Tento týden bude podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia klíčový pro budoucnost jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Spojené státy se podle něj rozhodnou, zda se chtějí nadále na tomto úsilí podílet.
Rubio v rozhovoru pro americká média uvedl, že prezident Donald Trump zatím nezavedl nové sankce proti Rusku, protože stále věří v diplomatické řešení konfliktu.
Jeho slova přicházejí krátce poté, co se Trump v sobotu ve Vatikánu při příležitosti pohřbu papeže Františka krátce setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Trump v neděli novinářům sdělil, že věří, že Zelenskyj je ochoten vzdát se Krymu Rusku v rámci mírové dohody – přestože Kyjev opakovaně odmítal jakékoli územní ústupky.
Rubio v pořadu Meet the Press televize NBC poznamenal: „Existují důvody k optimismu, ale také důvody k realističnosti. Jsme blízko, ale zatím ne dost. Celý proces je o tom zjistit, zda obě strany skutečně chtějí mír a jak blízko nebo daleko k sobě po devadesáti dnech jednání mají.“
Na otázku ohledně případných sankcí proti Vladimiru Putinovi Rubio odpověděl: „Jakmile začnete s podobnými kroky, dáváte tím najevo, že od vyjednávání odstupujete.“
Během víkendu Trump vyjádřil pochybnosti, zda ruský prezident skutečně usiluje o ukončení války proti Ukrajině.
„Začínám si myslet, že možná nechce válku ukončit, jen mě tahá za nos, a je třeba s ním jednat jinak, například prostřednictvím ‚bankovních‘ nebo ‚sekundárních sankcí‘. Umírá příliš mnoho lidí!“ napsal Trump na síti Truth Social.
Tento příspěvek přišel jen krátce po jeho soukromém setkání se Zelenským v Itálii, které Bílý dům označil za „produktivní diskusi“.
Na otázku, zda si myslí, že je ukrajinský prezident připraven vzdát se kontroly nad Krymem, který Rusko anektovalo v roce 2014, Trump odpověděl: „Myslím, že ano.“
Prezidenti Trump a Zelenskyj vedli jednání ve Vatikánu krátce před pohřbem papeže Františka. Podle fotografií zveřejněných ukrajinskou prezidentskou kanceláří probíhala jednání v relativně přátelské atmosféře.
Trump také poznamenal, že Zelenskyj se zdál „klidnější“, což lze chápat jako narážku na jejich veřejný střet, k němuž došlo v únoru při návštěvě Zelenského v Bílém domě.
Ukrajina opakovaně odmítla, že by byla ochotna přistoupit na jakékoli územní ústupky, a zdůraznila, že otázky území budou řešeny až po uzavření příměří.
Na Trumpova slova zatím veřejně nereagovali ani Zelenskyj, ani Putin.
Německý ministr obrany Boris Pistorius v neděli varoval Ukrajinu, aby nepřijímala dohodu, která by znamenala rozsáhlé územní ústupky výměnou za příměří.
Pistorius v rozhovoru pro německou veřejnoprávní stanici ARD uvedl, že Kyjev „by neměl zajít tak daleko, jak navrhuje americký prezident“, což podle něj představuje „kapitulaci“.
Německý ministr připustil, že Ukrajina možná bude muset v budoucnu obětovat část svého území, aby dosáhla příměří, ale zároveň zdůraznil, že současný návrh nepřináší žádnou přidanou hodnotu oproti možnostem, které byly k dispozici již před rokem.
Podle agentury Reuters americký návrh údajně zahrnuje nejen uznání ruské anexe Krymu, ale i de facto akceptaci ruské kontroly nad dalšími okupovanými oblastmi, včetně celé Luhanské oblasti.
Americký plán údajně rovněž vylučuje možnost, že by se Ukrajina stala členem NATO, a navrhuje, aby bezpečnostní záruky poskytovala tzv. „koalice ochotných“ vedená Spojeným královstvím a Francií, ale bez přímé účasti USA.
Evropské návrhy podle zpráv požadují od USA robustní záruky v podobě závazku podobného článku 5 Severoatlantické aliance.
Americký návrh také počítá s tím, že by USA převzaly kontrolu nad jadernou elektrárnou v Záporoží, která je nyní okupována Ruskem, přičemž by elektrárna zásobovala elektřinou jak Rusko, tak Ukrajinu. Evropské protinávrhy takové ustanovení neobsahují.
V rozhovoru pro časopis Time tento týden Trump opět obvinil Kyjev z rozpoutání války kvůli jeho snaze připojit se k NATO.
Trump zároveň v rozhovoru prohlásil: „Krym zůstane Rusku.“
Spojené státy varovaly, že v případě nedostatku pokroku jsou připraveny od jednání odstoupit.
Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu v roce 2022 a v současnosti kontroluje téměř 20 % ukrajinského území.
Související
Proč Ukrajina cílí na "ruský Amazon"? Pádem největšího dlužníka v zemi chce rozpoutat dominový efekt
Ukrajina vyvíjí vlastní balistické rakety. Na podzim budou schopny zasáhnout Moskvu
válka na Ukrajině , Marco Rubio
Aktuálně se děje
včera
Kavinsky rozesmutnil Francii. Smrt producenta komentoval i Macron
včera
Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun
včera
Španělský tisk má jasno. Novým trenérem české reprezentace má být olympijský vítěz
včera
Turek nepřikročí k žalobě na prezidenta. Důvodů je hned několik
včera
Češi se s Knížákem rozloučí v příštím týdnu. Pohřeb s poctami bude v Praze
včera
Nejtragičtější letecká havárie v Československu se stala před 50 lety
včera
Podruhé za léto může být 40 stupňů. Diví se i meteorologové
včera
Macinka ukázal esemesku od prezidenta. Opět řeší nejmenování Turka
včera
Sánchez: Nacházejících 12 hodin bude pro Španělsko klíčových
včera
Válka, kterou nikdo nechtěl. Saúdská Arábie se půl roku snažila vyhnout konfliktu s Íránem, nepovedlo se
včera
Sliboval Ameriku na prvním místě, teď ho nezajímá, co se děje doma. Trump má nejmenší podporu v historii
včera
Zemřel oscarový písničkář Glen Hansard, autor hitu Falling Slowly
včera
Německo se řítí do politického chaosu. Klíčový Merzův člověk obešel zákony, pořídil si dítě z USA
včera
Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo efekt, který nikdy v historii nenastal. Může zdevastovat světové ekosystémy
včera
Počasí: Tropy hrozí v části Moravy i o víkendu. Meteorologové avizují další výstrahu
včera
V Keni začali hromadně umírat sloni. Důvod je pro vědce záhadou
včera
Čínské roboty nechceme. USA zakázaly dovoz humanoidů i robotických psů
včera
Nepeče se jen Evropa. V Indii se nedá dýchat už po ránu, teploty běžně přesahují 44 stupňů
včera
Zeptám se Putina na podporu Íránu, prohlásil Trump. Podle médií ho to ve skutečnosti nezajímá
včera
Proč Ukrajina cílí na "ruský Amazon"? Pádem největšího dlužníka v zemi chce rozpoutat dominový efekt
Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.
Zdroj: Libor Novák