Brutální komanda Smerš v akci. ÚSTR připomíná osoby zavlečené po válce do gulagu

Osudy lidí, kteří byli po válce odvlečeni do sovětských věznic a gulagů, připomíná Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Zveřejnil portréty 23 vybraných osobností. Historikům při výzkumu pomáhají dokumenty z ukrajinských i tuzemských archivů, pozůstalosti, ale i vzpomínky pamětníků. Mluvčí ÚSTR Darja Čablová to uvedla v dnešní tiskové zprávě.

Na konci války operovaly po boku postupující Rudé armády oddíly ruské kontrarozvědky Smerš/Směrš (Smrt špionům). Jejich cílem bylo zatknout osoby, které Moskva považovala za nepřátelské a ohrožující plánovanou sovětizaci dobytých území. V českých zemích to byli především Rusové a Ukrajinci, kteří emigrovali do Československa v rámci takzvané Ruské pomocné akce a také intelektuální a političtí představitelé podkarpatských Rusínů.

Během první vlny, mezi 11. a 31. květnem, jen v Praze Sověti zatkli několik desítek až stovek osob. Výzkum zatím popsal 104 případů. Historici odhadují, že z českých zemí byly odvlečeny zhruba tři stovky lidí, do Československa se jich vrátilo asi sedmdesát.

K těm, kteří se vrátili, patřili například architekti Artemij Kornijčuk a Nikolaj Paškovskij. Po odvlečení byli oba odsouzeni na deset let, později se dostali znovu do Prahy. Mykola Galagan, jeden z představitelů ukrajinské emigrace, však zemřel v gulagu, stejně tak například volyňský rodák Petr Zlenko.

"Začátkem tohoto roku jsme požádali archiv Bezpečnostní služby Ukrajiny o rešerši sedmdesáti vytipovaných osob ukrajinského původu, které byly uneseny v roce 1945 z Československa do SSSR," uvedla historička Anna Chlebina.

"Nalezené vyšetřovací spisy NKVD k čtyřiceti z nich zatím nemohly být kvůli epidemii koronaviru převezeny do našeho digitalizačního pracoviště ve Lvově a odeslány do Česka. Na základě již získaných spisů však můžeme odvodit, jak se zavlečenými Sověti zacházeli. Mnoho z nich totiž vyšetřování, případně práci v gulagu nepřežilo," uvedla.

Výzkum historiků z ÚSTR navázal na činnost, již zaniklého sdružení Oni byli první, které od 90. let usilovalo o připomínku lidí odvlečených do Sovětského svazu. V roce 2002 Česká republika přijala spoluzodpovědnost za osudy zavlečených a v 57 případech přiznala odškodnění. "Kdyby mělo sdružení Oni byli první přístup k ukrajinským archivům jako my, bylo by odškodněných zřejmě daleko více," poznamenal historik Jan Dvořák.

V SSSR se oběťmi politických procesů staly také tisíce československých občanů a krajanů žijících na sovětském území. Historici zdokumentovali 1230 poprav osob s českými kořeny, odehrály se především během Stalinova "Velkého teroru" na konci 30. let minulého století.

Tábory gulagu prošlo v letech 1930 až 1960 více než 10.000 Čechoslováků, tisíce jich leží v masových hrobech. I po jejich osudech pátrají tuzemští historici s pomocí kolegů z ukrajinských archivů.

Systematická digitalizace tamních dokumentů spjatých s Čechoslováky začala v roce 2016. V dubnu například ÚSTR získal kopie 74 spisů vyšetřovaných československých občanů a krajanů.

Související

ÚSTR Původní zpráva

Vedení si letos odměny nevyplatilo, vánoční ale byly štědré. Co se děje v ÚSTR?

Po kritickém komentáři Matěje Bílého poskytly EuroZprávy.cz začátkem června vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) prostor pro vyjádření, což vyvolalo vlnu negativních reakcí. Někteří bývalí zaměstnanci a odborníci postupně anonymně sdíleli své obavy ohledně současného vedení ÚSTR. Na světlo světa vycházejí dříve nezveřejněné informace a také sporné údaje o vyplácení odměn vedení. Ekonomické otázky a údajné nehospodárné jednání dokonce měly vést k destabilizaci sekce ekonomiky. Rovněž se podařilo vyvrátit některé osobní útoky a nepravdivá tvrzení vůči Bílému.
Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS. Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Více souvisejících

ústr Gulag Československo historie

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 50 minutami

Volodymyr Zelenskyj

Putin miluje zabíjení, prohlásil Zelenskyj. Pak zkritizoval Slovensko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve čtvrtek v Bruselu setkal s lídry Evropské unie, aby projednal strategické otázky spojené s postavením Ukrajiny a role EU ve světě. Jednání probíhá jen měsíc před tím, než se Donald Trump znovu ujme úřadu prezidenta Spojených států.

před 1 hodinou

Kamov Ka-52 Alligator (v kódu NATO:

Rusové si sestřelili svůj vlastní vrtulník

Ruské ozbrojené síly zaznamenaly další ztrátu jednoho ze svých nejmodernějších bitevních vrtulníků Kamov Ka-52 „Aligátor“ v incidentu, který je pravděpodobně výsledkem přátelské palby. Uvedl to server Kyiv Independent.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Severokorejší vojáci v ruském výcvikovém táboře.

Válka na Ukrajině se může změnit. Severokorejci mohou bojiště přiblížit dobám druhé světové

Nasazení severokorejských elitních jednotek do války na Ukrajině vyvolává vážné obavy. Speciální síly Storm Corps, známé svou brutalitou a extrémním výcvikem, mohou konflikt přetavit v krvavou přetahovanou, připomínající hrůzy z druhé světové války. Jejich přítomnost bude eskalovat násilí na frontě a přinese další utrpení, které v moderním civilizovaném světě nemá místo. 

před 2 hodinami

Čínská armáda, ilustrační foto

Válka na Ukrajině je pro Čínu zlatý důl

Konflikt na Ukrajině se pro Čínskou lidovou osvobozeneckou armádu (PLA) stal klíčovým zdrojem inspirace. Více než jen sledování válečného dění jde o detailní analýzu taktik, technologií a strategií, které PLA přizpůsobuje vlastním potřebám. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Kapitol Spojených států amerických 

Washington se kvůli Trumpovi a Muskovi propadl do chaosu

Washington se ve čtvrtek ocitl v chaosu poté, co budoucí prezident Donald Trump a nejbohatší muž světa Elon Musk zablokovali krátkodobý návrh rozpočtu, který měl udržet federální vládu v chodu do začátku Trumpova druhého funkčního období. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyzval USA k raketovému duelu. Chce světu dokázat sílu raket Orešnik

Vladimir Putin na tiskové konferenci uvedl, že Rusko je připraveno na raketový „duel“ s USA, který by ukázal, jak nová ruská hypersonická raketa Orešnik dokáže porazit jakýkoli americký raketový obranný systém. Putin tuto raketu, která má schopnost nést jaderné hlavice, používá jako nástroj k vyhrožování Západu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Evropa

Politico: Evropě hrozí ekonomická apokalypsa

Stagnace, klesající konkurenceschopnost a blížící se návrat Donalda Trumpa do Bílého domu vytvářejí existenční výzvu, která by mohla otřást základy prosperity kontinentu. Evropa se nachází ve zlomovém bodě, kdy musí čelit hlubokým hospodářským problémům, jež by mohly výrazně ovlivnit její budoucnost, uvedl server Politico.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Dmitrij Medveděv

Novináři i lídři NATO. Medveděv označil legitimní cíle Ruska

Dmitrij Medveděv, místopředseda ruské bezpečnostní rady, znovu ukázal svou ostrou rétoriku. Ve středu na svém Telegramu zaútočil na NATO a britský deník The Times kvůli jejich informování o smrti ruského generála. Medvěděv naznačil, že pokud je generál „legitimním cílem“, totéž může platit i pro představitele NATO a novináře.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Ukrajinci už zabili stovku severokorejských vojáků. Tisíc jich zranili

Podle informací jihokorejských zpravodajských služeb přišlo v bojích na straně Ruska ve válce na Ukrajině o život nejméně 100 severokorejských vojáků, dalších 1 000 bylo zraněno. Tuto informaci pole BBC uvedl jihokorejský poslanec Lee Sung-kwon po brífinku parlamentu s Národní zpravodajskou službou Jižní Koreje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy