KOMENTÁŘ | Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Záměr zřídit zmíněnou Radu patrně vychází z okolí poslance Pavla Žáčka (ODS). Její agenda totiž nápadně koresponduje s myšlenkami, které Žáček na sklonku roku 2020 prezentoval v textu Odolnost a paměťová politika – ambiciózní úkoly pro budoucí vládu. Varoval v něm před snahou o manipulaci s „národními“ dějinami, kterou fakticky označil za součást hybridní války. Z kontextu stati, která hovořila nejen o údajné „bagatelizaci“ zločinů komunismu, ale také o příklonu ke „stalinskému a brežněvovskému imperiálnímu vidění světa“, bylo zjevné, že Žáček měl na mysli zahraniční aktivity současného kremelského režimu. Z jeho strany tak šlo o velmi nevybíravý útok na dosavadní způsob prezentace minulosti tuzemskými paměťovými, vzdělávacími i vědeckými institucemi.

Žáček předestřel vizi, podle které by následující vláda, pochopitelně vytvořená jeho mateřskou ODS, měla podporovat především ty paměťové instituce, které se zaměřují na „národně orientovaný odboj“ proti totalitě a jejím obětem. Klíčovou úlohu v tomto směru měl sehrát mimo jiné Úřad vlády, jak ostatně nynější návrh předpokládá.

Kritici ve své době upozorňovali nejen na skutečnost, že Žáček ve své koncepci implicitně označil historické výklady, které nejsou kontrolovány vládou, za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku. Vadilo také výrazné upozadění významu etablovaných vědeckých pracovišť, tedy především univerzit a ústavů akademie věd (ta příznačně nyní ani nebyla vyzvána, aby podobu nové vládní rady připomínkovala). Mnohé znepokojila i slova o nutnosti přehodnotit činnost paměťových institucí a změnit jejich personální obsazení. Z kontextu jasně vyplývalo, že obojí by mělo nově podléhat těsnější vládní kontrole. 

Budování státní, v praxi vládní politiky paměti je krajně kontroverzní. Není náhodné, že je často, třebaže ne výhradně, praktikováno nedemokratickými či autoritářskými režimy. Prohlubování vybraných historických mýtů, případně vytváření nových, stejně jako prosazování jednostranných historických narativů – klidně v rozporu s poznatky seriózního vědeckého výzkumu – se může stát účinným nástrojem, kterým konkrétní politická síla legitimizuje své mocenské nároky. Vládní politika paměti jde přímo proti objektivizaci historie, o který se zasazuje standardní kritická historická věda.

ÚSTR jako memento

V souvislosti s nově zřizovaným grémiem zaznívají varování před zaváděním „orbánovského modelu“. Pro neznalého čtenáře je vhodné nastínit, že v Maďarsku došlo za vlády současného premiéra Viktora Orbána a jeho strany Fidesz k výraznému utužení politické kontroly nad paměťovými a vědeckými institucemi, které se věnují výzkumu historie. Výklady, které nesouzní s nacionálně-konzervativním narativem, jež hraje v legitimizační strategii Fideszu významnou roli, jsou marginalizovány mimo jiné odepřením finančních zdrojů. Jejich alokace má být přitom klíčovým posláním i tuzemské vládní paměťové rady.

Pro argumenty, které ukazují úskalí snah o politickou kontrolu výkladu dějin, zároveň nemusíme chodit do zahraničí. Stačí se podívat na problémy provázející činnost Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Ten vznikl před 16 lety – i v důsledku protichůdných politických a společenských tlaků – jako zvláštní hybrid paměťové a vědecké instituce. Pro jeho chod se stal určující politický dohled prostřednictvím zákonodárců (především senátorů), kteří volí dozorčí radu. Zakladatelé ÚSTR tímto vědomě odmítli osvědčený princip samosprávy, který je vlastní univerzitám a vědeckým pracovištím.

Složení Rady ÚSTR díky tomu odráží aktuální rozložení politických sil, což se v praxi ukázalo jako překážka pro personální i koncepční stabilitu a kontinuitu celé instituce. Politici totiž namísto široce respektovaných odborníků do rady zpravidla dosazují své vysloužilé spolustraníky či mediálně známé aktivisty, a právě oni následně rozhodují o tom, kdo ústav řídí.

Zakladatele ÚSTR rozhořčilo, že ve chvíli, kdy za delší konec politického provazu tahala levice, ztratila rada svůj původní pravicově-konzervativní ráz a z čela ústavu odvolala konzervativce Daniela Hermana (KDU-ČSL). To, co lidé z okolí Pavla Žáčka (ODS) v roce 2014 hlasitě odsuzovali jako „levicový puč“, nebylo ničím jiným než přirozeným odrazem politické kontroly celé instituce, kterou jí sami dali do vínku. Je příznačné, že složení rady a orientace jejích členů se následně opět vychylovalo doprava spolu s tím, jak tuzemská levice vyklízela své pozice.

Levice je dnes v České republice zcela marginalizována, třebaže okruh iniciátorů nové vládní paměťové rady konstantně varuje před „levicovým výkladem dějin“. Pravice však má – jak je v demokratickém systému přirozené – nové vyzyvatele. Protestní a antisystémová uskupení získala v nedávných eurovolbách téměř třicet procent hlasů. Ačkoliv se nezdá, že by dokázala na podobná čísla dosáhnout ve volbách parlamentních, není zcela vyloučeno, že příští vláda bude záviset právě na jejich podpoře.

V důsledku toho se můžeme v budoucnu dočkat situace, kdy prostřednictvím zmíněné vládní rady a přidělování financí budou paměťovou agendu určovat dezinformátoři, případně bizarní figury sdílející světonázor Filipa Turka, v jehož pantheonu historických hrdinů se zjevně nacházejí zcela jiné postavy, než jaké odpovídají vkusu Pavla Žáčka. 

Samozřejmě jde o hypotetický scénář. Ukazuje však obecný problém politického dozoru nad formováním historické paměti a potažmo i usměrňování odborného historického výzkumu. Výsledek nemusí být těžko stravitelný pouze pro ty, kteří nesdílí pohledy poslance Žáčka na moderní dějiny, ale v delším časovém horizontu také pro jeho stoupence. Liberálně-antikomunistický narativ může být snadno nahrazen narativem antiliberálním, národovecky-konzervativním.

Autor je historik.

Související

Více souvisejících

komentář Pavel Žáček (novinář) Vláda ČR historie ústr akademie věd

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Lukáš Vlček

Vlček měsíc po hromadném propouštění navštívil onsemi. Jednal o budoucnosti výroby čipů v Česku

Zatímco v rožnovském závodě onsemi došlo koncem března k výraznému propouštění zaměstnanců, ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček na místo vyrazil jednat o strategické podpoře výroby čipů. Redakce EuroZprávy.cz proto zjišťovala, zda byl ministr o rozsahu propouštění před svou návštěvou informován, a jestli má aktuální situace vliv na vyjednávání mezi státem a americkou firmou.

před 3 hodinami

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

EU prozradila, co udělá, pokud jednání s Trumpem selžou

Evropská unie zvažuje uvalení nových daní na americké technologické firmy, pokud se nepodaří dosáhnout dohody se Spojenými státy o zrušení cel na evropské zboží. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v rozhovoru pro britský deník Financial Times. Unie je podle jejích slov připravena na odvetná opatření, která by mohla citelně zasáhnout například společnosti jako Meta, Google či Facebook.

před 4 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie

Střelba ve firmě u Prahy: Muž bojuje o život, policie zadržela jednoho podezřelého

V pátek krátce po poledni došlo v Jílovišti u Prahy k vážnému incidentu, při kterém byl ve firemním areálu postřelen muž. Ten utrpěl velmi vážná zranění a záchranáři ho letecky transportovali do pražské motolské nemocnice. Během převozu zůstával v kritickém stavu, lékaři ho museli resuscitovat a připojit na umělou plicní ventilaci.

před 5 hodinami

Evropská unie

Evropa oznámila nový vojenský balík pro Ukrajinu, Británie zvažuje rozmístění jednotek

Evropští spojenci oznámili zásadní navýšení vojenské pomoci Ukrajině v době, kdy se v Bruselu koná obranný summit NATO. Británie představila balík pomoci v hodnotě 450 milionů liber (580 milionů dolarů), přičemž hlavní část financí – 350 milionů – bude uvolněna ještě letos. Cílem je nejen posílení obrany Ukrajiny, ale i zajištění výhodnější vyjednávací pozice při případném mírovém urovnání s Ruskem.

před 6 hodinami

Petr Gazdík (STAN)

Exministr Gazdík po patnácti letech končí ve Sněmovně. Kandidovat už nechce

Po patnácti letech opouští Poslaneckou sněmovnu jeden z nejviditelnějších politiků hnutí STAN a bývalý ministr školství Petr Gazdík. Na páteční krajské konferenci Starostů a nezávislých ve Zlínském kraji oznámil, že se již nebude ucházet o místo na podzimní kandidátce. Tím de facto opouští vrcholnou politiku. I nadále však zůstává aktivní jako zastupitel v Suché Lozi na Uherskohradišťsku.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Čína, ilustrační foto

Nejistota v obchodní politice otřásá celým světem. Co přijde nyní?

Obchodní spory, celní opatření a rostoucí geopolitické napětí postupně mění strukturu globální ekonomiky. Zatímco důvěra v předvídatelnost Spojených států oslabuje, Čína rozšiřuje svůj vliv v Asii, Africe i Latinské Americe. Svět se posouvá směrem k více rozdělenému a konkurenčnímu uspořádání.

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

CNN: Obchodní válka mezi USA a Čínou může být katastrofální pro celý svět

Rychle eskalující obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou, dvěma největšími geopolitickými mocnostmi světa, hrozí těžkými dopady nejen na jejich vlastní ekonomiky, ale i na globální trhy. Prezident Donald Trump, který tuto krizi rozpoutal, zatím nenabízí jasnou strategii a jeho kroky působí spíše jako improvizace než promyšlený plán. Vyplývá to z analýzy serveru CNN.

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

Dopravní nehoda na Pražském okruhu

Hromadná nehoda zablokovala Pražský okruh. Stojí i dálnice D1

Jedna osoba zemřela a další byla těžce zraněna při vážné dopravní nehodě, která se odehrála ve čtvrtek odpoledne na 77. kilometru dálnice D0 u Modletic na Pražském okruhu. Na místě se srazila dvě osobní a dvě nákladní vozidla. Provoz ve směru na D1 byl okamžitě zastaven, na místě zasahovaly všechny složky integrovaného záchranného systému včetně letecké záchranné služby.

včera

Česká televize, ilustrační foto

Češi si připlatí. Koncesionářské poplatky vzrostou ještě letos, schválil Senát

Senát Parlamentu České republiky schválil novelu zákona, která přináší zásadní změny v oblasti televizních a rozhlasových poplatků. Tyto poplatky se podle nových pravidel zvýší a rozšíří se i okruh občanů, kteří je budou muset platit. Novelu nyní dostane k podpisu prezident republiky a pokud ji podepíše, začnou změny platit už od května.

včera

včera

Vlastimil Válek

Černochové se vymstila její sóĺo akce. Pohádala se s Válkem

Nečekané ráno zažili členové vlády ve středu, kdy ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na tiskové konferenci těsně před zasedáním kabinetu oznámila, že chce, aby vojáci dostali od léta přidáno nejméně 8300 korun měsíčně. Její krok zaskočil všechny kolegy a rozpoutal ostrou hádku na půdě vlády, která vyústila v odchod ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) z jednání.

včera

Německo činí historický vojenský krok, chce své jednotky přímo u ruských hranic

V historickém kroku Německo posílá vojáky do Litvy na první trvalé zahraniční nasazení od druhé světové války, což znamená zásadní změnu v jeho obrané strategii. Činí tak v reakci na ruskou válku vedenou proti Ukrajině. 

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy