Víc než 150 historiků kritizovalo současný způsob řízení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) vedeného Ladislavem Kudrnou. Ve společném prohlášení, které dnes zaslali ČTK, píšou o destabilizaci a autoritářském ovládnutí instituce. Odpovědnost za současný stav připisují signatáři Radě ÚSTR v čele s Eduardem Stehlíkem, kterou vyzvali k nápravě a transparentnímu řešení.
Pokud se tak nestane, měl by podle nich zakročit Senát, který členy rady volí a odvolává. Vedení ústavu výtky odmítlo. Poukázalo na to, že někteří podepsaní historici byli v minulosti zapojeni do projektů ústavu, a nejsou tedy objektivní. Rada minulý týden Kudrnu podpořila.
Stehlík na dotaz ČTK odkázal právě poslední zasedání rady, na němž se její členové podrobně zabývali aktuální situací v ÚSTR. Ve sporu s částí zaměstnanců se rada vedení instituce zastala a Kudrnu podpořila. Ředitel ústavu podle rady svými kroky naplňuje koncepci, s kterou byl do funkce zvolen, a vedení postupuje při řízení v souladu se zákonem. "Rada Ústavu pro studium totalitních režimů vyjádřila docentu Kudrnovi plnou podporu, o čemž svědčí to, že pro toto její usnesení hlasovalo všech sedm členů Rady ÚSTR. Nikdo se nezdržel a nikdo nebyl proti," uvedl dnes Stehlík. Více výhrady historiků nekomentoval.
Podepsaní historici a historičky uvedli, že jim nepřísluší komentovat jednotlivá personální rozhodnutí současného ředitele. "Míra destabilizace, nezodpovědného hospodaření s veřejnými prostředky a autoritářského ovládnutí instituce však již významnou měrou ohrožuje práci, která svojí důležitostí přesahuje samotný ÚSTR, což platí především o celospolečensky zásadní modernizaci dějepisného vzdělávání," napsali mimo jiné v prohlášení. Podepsali ho historici z několika univerzit, historických ústavů Akademie věd ČR, regionálních muzeí, odborníci z paměťových institucí a další.
Část zaměstnanců v polovině března v otevřeném dopise Kudrnu kritizovala, podle nich šikanou, bossingem, cenzurními zákroky, nehospodárnými kroky a nezodpovědnými personálními změnami ohrožuje fungování ústavu i moderní historické vzdělávání v Česku. Vedení ústavu se proti kritice ohradilo. Odmítlo jakékoliv cenzurní zásahy. Ohledně personálních změn uvedlo, že jsou zcela v kompetenci ředitele, nikoliv zaměstnanců, a odvolání předcházela řada jednání.
Na dnešní prohlášení skupiny historiků vedení ÚSTR reagovalo v tiskové zprávě slovy, že někteří z podepsaných pod peticí měli v minulosti sami jako členové Rady ÚSTR za chod této instituce zodpovědnost. "Během jejich pětiletého funkčního období došlo k vystřídání celkem čtyř ředitelů, což přispělo k velké destabilizaci instituce, s níž se současné vedení potýká dodnes," sdělil ČTK mluvčí ÚSTR Martin Vacek. Řada petentů podle něj byla osobně a finančně zainteresována na projektech ÚSTR, které nové vedení prověřuje kvůli zákonnosti a hospodárnosti, a jejich motivaci není tedy možno považovat za objektivní. Poukázal na to, že v České republice je několik desítek tisíc historiků a například Sdružení historiků ČR uvádí, že má více než 28.000 členů.
Související
Vedení si letos odměny nevyplatilo, vánoční ale byly štědré. Co se děje v ÚSTR?
Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 1 hodinou
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 2 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 3 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 4 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 5 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 6 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 7 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 9 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.
Zdroj: Libor Novák