Rubio: Tento týden bude klíčový. Rozhodne se o všem

Tento týden bude podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia klíčový pro budoucnost jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Spojené státy se podle něj rozhodnou, zda se chtějí nadále na tomto úsilí podílet.

Rubio v rozhovoru pro americká média uvedl, že prezident Donald Trump zatím nezavedl nové sankce proti Rusku, protože stále věří v diplomatické řešení konfliktu.

Jeho slova přicházejí krátce poté, co se Trump v sobotu ve Vatikánu při příležitosti pohřbu papeže Františka krátce setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Trump v neděli novinářům sdělil, že věří, že Zelenskyj je ochoten vzdát se Krymu Rusku v rámci mírové dohody – přestože Kyjev opakovaně odmítal jakékoli územní ústupky.

Rubio v pořadu Meet the Press televize NBC poznamenal: „Existují důvody k optimismu, ale také důvody k realističnosti. Jsme blízko, ale zatím ne dost. Celý proces je o tom zjistit, zda obě strany skutečně chtějí mír a jak blízko nebo daleko k sobě po devadesáti dnech jednání mají.“

Na otázku ohledně případných sankcí proti Vladimiru Putinovi Rubio odpověděl: „Jakmile začnete s podobnými kroky, dáváte tím najevo, že od vyjednávání odstupujete.“

Během víkendu Trump vyjádřil pochybnosti, zda ruský prezident skutečně usiluje o ukončení války proti Ukrajině.

„Začínám si myslet, že možná nechce válku ukončit, jen mě tahá za nos, a je třeba s ním jednat jinak, například prostřednictvím ‚bankovních‘ nebo ‚sekundárních sankcí‘. Umírá příliš mnoho lidí!“ napsal Trump na síti Truth Social.

Tento příspěvek přišel jen krátce po jeho soukromém setkání se Zelenským v Itálii, které Bílý dům označil za „produktivní diskusi“.

Na otázku, zda si myslí, že je ukrajinský prezident připraven vzdát se kontroly nad Krymem, který Rusko anektovalo v roce 2014, Trump odpověděl: „Myslím, že ano.“

Prezidenti Trump a Zelenskyj vedli jednání ve Vatikánu krátce před pohřbem papeže Františka. Podle fotografií zveřejněných ukrajinskou prezidentskou kanceláří probíhala jednání v relativně přátelské atmosféře.

Trump také poznamenal, že Zelenskyj se zdál „klidnější“, což lze chápat jako narážku na jejich veřejný střet, k němuž došlo v únoru při návštěvě Zelenského v Bílém domě.

Ukrajina opakovaně odmítla, že by byla ochotna přistoupit na jakékoli územní ústupky, a zdůraznila, že otázky území budou řešeny až po uzavření příměří.

Na Trumpova slova zatím veřejně nereagovali ani Zelenskyj, ani Putin.

Německý ministr obrany Boris Pistorius v neděli varoval Ukrajinu, aby nepřijímala dohodu, která by znamenala rozsáhlé územní ústupky výměnou za příměří.

Pistorius v rozhovoru pro německou veřejnoprávní stanici ARD uvedl, že Kyjev „by neměl zajít tak daleko, jak navrhuje americký prezident“, což podle něj představuje „kapitulaci“.

Německý ministr připustil, že Ukrajina možná bude muset v budoucnu obětovat část svého území, aby dosáhla příměří, ale zároveň zdůraznil, že současný návrh nepřináší žádnou přidanou hodnotu oproti možnostem, které byly k dispozici již před rokem.

Podle agentury Reuters americký návrh údajně zahrnuje nejen uznání ruské anexe Krymu, ale i de facto akceptaci ruské kontroly nad dalšími okupovanými oblastmi, včetně celé Luhanské oblasti.

Americký plán údajně rovněž vylučuje možnost, že by se Ukrajina stala členem NATO, a navrhuje, aby bezpečnostní záruky poskytovala tzv. „koalice ochotných“ vedená Spojeným královstvím a Francií, ale bez přímé účasti USA.

Evropské návrhy podle zpráv požadují od USA robustní záruky v podobě závazku podobného článku 5 Severoatlantické aliance.

Americký návrh také počítá s tím, že by USA převzaly kontrolu nad jadernou elektrárnou v Záporoží, která je nyní okupována Ruskem, přičemž by elektrárna zásobovala elektřinou jak Rusko, tak Ukrajinu. Evropské protinávrhy takové ustanovení neobsahují.

V rozhovoru pro časopis Time tento týden Trump opět obvinil Kyjev z rozpoutání války kvůli jeho snaze připojit se k NATO.

Trump zároveň v rozhovoru prohlásil: „Krym zůstane Rusku.“

Spojené státy varovaly, že v případě nedostatku pokroku jsou připraveny od jednání odstoupit.

Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu v roce 2022 a v současnosti kontroluje téměř 20 % ukrajinského území.

Související

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj řekl, kolik ukrajinských vojáků zemřelo od začátku války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu poprvé po delší době aktualizoval oficiální bilanci ztrát ukrajinské armády. V předtočeném rozhovoru pro francouzskou televizi France 2 uvedl, že od začátku ruské invaze v plném rozsahu v únoru 2022 padlo v boji 55 000 ukrajinských vojáků. Toto číslo zahrnuje jak vojáky z povolání, tak mobilizované záložníky, přičemž prezident doplnil, že značný počet dalších osob zůstává nezvěstný.
Volodymyr Zelenskyj v Praze

Plán ukrajinské armády eliminovat 50 000 ruských vojáků měsíčně znepokojil odborníky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vytyčil své armádě a novému ministrovi obrany Mychajlu Fedorovovi ambiciózní, ale krvavý cíl: zvýšit počet eliminovaných ruských vojáků na 50 000 měsíčně. Tato strategie má podle Kyjeva učinit náklady na válku pro Kreml neúnosnými a vynutit si „mír skrze sílu“. Zatímco v prosinci dosáhly ruské ztráty podle ukrajinských údajů 35 000 mužů, nová hranice má Moskvu definitivně zlomit.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Marco Rubio

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Ilustrační foto

Unikát letošní olympiády: Sportovci obdrží nejdražší medaile v historii her

Sportovci, kteří tento měsíc vystoupí na stupně vítězů během zimních olympijských her v Itálii, obdrží nejdražší medaile v historii her. Za tímto rekordem stojí strmý nárůst cen drahých kovů na světových trzích. Pro nejlepší zimní sportovce v disciplínách od lyžování až po hokej či krasobruslení je připraveno více než 700 zlatých, stříbrných a bronzových cenných kovů.

před 46 minutami

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj řekl, kolik ukrajinských vojáků zemřelo od začátku války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu poprvé po delší době aktualizoval oficiální bilanci ztrát ukrajinské armády. V předtočeném rozhovoru pro francouzskou televizi France 2 uvedl, že od začátku ruské invaze v plném rozsahu v únoru 2022 padlo v boji 55 000 ukrajinských vojáků. Toto číslo zahrnuje jak vojáky z povolání, tak mobilizované záložníky, přičemž prezident doplnil, že značný počet dalších osob zůstává nezvěstný.

před 2 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Je hotovo. Umělá inteligence dosáhla lidské úrovně, tvrdí část vědců

Vize o umělé inteligenci na lidské úrovni, kterou v 50. letech 20. století nastínil Alan Turing, se podle skupiny předních vědců stala realitou. V článku pro prestižní vědecký časopis Nature odborníci z oblastí filozofie, strojového učení, lingvistiky a kognitivní vědy tvrdí, že současné systémy již dosáhly obecné inteligence (AGI). Podle nich je důkazní situace na začátku roku 2026 zcela jednoznačná a dlouhodobý problém vytvoření AGI byl vyřešen.

před 3 hodinami

Jan Darmovzal přistál v Česku

Jan Darmovzal popsal drastické podmínky venezuelského vězení. Dodnes má zdravotní problémy

Jan Darmovzal, který byl po 500 dnech strávených ve venezuelském vězení propuštěn na svobodu, popsal v otevřeném dopise drastické podmínky svého věznění. Čech byl zadržen v září 2024 tamními úřady kvůli vykonstruovanému obvinění z plánování atentátu na prezidenta Nicoláse Madura a pokusu o svržení vlády. Na svobodu se dostal až 16. ledna 2026 poté, co došlo k zásadnímu zvratu v zemi v důsledku americké vojenské intervence a zajetí samotného Madura.

před 4 hodinami

António Guterres

OSN stojí před kolapsem, varoval Guterres. Podle nejhorších scénářů nastane za pár měsíců

Generální tajemník OSN António Guterres varoval členské státy, že organizaci hrozí „bezprostřední finanční kolaps“. V dopise, který obdrželi velvyslanci koncem ledna, Guterres uvádí, že kombinace neuhrazených příspěvků a zastaralých rozpočtových pravidel ohrožuje samotnou existenci této globální instituce. Podle nejhorších scénářů by OSN mohla vyčerpat veškerou hotovost již v červenci letošního roku.

před 4 hodinami

Jaderný výbuch

Svět spadnul do nejistoty. Jaderné smlouvy exspirovaly, jaderný konflikt hrozí víc než kdy dřív

Vypršení platnosti poslední zbývající jaderné smlouvy mezi Spojenými státy a Ruskem, ke kterému došlo tento čtvrtek, vyvolalo vážné obavy z nového kola závodů ve zbrojení. Poprvé po desítkách let se dvě největší jaderné supervelmoci ocitly v situaci, kdy jejich strategické arzenály nepodléhají žádným vzájemným limitům. Odborníci varují, že absence kontroly zvyšuje riziko nepředvídatelných incidentů, které by mohly eskalovat až v jaderný konflikt.

před 6 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň prošla ligovou fází Evropské ligy jako nůž máslem. Po Portu neprohrála ani s Basilejí

Rozhodně je to nevídaný úspěch, který se málokdy českému fotbalovému klubu na evropské scéně stane. Takoví slávisté v Lize mistrů by mohli Západočechům jejich bilanci závidět. Viktoria Plzeň totiž prošla ligovou fází Evropské ligy s nabitými soupeři bez jediné prohry s tím, že se jí to podařilo jako jedinému účastníkovi v této soutěži. Nic na tom nezměnily ani její poslední dva zápasy, v rámci nichž nejprve doma s Portem remizovala 1:1, i když sahala po senzační výhře. Basilej pak venku porazila 1:0.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Plán ukrajinské armády eliminovat 50 000 ruských vojáků měsíčně znepokojil odborníky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vytyčil své armádě a novému ministrovi obrany Mychajlu Fedorovovi ambiciózní, ale krvavý cíl: zvýšit počet eliminovaných ruských vojáků na 50 000 měsíčně. Tato strategie má podle Kyjeva učinit náklady na válku pro Kreml neúnosnými a vynutit si „mír skrze sílu“. Zatímco v prosinci dosáhly ruské ztráty podle ukrajinských údajů 35 000 mužů, nová hranice má Moskvu definitivně zlomit.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Macinka dál fanaticky bojuje za Turka, opozice si ho maže na chleba

Ministr zahraničí Petr Macinka se nadále nedokáže smířit s tím, že se jeho stranický kolega z hnutí Motoristé Filip Turek nestane ministrem, jak se na tom dnes shodl prezident Petr Pavel a předseda vlády Andrej Babiš (ANO). V Poslanecké sněmovně během jednání o vyslovení nedůvěře vládě opět útočil na prezidenta, zástupci opozice ale následně s ledovým klidem upozornili, že Turek dostal méně preferenčních hlasů než oni a celá věc je uzavřena.

včera

Hrad čeká na jiného kandidáta na ministra. Žádný další nebude, vzkázal Turek

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš se během společného jednání shodli na nutnosti hledat u klíčových politických témat kompromisní řešení. Hlava státu v této souvislosti vyjádřila přesvědčení, že předseda vlády bude aktivně tlumit případné neshody se svými koaličními partnery a ministry. Cílem je zamezit situacím, které by mohly ohrozit české národní zájmy nebo oslabit postavení České republiky na mezinárodní scéně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy