KOMENTÁŘ | Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Záměr zřídit zmíněnou Radu patrně vychází z okolí poslance Pavla Žáčka (ODS). Její agenda totiž nápadně koresponduje s myšlenkami, které Žáček na sklonku roku 2020 prezentoval v textu Odolnost a paměťová politika – ambiciózní úkoly pro budoucí vládu. Varoval v něm před snahou o manipulaci s „národními“ dějinami, kterou fakticky označil za součást hybridní války. Z kontextu stati, která hovořila nejen o údajné „bagatelizaci“ zločinů komunismu, ale také o příklonu ke „stalinskému a brežněvovskému imperiálnímu vidění světa“, bylo zjevné, že Žáček měl na mysli zahraniční aktivity současného kremelského režimu. Z jeho strany tak šlo o velmi nevybíravý útok na dosavadní způsob prezentace minulosti tuzemskými paměťovými, vzdělávacími i vědeckými institucemi.

Žáček předestřel vizi, podle které by následující vláda, pochopitelně vytvořená jeho mateřskou ODS, měla podporovat především ty paměťové instituce, které se zaměřují na „národně orientovaný odboj“ proti totalitě a jejím obětem. Klíčovou úlohu v tomto směru měl sehrát mimo jiné Úřad vlády, jak ostatně nynější návrh předpokládá.

Kritici ve své době upozorňovali nejen na skutečnost, že Žáček ve své koncepci implicitně označil historické výklady, které nejsou kontrolovány vládou, za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku. Vadilo také výrazné upozadění významu etablovaných vědeckých pracovišť, tedy především univerzit a ústavů akademie věd (ta příznačně nyní ani nebyla vyzvána, aby podobu nové vládní rady připomínkovala). Mnohé znepokojila i slova o nutnosti přehodnotit činnost paměťových institucí a změnit jejich personální obsazení. Z kontextu jasně vyplývalo, že obojí by mělo nově podléhat těsnější vládní kontrole. 

Budování státní, v praxi vládní politiky paměti je krajně kontroverzní. Není náhodné, že je často, třebaže ne výhradně, praktikováno nedemokratickými či autoritářskými režimy. Prohlubování vybraných historických mýtů, případně vytváření nových, stejně jako prosazování jednostranných historických narativů – klidně v rozporu s poznatky seriózního vědeckého výzkumu – se může stát účinným nástrojem, kterým konkrétní politická síla legitimizuje své mocenské nároky. Vládní politika paměti jde přímo proti objektivizaci historie, o který se zasazuje standardní kritická historická věda.

ÚSTR jako memento

V souvislosti s nově zřizovaným grémiem zaznívají varování před zaváděním „orbánovského modelu“. Pro neznalého čtenáře je vhodné nastínit, že v Maďarsku došlo za vlády současného premiéra Viktora Orbána a jeho strany Fidesz k výraznému utužení politické kontroly nad paměťovými a vědeckými institucemi, které se věnují výzkumu historie. Výklady, které nesouzní s nacionálně-konzervativním narativem, jež hraje v legitimizační strategii Fideszu významnou roli, jsou marginalizovány mimo jiné odepřením finančních zdrojů. Jejich alokace má být přitom klíčovým posláním i tuzemské vládní paměťové rady.

Pro argumenty, které ukazují úskalí snah o politickou kontrolu výkladu dějin, zároveň nemusíme chodit do zahraničí. Stačí se podívat na problémy provázející činnost Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Ten vznikl před 16 lety – i v důsledku protichůdných politických a společenských tlaků – jako zvláštní hybrid paměťové a vědecké instituce. Pro jeho chod se stal určující politický dohled prostřednictvím zákonodárců (především senátorů), kteří volí dozorčí radu. Zakladatelé ÚSTR tímto vědomě odmítli osvědčený princip samosprávy, který je vlastní univerzitám a vědeckým pracovištím.

Složení Rady ÚSTR díky tomu odráží aktuální rozložení politických sil, což se v praxi ukázalo jako překážka pro personální i koncepční stabilitu a kontinuitu celé instituce. Politici totiž namísto široce respektovaných odborníků do rady zpravidla dosazují své vysloužilé spolustraníky či mediálně známé aktivisty, a právě oni následně rozhodují o tom, kdo ústav řídí.

Zakladatele ÚSTR rozhořčilo, že ve chvíli, kdy za delší konec politického provazu tahala levice, ztratila rada svůj původní pravicově-konzervativní ráz a z čela ústavu odvolala konzervativce Daniela Hermana (KDU-ČSL). To, co lidé z okolí Pavla Žáčka (ODS) v roce 2014 hlasitě odsuzovali jako „levicový puč“, nebylo ničím jiným než přirozeným odrazem politické kontroly celé instituce, kterou jí sami dali do vínku. Je příznačné, že složení rady a orientace jejích členů se následně opět vychylovalo doprava spolu s tím, jak tuzemská levice vyklízela své pozice.

Levice je dnes v České republice zcela marginalizována, třebaže okruh iniciátorů nové vládní paměťové rady konstantně varuje před „levicovým výkladem dějin“. Pravice však má – jak je v demokratickém systému přirozené – nové vyzyvatele. Protestní a antisystémová uskupení získala v nedávných eurovolbách téměř třicet procent hlasů. Ačkoliv se nezdá, že by dokázala na podobná čísla dosáhnout ve volbách parlamentních, není zcela vyloučeno, že příští vláda bude záviset právě na jejich podpoře.

V důsledku toho se můžeme v budoucnu dočkat situace, kdy prostřednictvím zmíněné vládní rady a přidělování financí budou paměťovou agendu určovat dezinformátoři, případně bizarní figury sdílející světonázor Filipa Turka, v jehož pantheonu historických hrdinů se zjevně nacházejí zcela jiné postavy, než jaké odpovídají vkusu Pavla Žáčka. 

Samozřejmě jde o hypotetický scénář. Ukazuje však obecný problém politického dozoru nad formováním historické paměti a potažmo i usměrňování odborného historického výzkumu. Výsledek nemusí být těžko stravitelný pouze pro ty, kteří nesdílí pohledy poslance Žáčka na moderní dějiny, ale v delším časovém horizontu také pro jeho stoupence. Liberálně-antikomunistický narativ může být snadno nahrazen narativem antiliberálním, národovecky-konzervativním.

Autor je historik.

Související

Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz, polsky Oświęcim) Komentář

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný

Před 85 lety začal v Auschwitzu (Osvětimi) největší známý útok na samotnou podstatu lidskosti. Mělo to být varování pro všechny budoucí generace. Přesto dnes znovu vidíme, jak snadno lidé zapomínají, opakují chyby a přehlížejí utrpení druhých. Hrůza nezmizela, žije dál; v nových konfliktech, v systematickém ponižování a potlačování menšin, v cynické lhostejnosti mocných i v tichém souhlasu těch, kteří se raději dívají jinam.
Gestapo było pod přímým velením Heinricha Himmlera. Komentář

Od Gestapa k dnešku: Historie zneužité moci, selhání práva a nebezpečí mlčící většiny

Před 92 lety bylo založeno Gestapo – nechvalně proslulý represivní nástroj nacistického režimu, bezprostředně podřízený Adolfu Hitlerovi. Během pouhých dvanácti let své existence si tato organizace vydobyla pověst symbolu teroru, systematického útlaku a bezohledného potírání jakéhokoli odporu. Gestapo se stalo zosobněním strachu, které poznamenalo celou jednu epochu evropských dějin.

Více souvisejících

komentář Pavel Žáček (novinář) Vláda ČR historie ústr akademie věd

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Trump způsobil největší ekonomickou ránu za 50 let. Jeho obchodní válka je ale obrovskou šancí pro Evropu

Přestože obchodní válka rozpoutaná prezidentem Donaldem Trumpem nevyhnutelně zasáhne evropské hospodářství, v Bruselu vidí v aktuální situaci také příležitosti. Ekonomika se na globální úrovni štěpí do tří hlavních bloků – Spojených států, Číny a Evropy – a současné obchodní napětí mezi Washingtonem a Pekingem může dát Evropské unii nečekanou výhodu.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Severní Korea (KLDR)

Severní Korea poprvé veřejně potvrdila, že vyslala vojáky na pomoc Rusku

Severní Korea v pondělí poprvé veřejně potvrdila, že vyslala své vojáky na pomoc Rusku v jeho válce proti Ukrajině. Severokorejská státní agentura KCNA oznámila, že jejich bojové jednotky se podílely na "vítězném osvobození" Kurské oblasti, kde ukrajinská armáda loni zahájila překvapivou ofenzivu.

před 4 hodinami

Boris Pistorius, ministr obrany Německa

Trumpův návrh na konec války není mír, ale kapitulace, varuje Německo

Návrh prezidenta USA Donalda Trumpa na uzavření míru mezi Ukrajinou a Ruskem, který by zahrnoval předání rozsáhlých částí ukrajinského území Moskvě, označil německý ministr obrany Boris Pistorius za "kapitulaci". V rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ARD Pistorius uvedl, že Ukrajina sice chápe, že může být nucena učinit určité územní ústupky, avšak Trumpův plán jde podle něj příliš daleko.

před 6 hodinami

včera

Ilustrační fotografie.

Obchody se na den uzavřou i v květnu. Zákon mluví jasně

Květnové svátky jsou za rohem. Až skončí víkend, čekají nás poslední tři dubnové dny. Půjde zároveň poslední dny před dalším volnem. Dva následující čtvrtky jsou totiž vyhrazeny státním svátkům. A zákon stanovuje, že obchody budou během jednoho z těchto svátků mimo provoz.

včera

Princ Louis na nové fotografii.

Nová fotka prince Louise k narozeninám. Za objektivem nebyla Kate

Nejmladší z osob v přímé následnické linii britského trůnu v týdnu oslavila narozeniny. Princi Louisovi, mladšímu synovi prince Williama a vnukovi krále Karla III., je od středy sedm let. Britové se při té příležitosti dočkali nejnovějšího snímku malého prince a jistě je všechny zaujalo, jak vypadá jeho chrup. 

včera

včera

včera

včera

Rubl, ilustrační fotografie.

Rusko mimo systém SWIFT? Scénář, který se nabízí. Má to ale háček

Odpojení ruských bank od systému SWIFT se stalo silným symbolem západních sankcí, ale skutečnou finanční válku to nevyhrálo. Moskva si rychle našla cesty, jak omezení obcházet. Pokud chce Západ opravdu oslabit ruskou válečnou mašinerii, musí přestat sázet na efektní gesta a zaměřit se na to, co funguje: na peníze, technologie a lidi, kteří je pro režim obstarávají.

včera

včera

včera

Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz, polsky Oświęcim)

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný

Před 85 lety začal v Auschwitzu (Osvětimi) největší známý útok na samotnou podstatu lidskosti. Mělo to být varování pro všechny budoucí generace. Přesto dnes znovu vidíme, jak snadno lidé zapomínají, opakují chyby a přehlížejí utrpení druhých. Hrůza nezmizela, žije dál; v nových konfliktech, v systematickém ponižování a potlačování menšin, v cynické lhostejnosti mocných i v tichém souhlasu těch, kteří se raději dívají jinam.

Aktualizováno včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

ANO chce dát hlas téměř třetina voličů. Okamurova SPD přeskočila STAN

Opoziční hnutí ANO je nadále favoritem podzimních sněmovních voleb. Potvrzuje to nejnovější průzkum agentury STEM pro CNN Prima News. Podle šetření by expremiérovi Andreji Babišovi a jeho kolegům dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo sedm kandidujících subjektů. 

včera

včera

V Ústí nad Labem uzavřeli důležitý most. Doprava kolabuje i o víkendu

Velké komplikace nastaly už o víkendu v dopravě v Ústí nad Labem, kde kvůli rekonstrukci došlo k uzavření mostu Dr. Edvarda Beneše. Policie před začátkem pracovního týdne nabádá řidiče, aby dodržovali dopravní předpisy. Lidé by zároveň měli zvážit cestování hromadnou dopravou. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy