NATO dodržují. Generální tajemník aliance Mark Rutte rovněž odmítl obavy evropských partnerů. Tvrdí, že „v alianci nejsou žádná překvapení“ a případný přesun sil do Asie by probíhal „ve velmi koordinované podobě“.

Finský ministr Häkkänen přesto trvá na tom, že případný americký ústup by mohl být vážným problémem pro bezpečnost kontinentu, především pak pro země s přímým sousedstvím s Ruskem. Finsko, které sdílí s Ruskem 1 340 kilometrů dlouhou hranici, vstoupilo do NATO teprve před dvěma lety – právě jako reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

„Evropa je bez amerických schopností příliš slabá. Musí je doplnit vlastními,“ konstatoval Häkkänen. Připomněl, že Finsko má komplexní systém krizové připravenosti, do kterého se může zapojit téměř milion rezervistů.

V reakci na oslabující důvěru v podporu ze strany USA začíná Evropská unie hrát aktivnější roli v oblasti obrany. Podle Häkkänena se Evropská komise vydala správným směrem, když navrhla reformy, které by mohly vést až k 800 miliardám eur ve vojenských investicích do roku 2030. Tyto prostředky by měly být k dispozici díky zmírnění fiskálních pravidel a poskytnutí obranných půjček v hodnotě 150 miliard eur.

O návrzích Komise by měli lídři EU jednat letos v červnu. Häkkänen na závěr zdůraznil: „Američané chtějí od evropských zemí vidět jasná rozhodnutí.“ Vzhledem k měnící se geopolitické rovnováze a rostoucímu vlivu Číny v Tichomoří je podle něj důležité, aby Evropa konečně vzala svoji obranu plně do vlastních rukou – ale zároveň zachovala jednotu se Spojenými státy.