KOMENTÁŘ | Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Záměr zřídit zmíněnou Radu patrně vychází z okolí poslance Pavla Žáčka (ODS). Její agenda totiž nápadně koresponduje s myšlenkami, které Žáček na sklonku roku 2020 prezentoval v textu Odolnost a paměťová politika – ambiciózní úkoly pro budoucí vládu. Varoval v něm před snahou o manipulaci s „národními“ dějinami, kterou fakticky označil za součást hybridní války. Z kontextu stati, která hovořila nejen o údajné „bagatelizaci“ zločinů komunismu, ale také o příklonu ke „stalinskému a brežněvovskému imperiálnímu vidění světa“, bylo zjevné, že Žáček měl na mysli zahraniční aktivity současného kremelského režimu. Z jeho strany tak šlo o velmi nevybíravý útok na dosavadní způsob prezentace minulosti tuzemskými paměťovými, vzdělávacími i vědeckými institucemi.

Žáček předestřel vizi, podle které by následující vláda, pochopitelně vytvořená jeho mateřskou ODS, měla podporovat především ty paměťové instituce, které se zaměřují na „národně orientovaný odboj“ proti totalitě a jejím obětem. Klíčovou úlohu v tomto směru měl sehrát mimo jiné Úřad vlády, jak ostatně nynější návrh předpokládá.

Kritici ve své době upozorňovali nejen na skutečnost, že Žáček ve své koncepci implicitně označil historické výklady, které nejsou kontrolovány vládou, za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku. Vadilo také výrazné upozadění významu etablovaných vědeckých pracovišť, tedy především univerzit a ústavů akademie věd (ta příznačně nyní ani nebyla vyzvána, aby podobu nové vládní rady připomínkovala). Mnohé znepokojila i slova o nutnosti přehodnotit činnost paměťových institucí a změnit jejich personální obsazení. Z kontextu jasně vyplývalo, že obojí by mělo nově podléhat těsnější vládní kontrole. 

Budování státní, v praxi vládní politiky paměti je krajně kontroverzní. Není náhodné, že je často, třebaže ne výhradně, praktikováno nedemokratickými či autoritářskými režimy. Prohlubování vybraných historických mýtů, případně vytváření nových, stejně jako prosazování jednostranných historických narativů – klidně v rozporu s poznatky seriózního vědeckého výzkumu – se může stát účinným nástrojem, kterým konkrétní politická síla legitimizuje své mocenské nároky. Vládní politika paměti jde přímo proti objektivizaci historie, o který se zasazuje standardní kritická historická věda.

ÚSTR jako memento

V souvislosti s nově zřizovaným grémiem zaznívají varování před zaváděním „orbánovského modelu“. Pro neznalého čtenáře je vhodné nastínit, že v Maďarsku došlo za vlády současného premiéra Viktora Orbána a jeho strany Fidesz k výraznému utužení politické kontroly nad paměťovými a vědeckými institucemi, které se věnují výzkumu historie. Výklady, které nesouzní s nacionálně-konzervativním narativem, jež hraje v legitimizační strategii Fideszu významnou roli, jsou marginalizovány mimo jiné odepřením finančních zdrojů. Jejich alokace má být přitom klíčovým posláním i tuzemské vládní paměťové rady.

Pro argumenty, které ukazují úskalí snah o politickou kontrolu výkladu dějin, zároveň nemusíme chodit do zahraničí. Stačí se podívat na problémy provázející činnost Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Ten vznikl před 16 lety – i v důsledku protichůdných politických a společenských tlaků – jako zvláštní hybrid paměťové a vědecké instituce. Pro jeho chod se stal určující politický dohled prostřednictvím zákonodárců (především senátorů), kteří volí dozorčí radu. Zakladatelé ÚSTR tímto vědomě odmítli osvědčený princip samosprávy, který je vlastní univerzitám a vědeckým pracovištím.

Složení Rady ÚSTR díky tomu odráží aktuální rozložení politických sil, což se v praxi ukázalo jako překážka pro personální i koncepční stabilitu a kontinuitu celé instituce. Politici totiž namísto široce respektovaných odborníků do rady zpravidla dosazují své vysloužilé spolustraníky či mediálně známé aktivisty, a právě oni následně rozhodují o tom, kdo ústav řídí.

Zakladatele ÚSTR rozhořčilo, že ve chvíli, kdy za delší konec politického provazu tahala levice, ztratila rada svůj původní pravicově-konzervativní ráz a z čela ústavu odvolala konzervativce Daniela Hermana (KDU-ČSL). To, co lidé z okolí Pavla Žáčka (ODS) v roce 2014 hlasitě odsuzovali jako „levicový puč“, nebylo ničím jiným než přirozeným odrazem politické kontroly celé instituce, kterou jí sami dali do vínku. Je příznačné, že složení rady a orientace jejích členů se následně opět vychylovalo doprava spolu s tím, jak tuzemská levice vyklízela své pozice.

Levice je dnes v České republice zcela marginalizována, třebaže okruh iniciátorů nové vládní paměťové rady konstantně varuje před „levicovým výkladem dějin“. Pravice však má – jak je v demokratickém systému přirozené – nové vyzyvatele. Protestní a antisystémová uskupení získala v nedávných eurovolbách téměř třicet procent hlasů. Ačkoliv se nezdá, že by dokázala na podobná čísla dosáhnout ve volbách parlamentních, není zcela vyloučeno, že příští vláda bude záviset právě na jejich podpoře.

V důsledku toho se můžeme v budoucnu dočkat situace, kdy prostřednictvím zmíněné vládní rady a přidělování financí budou paměťovou agendu určovat dezinformátoři, případně bizarní figury sdílející světonázor Filipa Turka, v jehož pantheonu historických hrdinů se zjevně nacházejí zcela jiné postavy, než jaké odpovídají vkusu Pavla Žáčka. 

Samozřejmě jde o hypotetický scénář. Ukazuje však obecný problém politického dozoru nad formováním historické paměti a potažmo i usměrňování odborného historického výzkumu. Výsledek nemusí být těžko stravitelný pouze pro ty, kteří nesdílí pohledy poslance Žáčka na moderní dějiny, ale v delším časovém horizontu také pro jeho stoupence. Liberálně-antikomunistický narativ může být snadno nahrazen narativem antiliberálním, národovecky-konzervativním.

Autor je historik.

Související

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů. Komentář

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.
Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025) Komentář

Babiše čekají nelehké čtyři roky. Česko se musí připravit na krušné časy

Andrej Babiš podruhé vstupuje do funkce premiéra v okamžiku, kdy se rozhoduje o dalším směřování země. Česká republika sice prošla výraznou modernizací, ale její budoucnost zůstává křehká. Nová vláda bude muset prokázat odvahu k reformám, zvládnout vlastní vnitřní rozpory a překročit logiku permanentního politického konfliktu. Bez toho hrozí, že současná prosperita rychle vyprchá a země ztratí schopnost čelit skutečným výzvám.

Více souvisejících

komentář Pavel Žáček (novinář) Vláda ČR historie ústr akademie věd

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů.

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

před 57 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny

Ukrajina čelila na začátku druhého prosincového víkendu dalšímu ruskému útoku ze vzduchu. Drony a rakety způsobily zranění několika lidí a zastavení dodávek energií na mnoha místech. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je zřejmé, že Moskvě nejde o ukončení války. 

před 1 hodinou

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Boris Šťastný

Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů

Nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO) nebude jediným členem vládního kabinetu, který se musel podřídit zákonu o střetu zájmů. Poslanec Boris Šťastný (Motoristé), jenž se stane ministrem sportu, prevence a zdraví, v pátek oznámil, že přerušuje živnost. 

před 4 hodinami

Vánoce, ilustrační fotografie.

Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék

Advent se dnes nese ve znamení pečení cukroví, svařeného vína a punče, a tedy i vůně skořice, hřebíčku, badyánu nebo třeba vanilky. Vánoční koření má dlouhou a zajímavou historii. Zatímco dnes nám provoní a dochutí sváteční okamžiky, dříve sloužilo třeba jako lék.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy