Vědecká rada ÚSTR rezignuje, vadí jí volba nového ředitele

Vědecká rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), která je poradním orgánem ředitele ústavu, ke konci dubna rezignuje. Všem jejím 14 členům vadí volba nového ředitele ústavu Ladislava Kudrny, který má do funkce nastoupit od května. Nesouhlasí s jeho koncepcí a pochybují, zda má základní předpoklady k profesionální práci historika.

Poukazují mimo jiné na jeho údajné plagiátorství. Vědecká rada to uvedla v dnešním prohlášení. Kudrnu pochybení odmítá. Novým ředitelem ho zvolila sedmičlenná rada ústavu, což je nejvyšší orgán ÚSTR. Její předseda Eduard Stehlík a Kudrna ČTK sdělili, že rezignace rady s příchodem nového vedení je normální.

Podle vědecké rady se dosavadní vedení ústavu snažilo vymanit z jednostranných politických klišé, vytvořit prostředí kritického historického přístupu a navázat na mezinárodní vědecké metody a debaty. "Považujeme volbu doc. Ladislava Kudrny za opuštění principů výše zmíněného kritického přístupu k interpretaci dějin, neboť jím předložená koncepce vrací do profilu ústavu ideologický a konfrontační pohled na dějiny," píše se v prohlášení.

Údajné plagiátorství označili členové rady za jednoznačné odborné pochybení. Stanovisko skupiny posuzovatelů i záznamy z jednání rady ústav zveřejnil tento týden na webu. Kudrna odmítá obvinění z toho, že úvodní kapitola jeho knihy Bojovali a umírali v Indočíně je plagiát. Historik ČTK řekl, že tato kompilační kapitola je v pořádku podle tehdejších i současných norem. Publikace sloužila i jako podklad pro Kudrnovu docenturu.

Vědecká rada považuje volbu Kudrny za problematickou a navrhuje její revizi. Radu ÚSTR vyzvali členové vědecké rady, aby rozhodnutí přehodnotila. "Obáváme se, že z kandidátova programu vyplynou personální a koncepční změny v ÚSTR, které zhorší a znevěrohodní kvalitu a výsledky práce ústavu," uvedla vědecká rada. "Za daných okolností nevidíme možnost nadále plnit funkci rady na základě vědeckých standardů," dodali členové ke své rezignaci.

Kudrna ČTK řekl, že jmenuje nový poradní orgán. "Každý ředitel si jmenuje novou vědeckou radu, to není nic nového," podotkl. Stehlík označil odchod vědecké rady v době změny vedení za slušnost, protože je svázaná s osobou konkrétního ředitele. "Já jsem přesně to samé před 12 lety udělal - když skončil ředitel ústavu Pavel Žáček," uvedl Stehlík.

K výtkám vědecké rady vůči Kudrnovi Stehlík sdělil, že zodpovědnost vědecké rady ve vztahu k ústavu je nulová. "Zodpovědnost nese velká rada a my při plné vážnosti jsme se rozhodli tak, jak jsme se rozhodli. Protože jsme přesvědčeni, že docent Ladislav Kudrna se žádného plagiátorství nedopustil a z těch, kteří se přihlásili do výběrového řízení byl nejlepším kandidátem," řekl Stehlík.

Rada ÚSTR vyhlásila výběrové řízení na nového ředitele instituce počátkem loňského prosince. Odůvodnila to tím, že je po osmi letech vhodné otevřít instituci změnám na nejvyšších místech. Kudrnu zvolila v březnu v tajné volbě. Ve funkci má vystřídat Zdeňka Hazdru, který se výběrového řízení také zúčastnil. Kudrna je od roku 2008 pracovníkem ÚSTR. Profesně se zabývá tématy druhého a třetího odboje a undergroundem v totalitním Československu. Externě působí také na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Ústav pro studium totalitních režimů vznikl v roce 2008. Zkoumá především období nacistické okupace mezi lety 1939 až 1945 a dobu komunistické nadvlády v letech 1948 až 1989. Kromě výzkumu se ÚSTR věnuje vydavatelské činnosti a popularizaci a vzdělávání na různých stupních škol.

Související

ÚSTR Původní zpráva

Vedení si letos odměny nevyplatilo, vánoční ale byly štědré. Co se děje v ÚSTR?

Po kritickém komentáři Matěje Bílého poskytly EuroZprávy.cz začátkem června vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) prostor pro vyjádření, což vyvolalo vlnu negativních reakcí. Někteří bývalí zaměstnanci a odborníci postupně anonymně sdíleli své obavy ohledně současného vedení ÚSTR. Na světlo světa vycházejí dříve nezveřejněné informace a také sporné údaje o vyplácení odměn vedení. Ekonomické otázky a údajné nehospodárné jednání dokonce měly vést k destabilizaci sekce ekonomiky. Rovněž se podařilo vyvrátit některé osobní útoky a nepravdivá tvrzení vůči Bílému.
Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS. Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Více souvisejících

ústr

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

Brno

Evakuace v Brně. Na velkém sídlišti se našla letecká puma

Policie musela v pondělí vpodvečer evakuovat několik panelových domů v Brně-Bohunicích. Na sídlišti se totiž našla letecká puma vážící asi 50 kilogramů. Pyrotechnici ji deaktivovali a odvezli k likvidaci na bezpečné místo. Lidé se tak na noc mohli vrátit do svých bytů. 

včera

včera

včera

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Musk měl pravdu, konkurence Starlinku neexistuje. Evropské společnosti narážejí na unijní byrokracii

Tři přední evropské letecko-kosmické společnosti – Airbus, Leonardo a Thales Alenia Space – se snaží spojit síly a vytvořit společný podnik, který by dokázal konkurovat společnosti SpaceX a její satelitní síti Starlink. Tento projekt představuje zásadní test toho, zda Evropa dokáže vytvořit globální průmyslové giganty, nebo zda nakonec převáží národní zájmy a unijní pravidla hospodářské soutěže.

včera

Válka v Izraeli

Co bude s Gazou? Dva plány, z nich jeden od Trumpa. Expertka naznačila, o co mu jde

Příměří mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy skončilo a situace se stává mimořádně napjatou. Americký prezident Donald Trump varoval Hamás, že pokud nepropustí všechna rukojmí, čeká ho peklo. Zároveň se rýsují dva odlišné plány na obnovu Gazy – umírněnější arabská varianta, která sází na investice a technokratickou vládu, a Trumpova vize, jež počítá s vystěhováním Palestinců a přeměnou oblasti v luxusní „riviéru“. Celou situaci pro EuroZprávy.cz okomentovala expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Mark Carney

Krizový manažer a bývalý guvernér centrální banky. Kdo je nový kanadský lídr Mark Carney?

Mark Carney, budoucí kanadský premiér, je v politice nováčkem, avšak přichází s desítkami let zkušeností z oblasti financí a krizového řízení. Jako bývalý guvernér centrálních bank Kanady a Velké Británie hrál klíčovou roli při zvládání globálních ekonomických krizí – zkušenost, kterou nyní hodlá využít v čele vlády a při řešení eskalujícího obchodního konfliktu se Spojenými státy.

včera

včera

Novým kanadským premiérem bude Mark Carney

Bývalý centrální bankéř Mark Carney se stane příštím premiérem Kanady poté, co zvítězil v boji o vedení federální Liberální strany. Carney, který dříve řídil reakce na finanční krize v Severní Americe i Velké Británii, se ujímá úřadu v době, kdy Kanada čelí bezprecedentní obchodní válce se Spojenými státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy