KOMENTÁŘ | Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Záměr zřídit zmíněnou Radu patrně vychází z okolí poslance Pavla Žáčka (ODS). Její agenda totiž nápadně koresponduje s myšlenkami, které Žáček na sklonku roku 2020 prezentoval v textu Odolnost a paměťová politika – ambiciózní úkoly pro budoucí vládu. Varoval v něm před snahou o manipulaci s „národními“ dějinami, kterou fakticky označil za součást hybridní války. Z kontextu stati, která hovořila nejen o údajné „bagatelizaci“ zločinů komunismu, ale také o příklonu ke „stalinskému a brežněvovskému imperiálnímu vidění světa“, bylo zjevné, že Žáček měl na mysli zahraniční aktivity současného kremelského režimu. Z jeho strany tak šlo o velmi nevybíravý útok na dosavadní způsob prezentace minulosti tuzemskými paměťovými, vzdělávacími i vědeckými institucemi.

Žáček předestřel vizi, podle které by následující vláda, pochopitelně vytvořená jeho mateřskou ODS, měla podporovat především ty paměťové instituce, které se zaměřují na „národně orientovaný odboj“ proti totalitě a jejím obětem. Klíčovou úlohu v tomto směru měl sehrát mimo jiné Úřad vlády, jak ostatně nynější návrh předpokládá.

Kritici ve své době upozorňovali nejen na skutečnost, že Žáček ve své koncepci implicitně označil historické výklady, které nejsou kontrolovány vládou, za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku. Vadilo také výrazné upozadění významu etablovaných vědeckých pracovišť, tedy především univerzit a ústavů akademie věd (ta příznačně nyní ani nebyla vyzvána, aby podobu nové vládní rady připomínkovala). Mnohé znepokojila i slova o nutnosti přehodnotit činnost paměťových institucí a změnit jejich personální obsazení. Z kontextu jasně vyplývalo, že obojí by mělo nově podléhat těsnější vládní kontrole. 

Budování státní, v praxi vládní politiky paměti je krajně kontroverzní. Není náhodné, že je často, třebaže ne výhradně, praktikováno nedemokratickými či autoritářskými režimy. Prohlubování vybraných historických mýtů, případně vytváření nových, stejně jako prosazování jednostranných historických narativů – klidně v rozporu s poznatky seriózního vědeckého výzkumu – se může stát účinným nástrojem, kterým konkrétní politická síla legitimizuje své mocenské nároky. Vládní politika paměti jde přímo proti objektivizaci historie, o který se zasazuje standardní kritická historická věda.

ÚSTR jako memento

V souvislosti s nově zřizovaným grémiem zaznívají varování před zaváděním „orbánovského modelu“. Pro neznalého čtenáře je vhodné nastínit, že v Maďarsku došlo za vlády současného premiéra Viktora Orbána a jeho strany Fidesz k výraznému utužení politické kontroly nad paměťovými a vědeckými institucemi, které se věnují výzkumu historie. Výklady, které nesouzní s nacionálně-konzervativním narativem, jež hraje v legitimizační strategii Fideszu významnou roli, jsou marginalizovány mimo jiné odepřením finančních zdrojů. Jejich alokace má být přitom klíčovým posláním i tuzemské vládní paměťové rady.

Pro argumenty, které ukazují úskalí snah o politickou kontrolu výkladu dějin, zároveň nemusíme chodit do zahraničí. Stačí se podívat na problémy provázející činnost Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Ten vznikl před 16 lety – i v důsledku protichůdných politických a společenských tlaků – jako zvláštní hybrid paměťové a vědecké instituce. Pro jeho chod se stal určující politický dohled prostřednictvím zákonodárců (především senátorů), kteří volí dozorčí radu. Zakladatelé ÚSTR tímto vědomě odmítli osvědčený princip samosprávy, který je vlastní univerzitám a vědeckým pracovištím.

Složení Rady ÚSTR díky tomu odráží aktuální rozložení politických sil, což se v praxi ukázalo jako překážka pro personální i koncepční stabilitu a kontinuitu celé instituce. Politici totiž namísto široce respektovaných odborníků do rady zpravidla dosazují své vysloužilé spolustraníky či mediálně známé aktivisty, a právě oni následně rozhodují o tom, kdo ústav řídí.

Zakladatele ÚSTR rozhořčilo, že ve chvíli, kdy za delší konec politického provazu tahala levice, ztratila rada svůj původní pravicově-konzervativní ráz a z čela ústavu odvolala konzervativce Daniela Hermana (KDU-ČSL). To, co lidé z okolí Pavla Žáčka (ODS) v roce 2014 hlasitě odsuzovali jako „levicový puč“, nebylo ničím jiným než přirozeným odrazem politické kontroly celé instituce, kterou jí sami dali do vínku. Je příznačné, že složení rady a orientace jejích členů se následně opět vychylovalo doprava spolu s tím, jak tuzemská levice vyklízela své pozice.

Levice je dnes v České republice zcela marginalizována, třebaže okruh iniciátorů nové vládní paměťové rady konstantně varuje před „levicovým výkladem dějin“. Pravice však má – jak je v demokratickém systému přirozené – nové vyzyvatele. Protestní a antisystémová uskupení získala v nedávných eurovolbách téměř třicet procent hlasů. Ačkoliv se nezdá, že by dokázala na podobná čísla dosáhnout ve volbách parlamentních, není zcela vyloučeno, že příští vláda bude záviset právě na jejich podpoře.

V důsledku toho se můžeme v budoucnu dočkat situace, kdy prostřednictvím zmíněné vládní rady a přidělování financí budou paměťovou agendu určovat dezinformátoři, případně bizarní figury sdílející světonázor Filipa Turka, v jehož pantheonu historických hrdinů se zjevně nacházejí zcela jiné postavy, než jaké odpovídají vkusu Pavla Žáčka. 

Samozřejmě jde o hypotetický scénář. Ukazuje však obecný problém politického dozoru nad formováním historické paměti a potažmo i usměrňování odborného historického výzkumu. Výsledek nemusí být těžko stravitelný pouze pro ty, kteří nesdílí pohledy poslance Žáčka na moderní dějiny, ale v delším časovém horizontu také pro jeho stoupence. Liberálně-antikomunistický narativ může být snadno nahrazen narativem antiliberálním, národovecky-konzervativním.

Autor je historik.

Související

Sociální sítě, ilustrační fotografie. Komentář

Opusťme americké korporátní sociální sítě. Variant je dost v Evropě i USA

Běžní lidé po celém světě se vydali do obchodního boje s administrativou Donalda Trumpa v USA. Zatímco Kanaďané masově blokují americké produkty v obchodech, Evropané k tomu mohou přistoupit jinak – opustit americké korporátní sociální sítě a podpořit buď ty evropské, nebo nekontrolované mediálními magnáty.
Strany Spolu podepsaly koaliční smlouvu. (25.3.2025) Komentář

Fialu a Babiše je třeba nahradit. Česku už nemají co nabídnout

Do parlamentních voleb proti sobě znovu míří dva dobře známí lídři – Petr Fiala a Andrej Babiš. Dva ostřílení matadoři české politiky, kteří však s největší pravděpodobností postrádají zkušenosti a instinkt potřebný pro novou a velice tvrdou realitu. Oba sehráli důležité role v minulých krizích, ale nadcházející období vyžaduje jiný typ vedení. Nový lídr potřebuje být rozhodnější, odolnější a strategičtější.

Více souvisejících

komentář Pavel Žáček (novinář) Vláda ČR historie ústr akademie věd

Aktuálně se děje

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Trenérské změny v extralize. Po konci sezóny se loučí s trenéry v Liberci a Litvínově

Zatímco pro Spartu, Brno, Pardubice a Hradec Králové extraligová sezóna nadále pokračuje, dalším deseti klubům už skončila. Mezi nimi nalezneme i Liberec s Litvínovem, kdy v obou těchto klubech dochází ke změnám na lavičce. Znamená to tedy, že pod Ještědem se rozloučili s trenérem Filipem Pešánem, v Litvínově pak s Karlem Mlejnkem. A zatímco v libereckém případě se novým trenérem stal dosavadní asistent Jiří Kudrna, v případě Litvínova se mluví o bývalých sparťanských legendách Michalu Brošovi a Jaroslavu Nedvědovi jako o možných nových trenérech.

včera

Jiří Havel v seriálu Život a doba soudce A. K.

Zemřel všestranný herec Jiří Havel

Českou hereckou obec zasáhla smutná zpráva. Ve věku 83 let zemřel Jiří Havel, který se v poslední době potýkal s nemocí. Havel byl publiku známý z divadla, televize i dabingu. 

včera

Donald Trump

Trump přiznal: Jsem naštvaný na Putina. Musí udělat dobrou věc

Americký prezident Donald Trump vyčinil ruskému protějšku Vladimiru Putinovi za kritiku důvěryhodnosti ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského. Trump řekl, že byl "velmi rozzlobený" a "naštvaný", když slyšel Putinovy výroky. Upozornila na to stanice NBC News. 

včera

včera

Sociální sítě, ilustrační fotografie.

Opusťme americké korporátní sociální sítě. Variant je dost v Evropě i USA

Běžní lidé po celém světě se vydali do obchodního boje s administrativou Donalda Trumpa v USA. Zatímco Kanaďané masově blokují americké produkty v obchodech, Evropané k tomu mohou přistoupit jinak – opustit americké korporátní sociální sítě a podpořit buď ty evropské, nebo nekontrolované mediálními magnáty.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační obrázek.

Jak přežít krizi? Praktický manuál pro Čechy, kteří postrádají oficiální příručku od státu

Oficiálních návodů, jak přežít krizovou situaci, existuje pro české občany stále žalostně málo. Zatímco například Švédsko, Finsko nebo Rakousko už dlouhodobě vydávají srozumitelné příručky pro domácnosti, v Česku podobné materiály chybí nebo zůstávají málo dostupné veřejnosti. Právě proto pro vás redakce EuroZprávy.cz připravila podrobný a praktický manuál, jak se zachovat v krizových situacích – od přírodních katastrof po jadernou havárii.

včera

včera

včera

včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Slovenskem otřásá smrt prokurátora. Našli ho zastřeleného

Slovensko řeší případ podezřelého úmrtí krajského prokurátora v Banské Bystrici. Jessyho Hassana našli v sobotu večer zastřeleného, o jeho úmrtí informoval i generální prokurátor. Policie pracuje s verzí, že Hassan mohl spáchat sebevraždu.

včera

včera

včera

29. března 2025 21:58

29. března 2025 21:19

Aktualizováno 29. března 2025 21:00

Nová bilance tragického zemětřesení v Asii. Záchranné práce pokračují

Tragická bilance pátečního zemětřesení v Myanmaru a Thajsku se dočkala další aktualizace. V Myanmaru podle tamních úřadů zemřelo přes tisíc lidí. Země zároveň výjimečně požádala o mezinárodní pomoc. Záchranné práce pokračují v obou zemích. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy