Osudy lidí, kteří byli po válce odvlečeni do sovětských věznic a gulagů, připomíná Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Zveřejnil portréty 23 vybraných osobností. Historikům při výzkumu pomáhají dokumenty z ukrajinských i tuzemských archivů, pozůstalosti, ale i vzpomínky pamětníků. Mluvčí ÚSTR Darja Čablová to uvedla v dnešní tiskové zprávě.
Na konci války operovaly po boku postupující Rudé armády oddíly ruské kontrarozvědky Smerš/Směrš (Smrt špionům). Jejich cílem bylo zatknout osoby, které Moskva považovala za nepřátelské a ohrožující plánovanou sovětizaci dobytých území. V českých zemích to byli především Rusové a Ukrajinci, kteří emigrovali do Československa v rámci takzvané Ruské pomocné akce a také intelektuální a političtí představitelé podkarpatských Rusínů.
Během první vlny, mezi 11. a 31. květnem, jen v Praze Sověti zatkli několik desítek až stovek osob. Výzkum zatím popsal 104 případů. Historici odhadují, že z českých zemí byly odvlečeny zhruba tři stovky lidí, do Československa se jich vrátilo asi sedmdesát.
K těm, kteří se vrátili, patřili například architekti Artemij Kornijčuk a Nikolaj Paškovskij. Po odvlečení byli oba odsouzeni na deset let, později se dostali znovu do Prahy. Mykola Galagan, jeden z představitelů ukrajinské emigrace, však zemřel v gulagu, stejně tak například volyňský rodák Petr Zlenko.
"Začátkem tohoto roku jsme požádali archiv Bezpečnostní služby Ukrajiny o rešerši sedmdesáti vytipovaných osob ukrajinského původu, které byly uneseny v roce 1945 z Československa do SSSR," uvedla historička Anna Chlebina.
"Nalezené vyšetřovací spisy NKVD k čtyřiceti z nich zatím nemohly být kvůli epidemii koronaviru převezeny do našeho digitalizačního pracoviště ve Lvově a odeslány do Česka. Na základě již získaných spisů však můžeme odvodit, jak se zavlečenými Sověti zacházeli. Mnoho z nich totiž vyšetřování, případně práci v gulagu nepřežilo," uvedla.
Výzkum historiků z ÚSTR navázal na činnost, již zaniklého sdružení Oni byli první, které od 90. let usilovalo o připomínku lidí odvlečených do Sovětského svazu. V roce 2002 Česká republika přijala spoluzodpovědnost za osudy zavlečených a v 57 případech přiznala odškodnění. "Kdyby mělo sdružení Oni byli první přístup k ukrajinským archivům jako my, bylo by odškodněných zřejmě daleko více," poznamenal historik Jan Dvořák.
V SSSR se oběťmi politických procesů staly také tisíce československých občanů a krajanů žijících na sovětském území. Historici zdokumentovali 1230 poprav osob s českými kořeny, odehrály se především během Stalinova "Velkého teroru" na konci 30. let minulého století.
Tábory gulagu prošlo v letech 1930 až 1960 více než 10.000 Čechoslováků, tisíce jich leží v masových hrobech. I po jejich osudech pátrají tuzemští historici s pomocí kolegů z ukrajinských archivů.
Systematická digitalizace tamních dokumentů spjatých s Čechoslováky začala v roce 2016. V dubnu například ÚSTR získal kopie 74 spisů vyšetřovaných československých občanů a krajanů.
Související

Vedení si letos odměny nevyplatilo, vánoční ale byly štědré. Co se děje v ÚSTR?

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta
ústr , Gulag , Československo , historie
Aktuálně se děje
před 12 minutami

Počasí na Štědrý den bude po letech jiné, slibují meteorologové
před 50 minutami

Putin miluje zabíjení, prohlásil Zelenskyj. Pak zkritizoval Slovensko
před 1 hodinou

Rusové si sestřelili svůj vlastní vrtulník
před 2 hodinami

Izraelské letectvo provedlo rozsáhlé útoky na cíle ovládané Húsíji
před 2 hodinami

Válka na Ukrajině se může změnit. Severokorejci mohou bojiště přiblížit dobám druhé světové
před 2 hodinami

Válka na Ukrajině je pro Čínu zlatý důl
před 3 hodinami

Polsko zabránilo rozvratu zevnitř. Vystavilo stopku Číně, Rusku i Orbánovi
před 4 hodinami

Washington se kvůli Trumpovi a Muskovi propadl do chaosu
před 5 hodinami

Případ Gisèle Pelicot, který světu vyrazil dech, končí. Soud odsoudil exmanžela a 50 dalších mužů
Aktualizováno před 5 hodinami

Policie zasahovala v centru Prahy. Muže se zbraní si oznamovatel vymyslel
před 5 hodinami

Putin vyzval USA k raketovému duelu. Chce světu dokázat sílu raket Orešnik
před 6 hodinami

Putin: Situace na Ukrajině se dramaticky mění. Dosahujeme pokroku na celé linii
před 6 hodinami

WHO: Obezita dosáhla pandemických rozměrů. Možná ale existuje řešení
před 7 hodinami

Čína disponuje "magickou zbraní." Na Západě vyvolává stejná obavy jako její armáda
před 7 hodinami

Politico: Evropě hrozí ekonomická apokalypsa
před 7 hodinami

Tom Cruise převzal nejvyšší civilní vyznamenání od námořnictva USA
před 8 hodinami

Zelenskyj se výrazně změnil. Začíná přiznávat realitu, kterou si mnozí uvědomují dlouho
před 8 hodinami

Novináři i lídři NATO. Medveděv označil legitimní cíle Ruska
před 9 hodinami

HRW: Člověk potřebuje 100 litrů vody denně, v Gaze nemají ani 15. Odpíráním vody páchá Izrael genocidu
před 9 hodinami
Ukrajinci už zabili stovku severokorejských vojáků. Tisíc jich zranili
Podle informací jihokorejských zpravodajských služeb přišlo v bojích na straně Ruska ve válce na Ukrajině o život nejméně 100 severokorejských vojáků, dalších 1 000 bylo zraněno. Tuto informaci pole BBC uvedl jihokorejský poslanec Lee Sung-kwon po brífinku parlamentu s Národní zpravodajskou službou Jižní Koreje.
Zdroj: Libor Novák