Víc než 150 historiků kritizovalo současný způsob řízení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) vedeného Ladislavem Kudrnou. Ve společném prohlášení, které dnes zaslali ČTK, píšou o destabilizaci a autoritářském ovládnutí instituce. Odpovědnost za současný stav připisují signatáři Radě ÚSTR v čele s Eduardem Stehlíkem, kterou vyzvali k nápravě a transparentnímu řešení.
Pokud se tak nestane, měl by podle nich zakročit Senát, který členy rady volí a odvolává. Vedení ústavu výtky odmítlo. Poukázalo na to, že někteří podepsaní historici byli v minulosti zapojeni do projektů ústavu, a nejsou tedy objektivní. Rada minulý týden Kudrnu podpořila.
Stehlík na dotaz ČTK odkázal právě poslední zasedání rady, na němž se její členové podrobně zabývali aktuální situací v ÚSTR. Ve sporu s částí zaměstnanců se rada vedení instituce zastala a Kudrnu podpořila. Ředitel ústavu podle rady svými kroky naplňuje koncepci, s kterou byl do funkce zvolen, a vedení postupuje při řízení v souladu se zákonem. "Rada Ústavu pro studium totalitních režimů vyjádřila docentu Kudrnovi plnou podporu, o čemž svědčí to, že pro toto její usnesení hlasovalo všech sedm členů Rady ÚSTR. Nikdo se nezdržel a nikdo nebyl proti," uvedl dnes Stehlík. Více výhrady historiků nekomentoval.
Podepsaní historici a historičky uvedli, že jim nepřísluší komentovat jednotlivá personální rozhodnutí současného ředitele. "Míra destabilizace, nezodpovědného hospodaření s veřejnými prostředky a autoritářského ovládnutí instituce však již významnou měrou ohrožuje práci, která svojí důležitostí přesahuje samotný ÚSTR, což platí především o celospolečensky zásadní modernizaci dějepisného vzdělávání," napsali mimo jiné v prohlášení. Podepsali ho historici z několika univerzit, historických ústavů Akademie věd ČR, regionálních muzeí, odborníci z paměťových institucí a další.
Část zaměstnanců v polovině března v otevřeném dopise Kudrnu kritizovala, podle nich šikanou, bossingem, cenzurními zákroky, nehospodárnými kroky a nezodpovědnými personálními změnami ohrožuje fungování ústavu i moderní historické vzdělávání v Česku. Vedení ústavu se proti kritice ohradilo. Odmítlo jakékoliv cenzurní zásahy. Ohledně personálních změn uvedlo, že jsou zcela v kompetenci ředitele, nikoliv zaměstnanců, a odvolání předcházela řada jednání.
Na dnešní prohlášení skupiny historiků vedení ÚSTR reagovalo v tiskové zprávě slovy, že někteří z podepsaných pod peticí měli v minulosti sami jako členové Rady ÚSTR za chod této instituce zodpovědnost. "Během jejich pětiletého funkčního období došlo k vystřídání celkem čtyř ředitelů, což přispělo k velké destabilizaci instituce, s níž se současné vedení potýká dodnes," sdělil ČTK mluvčí ÚSTR Martin Vacek. Řada petentů podle něj byla osobně a finančně zainteresována na projektech ÚSTR, které nové vedení prověřuje kvůli zákonnosti a hospodárnosti, a jejich motivaci není tedy možno považovat za objektivní. Poukázal na to, že v České republice je několik desítek tisíc historiků a například Sdružení historiků ČR uvádí, že má více než 28.000 členů.
Související
Vedení si letos odměny nevyplatilo, vánoční ale byly štědré. Co se děje v ÚSTR?
Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
před 57 minutami
Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých
před 1 hodinou
Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké
před 2 hodinami
Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste
před 3 hodinami
Spor pokračuje. Prezident je automaticky vedoucím delegace, prohlásil Pavel. Macinka je proti
před 4 hodinami
Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán
před 4 hodinami
Přeživší zemětřesení popsali chvíle hrůzy a destrukce. Venezuele nabízí pomoc celý svět
před 5 hodinami
Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé
před 6 hodinami
Zemětřesení nemohlo přijít v horší chvíli. Venezuela se potácí nad propastí
před 7 hodinami
Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš
před 7 hodinami
Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000
před 9 hodinami
Počasí o víkendu: Do Česka dorazí extrémní vedra, teploty vyrostou až na 40 stupňů
včera
Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání
včera
Rutte vyvolal v Itálii bouři. Prozradil, že Řím umožnil stovkám amerických letadel zasahovat v Íránu
včera
Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu
včera
Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří
včera
Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy
včera
Bezodkladně zajistěte účast Pavla na summitu NATO, nařídil vládě Ústavní soud
včera
V extrémním počasí se peče sto milionů Evropanů. WHO varuje před vážnými dopady veder na zdraví
včera
Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.
Zdroj: Libor Novák