Osudy lidí, kteří byli po válce odvlečeni do sovětských věznic a gulagů, připomíná Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Zveřejnil portréty 23 vybraných osobností. Historikům při výzkumu pomáhají dokumenty z ukrajinských i tuzemských archivů, pozůstalosti, ale i vzpomínky pamětníků. Mluvčí ÚSTR Darja Čablová to uvedla v dnešní tiskové zprávě.
Na konci války operovaly po boku postupující Rudé armády oddíly ruské kontrarozvědky Smerš/Směrš (Smrt špionům). Jejich cílem bylo zatknout osoby, které Moskva považovala za nepřátelské a ohrožující plánovanou sovětizaci dobytých území. V českých zemích to byli především Rusové a Ukrajinci, kteří emigrovali do Československa v rámci takzvané Ruské pomocné akce a také intelektuální a političtí představitelé podkarpatských Rusínů.
Během první vlny, mezi 11. a 31. květnem, jen v Praze Sověti zatkli několik desítek až stovek osob. Výzkum zatím popsal 104 případů. Historici odhadují, že z českých zemí byly odvlečeny zhruba tři stovky lidí, do Československa se jich vrátilo asi sedmdesát.
K těm, kteří se vrátili, patřili například architekti Artemij Kornijčuk a Nikolaj Paškovskij. Po odvlečení byli oba odsouzeni na deset let, později se dostali znovu do Prahy. Mykola Galagan, jeden z představitelů ukrajinské emigrace, však zemřel v gulagu, stejně tak například volyňský rodák Petr Zlenko.
"Začátkem tohoto roku jsme požádali archiv Bezpečnostní služby Ukrajiny o rešerši sedmdesáti vytipovaných osob ukrajinského původu, které byly uneseny v roce 1945 z Československa do SSSR," uvedla historička Anna Chlebina.
"Nalezené vyšetřovací spisy NKVD k čtyřiceti z nich zatím nemohly být kvůli epidemii koronaviru převezeny do našeho digitalizačního pracoviště ve Lvově a odeslány do Česka. Na základě již získaných spisů však můžeme odvodit, jak se zavlečenými Sověti zacházeli. Mnoho z nich totiž vyšetřování, případně práci v gulagu nepřežilo," uvedla.
Výzkum historiků z ÚSTR navázal na činnost, již zaniklého sdružení Oni byli první, které od 90. let usilovalo o připomínku lidí odvlečených do Sovětského svazu. V roce 2002 Česká republika přijala spoluzodpovědnost za osudy zavlečených a v 57 případech přiznala odškodnění. "Kdyby mělo sdružení Oni byli první přístup k ukrajinským archivům jako my, bylo by odškodněných zřejmě daleko více," poznamenal historik Jan Dvořák.
V SSSR se oběťmi politických procesů staly také tisíce československých občanů a krajanů žijících na sovětském území. Historici zdokumentovali 1230 poprav osob s českými kořeny, odehrály se především během Stalinova "Velkého teroru" na konci 30. let minulého století.
Tábory gulagu prošlo v letech 1930 až 1960 více než 10.000 Čechoslováků, tisíce jich leží v masových hrobech. I po jejich osudech pátrají tuzemští historici s pomocí kolegů z ukrajinských archivů.
Systematická digitalizace tamních dokumentů spjatých s Čechoslováky začala v roce 2016. V dubnu například ÚSTR získal kopie 74 spisů vyšetřovaných československých občanů a krajanů.
Související

Vedení si letos odměny nevyplatilo, vánoční ale byly štědré. Co se děje v ÚSTR?

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta
ústr , Gulag , Československo , historie
Aktuálně se děje
včera

Vévodkyně Meghan v nové roli. Takhle vystupuje ze stínu prince Harryho
včera

Policie pátrá po známém soudci. Na starosti měl i kauzy, které otřásly Českem
Aktualizováno včera

Evakuace v Brně. Na velkém sídlišti se našla letecká puma
včera

Výhled počasí až do začátku dubna. Meteorologové řekli, čím si ještě nejsou jistí
včera

Okay neodvrátilo konec. Firma vysvětlila, proč nevyšla restrukturalizace
včera

Prosíme, nevystupujte. Metro bude přes Florenc několik dní jen projíždět
včera

Musk měl pravdu, konkurence Starlinku neexistuje. Evropské společnosti narážejí na unijní byrokracii
včera

Co bude s Gazou? Dva plány, z nich jeden od Trumpa. Expertka naznačila, o co mu jde
včera

Nejen nerosty. Trump bude chtít, aby Zelenskyj ustoupil Rusku a skončil
Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Katastrofa u evropských břehů: Tanker plný chemikálií se srazil s kontejnerovou lodí, obětí jsou desítky
včera

Zelenskyj se poprvé od hádky s Trumpem sejde s americkou delegací. Chce navrhnout příměří s Ruskem
včera

Ukrajina smlouvu o nerostech podepíše, sdílení zpravodajských informací obnovujeme, prohlásil Trump
včera

Merz je radikálnější, tradiční strany musí reagovat na extremisty, říká politolog Nigrin
včera

80 let od nejničivějšího útoku na Japonsko. USA jeho brutalitou předčily i svržení atomových bomb
včera

Nová fáze druhého prezidentského období: Trumpa čeká první zatěžkávací zkouška
včera

25 procent nestačí. Trump může uvalit ještě vyšší cla, nevyloučil pád USA do recese
včera

Ostrý vzkaz Trumpovi: Chtějí zničit naše životy, nikdy nebudeme součástí USA, prohlásil Carney
včera

Krizový manažer a bývalý guvernér centrální banky. Kdo je nový kanadský lídr Mark Carney?
včera

Trump stupňuje tlak na Zelenského. Je připraven jednat o příměří, tvrdí
včera
Novým kanadským premiérem bude Mark Carney
Bývalý centrální bankéř Mark Carney se stane příštím premiérem Kanady poté, co zvítězil v boji o vedení federální Liberální strany. Carney, který dříve řídil reakce na finanční krize v Severní Americe i Velké Británii, se ujímá úřadu v době, kdy Kanada čelí bezprecedentní obchodní válce se Spojenými státy.
Zdroj: Libor Novák