Vědecká rada ÚSTR rezignuje, vadí jí volba nového ředitele

Vědecká rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), která je poradním orgánem ředitele ústavu, ke konci dubna rezignuje. Všem jejím 14 členům vadí volba nového ředitele ústavu Ladislava Kudrny, který má do funkce nastoupit od května. Nesouhlasí s jeho koncepcí a pochybují, zda má základní předpoklady k profesionální práci historika.

Poukazují mimo jiné na jeho údajné plagiátorství. Vědecká rada to uvedla v dnešním prohlášení. Kudrnu pochybení odmítá. Novým ředitelem ho zvolila sedmičlenná rada ústavu, což je nejvyšší orgán ÚSTR. Její předseda Eduard Stehlík a Kudrna ČTK sdělili, že rezignace rady s příchodem nového vedení je normální.

Podle vědecké rady se dosavadní vedení ústavu snažilo vymanit z jednostranných politických klišé, vytvořit prostředí kritického historického přístupu a navázat na mezinárodní vědecké metody a debaty. "Považujeme volbu doc. Ladislava Kudrny za opuštění principů výše zmíněného kritického přístupu k interpretaci dějin, neboť jím předložená koncepce vrací do profilu ústavu ideologický a konfrontační pohled na dějiny," píše se v prohlášení.

Údajné plagiátorství označili členové rady za jednoznačné odborné pochybení. Stanovisko skupiny posuzovatelů i záznamy z jednání rady ústav zveřejnil tento týden na webu. Kudrna odmítá obvinění z toho, že úvodní kapitola jeho knihy Bojovali a umírali v Indočíně je plagiát. Historik ČTK řekl, že tato kompilační kapitola je v pořádku podle tehdejších i současných norem. Publikace sloužila i jako podklad pro Kudrnovu docenturu.

Vědecká rada považuje volbu Kudrny za problematickou a navrhuje její revizi. Radu ÚSTR vyzvali členové vědecké rady, aby rozhodnutí přehodnotila. "Obáváme se, že z kandidátova programu vyplynou personální a koncepční změny v ÚSTR, které zhorší a znevěrohodní kvalitu a výsledky práce ústavu," uvedla vědecká rada. "Za daných okolností nevidíme možnost nadále plnit funkci rady na základě vědeckých standardů," dodali členové ke své rezignaci.

Kudrna ČTK řekl, že jmenuje nový poradní orgán. "Každý ředitel si jmenuje novou vědeckou radu, to není nic nového," podotkl. Stehlík označil odchod vědecké rady v době změny vedení za slušnost, protože je svázaná s osobou konkrétního ředitele. "Já jsem přesně to samé před 12 lety udělal - když skončil ředitel ústavu Pavel Žáček," uvedl Stehlík.

K výtkám vědecké rady vůči Kudrnovi Stehlík sdělil, že zodpovědnost vědecké rady ve vztahu k ústavu je nulová. "Zodpovědnost nese velká rada a my při plné vážnosti jsme se rozhodli tak, jak jsme se rozhodli. Protože jsme přesvědčeni, že docent Ladislav Kudrna se žádného plagiátorství nedopustil a z těch, kteří se přihlásili do výběrového řízení byl nejlepším kandidátem," řekl Stehlík.

Rada ÚSTR vyhlásila výběrové řízení na nového ředitele instituce počátkem loňského prosince. Odůvodnila to tím, že je po osmi letech vhodné otevřít instituci změnám na nejvyšších místech. Kudrnu zvolila v březnu v tajné volbě. Ve funkci má vystřídat Zdeňka Hazdru, který se výběrového řízení také zúčastnil. Kudrna je od roku 2008 pracovníkem ÚSTR. Profesně se zabývá tématy druhého a třetího odboje a undergroundem v totalitním Československu. Externě působí také na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Ústav pro studium totalitních režimů vznikl v roce 2008. Zkoumá především období nacistické okupace mezi lety 1939 až 1945 a dobu komunistické nadvlády v letech 1948 až 1989. Kromě výzkumu se ÚSTR věnuje vydavatelské činnosti a popularizaci a vzdělávání na různých stupních škol.

Související

ÚSTR Původní zpráva

Vedení si letos odměny nevyplatilo, vánoční ale byly štědré. Co se děje v ÚSTR?

Po kritickém komentáři Matěje Bílého poskytly EuroZprávy.cz začátkem června vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) prostor pro vyjádření, což vyvolalo vlnu negativních reakcí. Někteří bývalí zaměstnanci a odborníci postupně anonymně sdíleli své obavy ohledně současného vedení ÚSTR. Na světlo světa vycházejí dříve nezveřejněné informace a také sporné údaje o vyplácení odměn vedení. Ekonomické otázky a údajné nehospodárné jednání dokonce měly vést k destabilizaci sekce ekonomiky. Rovněž se podařilo vyvrátit některé osobní útoky a nepravdivá tvrzení vůči Bílému.
Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS. Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Více souvisejících

ústr

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Anora

RECENZE: Ze striptérky princeznou? Anora je nekonvenční černou komedií

Česká kina právě hrají černou komedii říznutou sociálním dramatem, která letos opanovala festival v Cannes a odnesla si Zlatou palmu. Křehká i třeskutě absurdní Anora o americké striptérce a jejím vztahu se synem ruského oligarchy patří ke komediálním vrcholům tohoto roku, ačkoli bychom od jejího tvůrce Seana Bakera čekali možná trochu něco jiného.

včera

Josep Borrell

Velká změna v unijní diplomacii. Borrell končí, na odchodu si neodpustil kritiku

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell se opřel do evropských zemí za to, že nerozumí jednotnému jazyku moci. Odstupující vrcholný diplomat to řekl v době, která je pro budoucnost evropské bezpečnosti velice důležitá. Brzy bude zažívat zvýšený tlak z Washingtonu a nastoupí nová šéfka diplomacie s daleko více konfrontačním vztahu k Rusku. 

včera

Počasí

Počasí v Česku se ochladí. Pocit zimy umocní i vítr, uvedli meteorologové

Začal nový týden, který podle meteorologů přinese proměnlivé a dynamické počasí. Česko se dočká silného větru a sněžení i v nížinách. Na horách by do víkendu mohlo napadnout i několik desítek centimetrů sněhu. Zejména druhá polovina pracovního týdne bude již typicky zimní, konstatoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

Kateřina Kolouchová

Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ

Evropská unie je v boji proti změně klimatu ambiciózní a dokáže udávat trendy pro svět. Analytička organizace Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak se nejen EU, ale také České republice daří v globální snaze o záchranu klimatu. „Myslím si, že by Česku pomohlo myslet na dva, tři kroky dopředu, zkrátka uvažovat v delších časových horizontech,“ říká.

včera

včera

včera

Petr Fiala

Odvážná vize. Fiala vysvětlil, jak to myslel s platy jako v Německu

Premiér Petr Fiala (ODS) v den 35. výročí začátku sametové revoluce apeloval na voliče, aby jeho vládě dali ještě jedno čtyřleté období. Češi by pak podle jeho slov mohli dosáhnout na "německé" či "rakouské" platy. Navzdory následné kritice si Fiala za svými slovy stojí. Sebevědomí je podle předsedy občanských demokratů potřeba.   

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Střely jen do břevna. Bezbranková remíza z Albánie je ale pro Čechy nadějí na první místo

Čeští fotbalisté mají nadále šanci postoupit z prvního místo tabulky své skupiny B1 v rámci Ligy národů do elitní Ligy A a tím se tak přiblížit k zajištění účasti v baráži o postup na mistrovství světa ve fotbale 2026. Tyto cíle neoddálila ani sobotní bezbranková remíza v Albánii, kde nejblíže ke skórování měli nejblíže Václav Jemelka a Lukáš Červ, kteří při svých pokusech pouze rozezvučili břevno.

včera

včera

včera

ATACMS (Army TACtical Missile System) je série amerických taktických balistických střel (čili s velmi krátkým doletem až 300km).

Nasazení ATACMS proti Rusku: Média odhalila, co bude jejich první cíl

Joe Biden učinil zásadní rozhodnutí krátce před koncem svého mandátu – povolil Ukrajině použít americké rakety dlouhého doletu ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Tento krok, který znamená výrazný posun v americké politice, přichází v době rostoucího napětí a necelé tři týdny před nástupem Donalda Trumpa do úřadu prezidenta.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml poprvé zareagoval na možnost použití ATACMS v Rusku

Spojené státy povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útokům na cíle uvnitř ruského území. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v pondělí označil toto rozhodnutí za nový stupeň napětí a větší zapojení USA do konfliktu na Ukrajině.

včera

včera

včera

Kim Čong-un

Kim Čong-ungovi vadí, že USA brání Ukrajinu před Ruskem. Chrastí jadernými zbraněmi

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ostře kritizoval Spojené státy za jejich rostoucí spolupráci s Jižní Koreou a Japonskem, což označil za přímou hrozbu pro bezpečnost své země. Tento krok navazuje na dlouhodobou strategii Pchjongjangu, která spočívá ve zvyšování vojenské síly a především jaderného arzenálu, aby se mohl postavit "gangsterským hrozbám" Washingtonu.

včera

Romana Jungwirth Březovská

Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ

Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, pro EuroZprávy.cz poskytla rozsáhlý rozhovor o klimatických konferencích, z nichž jednou je aktuálně probíhající COP29. „Na globálních konferencích je rolí Evropské unie tedy mimo jiné i to, že si může dovolit nastavovat různá tržní pravidla a může si dovolit vytvářet inovativní přístupy, které jiné regiony světa můžou postupem času přebírat a kopírovat,“ říká.

včera

Su-57 a Okhotnik

Záhada, nad kterou si láme hlavu celý svět. Co zničilo nejmodernější ruskou zbraň na Ukrajině?

Na obloze v blízkosti frontové linie u města Kostjantynivka se odehrál neobvyklý moment, který upoutal pozornost ukrajinských i mezinárodních pozorovatelů. Dva bílé kondenzační pruhy, často předzvěst ruského leteckého útoku, se zkřížily, ale to, co následovalo, bylo podle BBC bezprecedentní. Nižší pruh se rozdělil a nový objekt prudce zrychlil směrem k druhému, než se jejich dráhy zkřížily a oblohu ozářil jasný oranžový záblesk.

včera

Povolení útočit raketami ATACMS v Rusku rozlítilo Moskvu. Svět čeká na reakci Putina

Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena umožnit Ukrajině používat americké rakety dlouhého doletu k útokům na ruské území vyvolalo ostrou reakci v Moskvě a přililo olej do ohně už tak vyhroceného konfliktu. Tento krok, který Rusko vnímá jako přímé ohrožení své suverenity, přinesl tvrdou kritiku od ruských představitelů a médií a zdůraznil rostoucí napětí v geopolitickém střetu mezi Moskvou, Kyjevem a Západem, uvedl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy