Šílenství, které s ekonomikou nemá nic společného. Novinář odhalil, jak Trump vypočítal nová cla

Tento přístup vedl k bizarním číslům. Například ve vztahu s Evropskou unií jsou čísla následovná: Deficit USA s EU (2024) dosahuje 235,6 miliardy USD, exporty EU do USA dosahují 605,8 miliardy USD, čili podíl činí (235,6 / 605,8): 39 %

Bílý dům tento podíl prezentoval jako nespravedlivou obchodní výhodu EU a navrhl 20% clo – údajně „laskavý“ krok, protože Trump „velkoryse snížil“ výchozí číslo téměř na polovinu. Podle novináře je tato Trumpova tarifní matematika šílená.

Aby podpořil důvěryhodnost svých výpočtů, Bílý dům představil složitou rovnici s řeckými písmeny a odkazy na ekonomické studie. Podle Surowieckého však tento „sofistikovaný vzorec“ ve skutečnosti jen zakrývá onen primitivní výpočet, který s reálnou ekonomickou analýzou nemá nic společného.

Největší problém? 39% „výhoda“ EU je více než desetkrát vyšší než skutečné průměrné clo, které EU uvaluje na americké zboží – pouhých 2,7 %, jak uvádí Světová obchodní organizace (WTO).

Bílý dům navíc do kalkulací zahrnul DPH jako obchodní bariéru, ačkoli tato daň se aplikuje na všechny produkty v dané zemi bez ohledu na jejich původ. To znamená, že Trumpova administrativa mylně považovala standardní daňové systémy jiných zemí za neférové obchodní praktiky.

V Evropě Surowieckého odhalení vyvolalo velkou debatu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen uvedla, že Brusel zvažuje odvetná opatření, ale zároveň chce jednat o možném kompromisu.

Není jasné, zda Spojené státy budou ochotny své celní politiky přehodnotit. Trump v projevu v Růžové zahradě Bílého domu prohlásil, že jeho tarify jsou pouze „opravou“ dlouhodobé obchodní nerovnováhy.

Ekonomové však varují, že jde spíše o politické gesto než o skutečně promyšlenou ekonomickou strategii – a že jeho dopady mohou být destruktivní nejen pro globální obchod, ale i pro samotnou americkou ekonomiku.

Trump na tiskové konferenci uvedl, že Spojené státy zavádějí tzv. „reciproční cla“ vůči všem zemím, přičemž jejich výše bude přibližně polovinou cel, které tyto státy uplatňují vůči americkému zboží. Během tiskové konference představil graf, který ilustruje nová opatření a konkrétní sazby uvalené na různé země.

Trump na příkladu Číny ukázal, že tato země účtuje Spojeným státům clo ve výši 67 %, a proto Washington odpoví 34% clem na čínské výrobky. Podobně budou Spojené státy uplatňovat clo ve výši 20 % na zboží z Evropské unie, 46 % na vietnamské produkty, 32 % na dovoz z Tchaj-wanu, 24 % na japonské zboží, 26 % na indické výrobky, 25 % na jihokorejské produkty a 36 % na dovoz z Thajska.

Na zbylé země pak Spojené státy zavedou minimální cla ve výši 10 %. „Pokud chcete mít nulová cla, tak vyrábějte zde v USA. Když budete vyrábět tady, nebudete mít žádná cla,“ podotkl s tím, že světoví lídři, kteří chtějí výjimku z jeho „recipročních cel“, by měli změnit svou obchodní politiku. Podle něj by se měly ostatní státy zbavit svých cel, odstranit obchodní bariéry, přestat manipulovat s měnami a začít nakupovat americké zboží v hodnotě desítek miliard dolarů.

Prezident USA zároveň kritizoval postoj některých zahraničních států, které jsou podle něj na ekonomické podpoře USA dlouhodobě závislé. „Staráme se o země po celém světě a jakmile chceme trochu omezit pomoc, jsou rozhořčené, že se o ně už nestaráme,“ řekl Trump. Podle něj jsou nová cla jasným signálem, že Spojené státy začínají upřednostňovat vlastní obyvatele.

Trump zakončil svůj projev v Růžové zahradě Bílého domu podpisem dvou výkonných příkazů. První z nich ruší takzvanou „de minimis výjimku“ pro Čínu, která této zemi umožňovala vyvážet levné zboží do Spojených států bez placení daní a dovozních cel. Podle Trumpa toto opatření dlouhodobě poškozovalo americké podniky a bylo zneužíváno k obcházení spravedlivého obchodního systému.

Druhý výkonný příkaz zavádí prezidentova „reciproční cla“, která zahrnují 25% clo na všechny dovážené automobily a sazby od 10 % do 49 % na ostatní dovážené zboží. Trump tento krok označil za klíčový pro obnovení americké ekonomiky a ochranu domácí výroby.