Tento týden bude podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia klíčový pro budoucnost jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Spojené státy se podle něj rozhodnou, zda se chtějí nadále na tomto úsilí podílet.
Rubio v rozhovoru pro americká média uvedl, že prezident Donald Trump zatím nezavedl nové sankce proti Rusku, protože stále věří v diplomatické řešení konfliktu.
Jeho slova přicházejí krátce poté, co se Trump v sobotu ve Vatikánu při příležitosti pohřbu papeže Františka krátce setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Trump v neděli novinářům sdělil, že věří, že Zelenskyj je ochoten vzdát se Krymu Rusku v rámci mírové dohody – přestože Kyjev opakovaně odmítal jakékoli územní ústupky.
Rubio v pořadu Meet the Press televize NBC poznamenal: „Existují důvody k optimismu, ale také důvody k realističnosti. Jsme blízko, ale zatím ne dost. Celý proces je o tom zjistit, zda obě strany skutečně chtějí mír a jak blízko nebo daleko k sobě po devadesáti dnech jednání mají.“
Na otázku ohledně případných sankcí proti Vladimiru Putinovi Rubio odpověděl: „Jakmile začnete s podobnými kroky, dáváte tím najevo, že od vyjednávání odstupujete.“
Během víkendu Trump vyjádřil pochybnosti, zda ruský prezident skutečně usiluje o ukončení války proti Ukrajině.
„Začínám si myslet, že možná nechce válku ukončit, jen mě tahá za nos, a je třeba s ním jednat jinak, například prostřednictvím ‚bankovních‘ nebo ‚sekundárních sankcí‘. Umírá příliš mnoho lidí!“ napsal Trump na síti Truth Social.
Tento příspěvek přišel jen krátce po jeho soukromém setkání se Zelenským v Itálii, které Bílý dům označil za „produktivní diskusi“.
Na otázku, zda si myslí, že je ukrajinský prezident připraven vzdát se kontroly nad Krymem, který Rusko anektovalo v roce 2014, Trump odpověděl: „Myslím, že ano.“
Prezidenti Trump a Zelenskyj vedli jednání ve Vatikánu krátce před pohřbem papeže Františka. Podle fotografií zveřejněných ukrajinskou prezidentskou kanceláří probíhala jednání v relativně přátelské atmosféře.
Trump také poznamenal, že Zelenskyj se zdál „klidnější“, což lze chápat jako narážku na jejich veřejný střet, k němuž došlo v únoru při návštěvě Zelenského v Bílém domě.
Ukrajina opakovaně odmítla, že by byla ochotna přistoupit na jakékoli územní ústupky, a zdůraznila, že otázky území budou řešeny až po uzavření příměří.
Na Trumpova slova zatím veřejně nereagovali ani Zelenskyj, ani Putin.
Německý ministr obrany Boris Pistorius v neděli varoval Ukrajinu, aby nepřijímala dohodu, která by znamenala rozsáhlé územní ústupky výměnou za příměří.
Pistorius v rozhovoru pro německou veřejnoprávní stanici ARD uvedl, že Kyjev „by neměl zajít tak daleko, jak navrhuje americký prezident“, což podle něj představuje „kapitulaci“.
Německý ministr připustil, že Ukrajina možná bude muset v budoucnu obětovat část svého území, aby dosáhla příměří, ale zároveň zdůraznil, že současný návrh nepřináší žádnou přidanou hodnotu oproti možnostem, které byly k dispozici již před rokem.
Podle agentury Reuters americký návrh údajně zahrnuje nejen uznání ruské anexe Krymu, ale i de facto akceptaci ruské kontroly nad dalšími okupovanými oblastmi, včetně celé Luhanské oblasti.
Americký plán údajně rovněž vylučuje možnost, že by se Ukrajina stala členem NATO, a navrhuje, aby bezpečnostní záruky poskytovala tzv. „koalice ochotných“ vedená Spojeným královstvím a Francií, ale bez přímé účasti USA.
Evropské návrhy podle zpráv požadují od USA robustní záruky v podobě závazku podobného článku 5 Severoatlantické aliance.
Americký návrh také počítá s tím, že by USA převzaly kontrolu nad jadernou elektrárnou v Záporoží, která je nyní okupována Ruskem, přičemž by elektrárna zásobovala elektřinou jak Rusko, tak Ukrajinu. Evropské protinávrhy takové ustanovení neobsahují.
V rozhovoru pro časopis Time tento týden Trump opět obvinil Kyjev z rozpoutání války kvůli jeho snaze připojit se k NATO.
Trump zároveň v rozhovoru prohlásil: „Krym zůstane Rusku.“
Spojené státy varovaly, že v případě nedostatku pokroku jsou připraveny od jednání odstoupit.
Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu v roce 2022 a v současnosti kontroluje téměř 20 % ukrajinského území.
Související
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
válka na Ukrajině , Marco Rubio
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 2 hodinami
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 2 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 3 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 4 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 5 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 6 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 7 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 7 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 8 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 8 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 9 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 10 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 10 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 11 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 11 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 12 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 13 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 14 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák