Tento týden bude podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia klíčový pro budoucnost jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Spojené státy se podle něj rozhodnou, zda se chtějí nadále na tomto úsilí podílet.
Rubio v rozhovoru pro americká média uvedl, že prezident Donald Trump zatím nezavedl nové sankce proti Rusku, protože stále věří v diplomatické řešení konfliktu.
Jeho slova přicházejí krátce poté, co se Trump v sobotu ve Vatikánu při příležitosti pohřbu papeže Františka krátce setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Trump v neděli novinářům sdělil, že věří, že Zelenskyj je ochoten vzdát se Krymu Rusku v rámci mírové dohody – přestože Kyjev opakovaně odmítal jakékoli územní ústupky.
Rubio v pořadu Meet the Press televize NBC poznamenal: „Existují důvody k optimismu, ale také důvody k realističnosti. Jsme blízko, ale zatím ne dost. Celý proces je o tom zjistit, zda obě strany skutečně chtějí mír a jak blízko nebo daleko k sobě po devadesáti dnech jednání mají.“
Na otázku ohledně případných sankcí proti Vladimiru Putinovi Rubio odpověděl: „Jakmile začnete s podobnými kroky, dáváte tím najevo, že od vyjednávání odstupujete.“
Během víkendu Trump vyjádřil pochybnosti, zda ruský prezident skutečně usiluje o ukončení války proti Ukrajině.
„Začínám si myslet, že možná nechce válku ukončit, jen mě tahá za nos, a je třeba s ním jednat jinak, například prostřednictvím ‚bankovních‘ nebo ‚sekundárních sankcí‘. Umírá příliš mnoho lidí!“ napsal Trump na síti Truth Social.
Tento příspěvek přišel jen krátce po jeho soukromém setkání se Zelenským v Itálii, které Bílý dům označil za „produktivní diskusi“.
Na otázku, zda si myslí, že je ukrajinský prezident připraven vzdát se kontroly nad Krymem, který Rusko anektovalo v roce 2014, Trump odpověděl: „Myslím, že ano.“
Prezidenti Trump a Zelenskyj vedli jednání ve Vatikánu krátce před pohřbem papeže Františka. Podle fotografií zveřejněných ukrajinskou prezidentskou kanceláří probíhala jednání v relativně přátelské atmosféře.
Trump také poznamenal, že Zelenskyj se zdál „klidnější“, což lze chápat jako narážku na jejich veřejný střet, k němuž došlo v únoru při návštěvě Zelenského v Bílém domě.
Ukrajina opakovaně odmítla, že by byla ochotna přistoupit na jakékoli územní ústupky, a zdůraznila, že otázky území budou řešeny až po uzavření příměří.
Na Trumpova slova zatím veřejně nereagovali ani Zelenskyj, ani Putin.
Německý ministr obrany Boris Pistorius v neděli varoval Ukrajinu, aby nepřijímala dohodu, která by znamenala rozsáhlé územní ústupky výměnou za příměří.
Pistorius v rozhovoru pro německou veřejnoprávní stanici ARD uvedl, že Kyjev „by neměl zajít tak daleko, jak navrhuje americký prezident“, což podle něj představuje „kapitulaci“.
Německý ministr připustil, že Ukrajina možná bude muset v budoucnu obětovat část svého území, aby dosáhla příměří, ale zároveň zdůraznil, že současný návrh nepřináší žádnou přidanou hodnotu oproti možnostem, které byly k dispozici již před rokem.
Podle agentury Reuters americký návrh údajně zahrnuje nejen uznání ruské anexe Krymu, ale i de facto akceptaci ruské kontroly nad dalšími okupovanými oblastmi, včetně celé Luhanské oblasti.
Americký plán údajně rovněž vylučuje možnost, že by se Ukrajina stala členem NATO, a navrhuje, aby bezpečnostní záruky poskytovala tzv. „koalice ochotných“ vedená Spojeným královstvím a Francií, ale bez přímé účasti USA.
Evropské návrhy podle zpráv požadují od USA robustní záruky v podobě závazku podobného článku 5 Severoatlantické aliance.
Americký návrh také počítá s tím, že by USA převzaly kontrolu nad jadernou elektrárnou v Záporoží, která je nyní okupována Ruskem, přičemž by elektrárna zásobovala elektřinou jak Rusko, tak Ukrajinu. Evropské protinávrhy takové ustanovení neobsahují.
V rozhovoru pro časopis Time tento týden Trump opět obvinil Kyjev z rozpoutání války kvůli jeho snaze připojit se k NATO.
Trump zároveň v rozhovoru prohlásil: „Krym zůstane Rusku.“
Spojené státy varovaly, že v případě nedostatku pokroku jsou připraveny od jednání odstoupit.
Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu v roce 2022 a v současnosti kontroluje téměř 20 % ukrajinského území.
Související
Noční úder na Kyjevskou oblast si vyžádal nejméně 27 mrtvých a stovky evakuovaných
Ruská armáda přichází na Ukrajině každý měsíc o 6 000 vojáků více, než kolik dokáže rekrutovat
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Noční úder na Kyjevskou oblast si vyžádal nejméně 27 mrtvých a stovky evakuovaných
před 2 hodinami
Čína záběry katastrofy v Nepálu cenzuruje. Ven nepustí videa ani výpovědi svědků
před 3 hodinami
Ruská armáda přichází na Ukrajině každý měsíc o 6 000 vojáků více, než kolik dokáže rekrutovat
před 5 hodinami
Katastrofa v Nepálu už má přes 600 mrtvých. Tisíce lidí se dál pohřešují
před 6 hodinami
Víkendové počasí. Největší teplo si užije jižní Morava
včera
Málem to odhalila jako první. Camilla promluvila o rakovině britského krále Karla
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
včera
Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod
včera
Tři děti utrpěly zranění při nehodě na D2. Policie apeluje na řidiče
včera
Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu
včera
Z Ruska přišel nečekaný návrh: Udržujme s NATO dialog, abychom zabránili neúmyslné válce
včera
Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní
včera
Jsou v pasti a nemohou z ní ven. Cesta šéfa CIA do Kremlu ukázala, co mají Trump a Putin společného
včera
Může Trump svévolně přejmenovat jezero? Pro své vlastní potřeby ano, jinde se nic nemění
včera
Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii
včera
Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce
včera
Norský král Harald V. zemřel
včera
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
včera
Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky
27. srpna 2026 22:03
Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.
Zdroj: Jan Hrabě