Tento týden bude podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia klíčový pro budoucnost jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Spojené státy se podle něj rozhodnou, zda se chtějí nadále na tomto úsilí podílet.
Rubio v rozhovoru pro americká média uvedl, že prezident Donald Trump zatím nezavedl nové sankce proti Rusku, protože stále věří v diplomatické řešení konfliktu.
Jeho slova přicházejí krátce poté, co se Trump v sobotu ve Vatikánu při příležitosti pohřbu papeže Františka krátce setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Trump v neděli novinářům sdělil, že věří, že Zelenskyj je ochoten vzdát se Krymu Rusku v rámci mírové dohody – přestože Kyjev opakovaně odmítal jakékoli územní ústupky.
Rubio v pořadu Meet the Press televize NBC poznamenal: „Existují důvody k optimismu, ale také důvody k realističnosti. Jsme blízko, ale zatím ne dost. Celý proces je o tom zjistit, zda obě strany skutečně chtějí mír a jak blízko nebo daleko k sobě po devadesáti dnech jednání mají.“
Na otázku ohledně případných sankcí proti Vladimiru Putinovi Rubio odpověděl: „Jakmile začnete s podobnými kroky, dáváte tím najevo, že od vyjednávání odstupujete.“
Během víkendu Trump vyjádřil pochybnosti, zda ruský prezident skutečně usiluje o ukončení války proti Ukrajině.
„Začínám si myslet, že možná nechce válku ukončit, jen mě tahá za nos, a je třeba s ním jednat jinak, například prostřednictvím ‚bankovních‘ nebo ‚sekundárních sankcí‘. Umírá příliš mnoho lidí!“ napsal Trump na síti Truth Social.
Tento příspěvek přišel jen krátce po jeho soukromém setkání se Zelenským v Itálii, které Bílý dům označil za „produktivní diskusi“.
Na otázku, zda si myslí, že je ukrajinský prezident připraven vzdát se kontroly nad Krymem, který Rusko anektovalo v roce 2014, Trump odpověděl: „Myslím, že ano.“
Prezidenti Trump a Zelenskyj vedli jednání ve Vatikánu krátce před pohřbem papeže Františka. Podle fotografií zveřejněných ukrajinskou prezidentskou kanceláří probíhala jednání v relativně přátelské atmosféře.
Trump také poznamenal, že Zelenskyj se zdál „klidnější“, což lze chápat jako narážku na jejich veřejný střet, k němuž došlo v únoru při návštěvě Zelenského v Bílém domě.
Ukrajina opakovaně odmítla, že by byla ochotna přistoupit na jakékoli územní ústupky, a zdůraznila, že otázky území budou řešeny až po uzavření příměří.
Na Trumpova slova zatím veřejně nereagovali ani Zelenskyj, ani Putin.
Německý ministr obrany Boris Pistorius v neděli varoval Ukrajinu, aby nepřijímala dohodu, která by znamenala rozsáhlé územní ústupky výměnou za příměří.
Pistorius v rozhovoru pro německou veřejnoprávní stanici ARD uvedl, že Kyjev „by neměl zajít tak daleko, jak navrhuje americký prezident“, což podle něj představuje „kapitulaci“.
Německý ministr připustil, že Ukrajina možná bude muset v budoucnu obětovat část svého území, aby dosáhla příměří, ale zároveň zdůraznil, že současný návrh nepřináší žádnou přidanou hodnotu oproti možnostem, které byly k dispozici již před rokem.
Podle agentury Reuters americký návrh údajně zahrnuje nejen uznání ruské anexe Krymu, ale i de facto akceptaci ruské kontroly nad dalšími okupovanými oblastmi, včetně celé Luhanské oblasti.
Americký plán údajně rovněž vylučuje možnost, že by se Ukrajina stala členem NATO, a navrhuje, aby bezpečnostní záruky poskytovala tzv. „koalice ochotných“ vedená Spojeným královstvím a Francií, ale bez přímé účasti USA.
Evropské návrhy podle zpráv požadují od USA robustní záruky v podobě závazku podobného článku 5 Severoatlantické aliance.
Americký návrh také počítá s tím, že by USA převzaly kontrolu nad jadernou elektrárnou v Záporoží, která je nyní okupována Ruskem, přičemž by elektrárna zásobovala elektřinou jak Rusko, tak Ukrajinu. Evropské protinávrhy takové ustanovení neobsahují.
V rozhovoru pro časopis Time tento týden Trump opět obvinil Kyjev z rozpoutání války kvůli jeho snaze připojit se k NATO.
Trump zároveň v rozhovoru prohlásil: „Krym zůstane Rusku.“
Spojené státy varovaly, že v případě nedostatku pokroku jsou připraveny od jednání odstoupit.
Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu v roce 2022 a v současnosti kontroluje téměř 20 % ukrajinského území.
Související
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
Zelenskyj vidí okno příležitosti pro dosažení míru. Čas je do voleb v USA
válka na Ukrajině , Marco Rubio
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Počasí: Během dne se oteplí až na 17 stupňů, mrazy ale zatím zůstanou
včera
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
včera
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
včera
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
včera
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
včera
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
včera
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno včera
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
včera
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
včera
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
včera
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
včera
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
včera
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
včera
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
včera
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
včera
Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou
včera
Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu
včera
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
včera
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
včera
Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump
Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.
Zdroj: Libor Novák