Osudy lidí, kteří byli po válce odvlečeni do sovětských věznic a gulagů, připomíná Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Zveřejnil portréty 23 vybraných osobností. Historikům při výzkumu pomáhají dokumenty z ukrajinských i tuzemských archivů, pozůstalosti, ale i vzpomínky pamětníků. Mluvčí ÚSTR Darja Čablová to uvedla v dnešní tiskové zprávě.
Na konci války operovaly po boku postupující Rudé armády oddíly ruské kontrarozvědky Smerš/Směrš (Smrt špionům). Jejich cílem bylo zatknout osoby, které Moskva považovala za nepřátelské a ohrožující plánovanou sovětizaci dobytých území. V českých zemích to byli především Rusové a Ukrajinci, kteří emigrovali do Československa v rámci takzvané Ruské pomocné akce a také intelektuální a političtí představitelé podkarpatských Rusínů.
Během první vlny, mezi 11. a 31. květnem, jen v Praze Sověti zatkli několik desítek až stovek osob. Výzkum zatím popsal 104 případů. Historici odhadují, že z českých zemí byly odvlečeny zhruba tři stovky lidí, do Československa se jich vrátilo asi sedmdesát.
K těm, kteří se vrátili, patřili například architekti Artemij Kornijčuk a Nikolaj Paškovskij. Po odvlečení byli oba odsouzeni na deset let, později se dostali znovu do Prahy. Mykola Galagan, jeden z představitelů ukrajinské emigrace, však zemřel v gulagu, stejně tak například volyňský rodák Petr Zlenko.
"Začátkem tohoto roku jsme požádali archiv Bezpečnostní služby Ukrajiny o rešerši sedmdesáti vytipovaných osob ukrajinského původu, které byly uneseny v roce 1945 z Československa do SSSR," uvedla historička Anna Chlebina.
"Nalezené vyšetřovací spisy NKVD k čtyřiceti z nich zatím nemohly být kvůli epidemii koronaviru převezeny do našeho digitalizačního pracoviště ve Lvově a odeslány do Česka. Na základě již získaných spisů však můžeme odvodit, jak se zavlečenými Sověti zacházeli. Mnoho z nich totiž vyšetřování, případně práci v gulagu nepřežilo," uvedla.
Výzkum historiků z ÚSTR navázal na činnost, již zaniklého sdružení Oni byli první, které od 90. let usilovalo o připomínku lidí odvlečených do Sovětského svazu. V roce 2002 Česká republika přijala spoluzodpovědnost za osudy zavlečených a v 57 případech přiznala odškodnění. "Kdyby mělo sdružení Oni byli první přístup k ukrajinským archivům jako my, bylo by odškodněných zřejmě daleko více," poznamenal historik Jan Dvořák.
V SSSR se oběťmi politických procesů staly také tisíce československých občanů a krajanů žijících na sovětském území. Historici zdokumentovali 1230 poprav osob s českými kořeny, odehrály se především během Stalinova "Velkého teroru" na konci 30. let minulého století.
Tábory gulagu prošlo v letech 1930 až 1960 více než 10.000 Čechoslováků, tisíce jich leží v masových hrobech. I po jejich osudech pátrají tuzemští historici s pomocí kolegů z ukrajinských archivů.
Systematická digitalizace tamních dokumentů spjatých s Čechoslováky začala v roce 2016. V dubnu například ÚSTR získal kopie 74 spisů vyšetřovaných československých občanů a krajanů.
Související
Současný ÚSTR není udržitelný. Nezbaví-li se politického dohledu, zanikne
Skupina historiků kritizovala současný způsob řízení ÚSTR
ústr , Gulag , Československo , historie
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
včera
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
včera
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu.
Zdroj: Jan Hrabě