Rada ÚSTR se vložila do sporu Kudrny s částí zaměstnanců

Část zaměstnanců minulý týden v otevřeném dopise Kudrnu kritizovala, podle nich šikanou, cenzurními zákroky, nehospodárnými kroky a nezodpovědnými personálními změnami ohrožuje fungování ústavu i moderní historické vzdělávání v ČR. Kudrna kritiku odmítl.

"Po vyhodnocení shromážděných podkladů a detailních informací (rada) vyslovuje plnou podporu řediteli Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislavu Kudrnovi a vedení ústavu v krocích, které vykonává, a pokládá je za naplňování koncepce, na jejímž základě byl Kudrna zvolen do funkce ředitele ústavu," uvedla rada v usnesení. Podepsán je pod ním její předseda, historik Eduard Stehlík. Členy této rady volí Senát.

Minulý týden 19 pracovníků oddělení vzdělávání vyzvalo Radu ÚSTR a Senát jako kontrolní orgán ústavu, aby se situací zabývaly. Kritizovali mimo jiné odvolání vedoucího oddělení vzdělávání ÚSTR Čeňka Pýchy. Rovněž poukazovali na podle nich cenzurní a současně nehospodárné zákroky vedení.

Vedení ústavu se proti kritice ohradilo. Sdělilo, že bude požadovat od autorů dopisu konkrétní písemný materiál a poté se bránit právními prostředky. Odmítlo jakékoliv cenzurní zásahy. Ohledně personálních změn uvedlo, že jsou zcela v kompetenci ředitele, nikoliv zaměstnanců, a odvolání předcházela řada jednání.

ÚSTR začal fungovat 1. února 2008. Jeho úkolem je podle zákona zkoumání a nestranné hodnocení doby nesvobody (1938 až 1945) a komunistické totalitní moci (1948 až 1989). Existenci ústavu provázejí časté spory, které pokračují i po nástupu nového ředitele.

Kudrna je v čele ústavu od loňského května. Kvůli jeho jmenování tehdy rezignovala celá Vědecká rada Ústavu pro studium totalitních režimů, která je poradním orgánem ředitele. Její členové nesouhlasili s koncepcí nového ředitele a také zpochybňovali, zda má Kudrna předpoklady k profesionální práci historika. Poukazovali mimo jiné na jeho údajné plagiátorství, což ředitel odmítl.