ÚSTR je ve špatné finanční situaci, přiznalo nové vedení

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je ve svízelné finanční situaci, uvedli dnes zástupci ÚSTR v tiskové zprávě. Nové vedení dnes Radu ÚSTR informovalo o problémech, která zjistilo po svém nástupu začátkem květnu. Předchozí vedení viní například z chybného postupu při rekonstrukci sídla ústavu na pražském Žižkově a netransparentního odměňování zaměstnanců.

Nové vedení ÚSTR moc nezvládá a hledá chyby u předchůdců, napsali ve společné reakci na oznámení bývalý náměstek ÚSTR Ondřej Matějka a bývalý ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra. Odmítli i možná pochybení při rekonstrukci sídla ústavu.

Nepodařenou rekonstrukci sídla na Žižkově nyní prověřuje policie. Trestní oznámení loni podalo ministerstvo financí, podle úřadu vznikla při přestavbě škoda 58 milionů korun. ÚSTR už dříve uvedl, že se k trestnímu oznámení připojí. Dosud nebyl nikdo obviněn.

Ústav dnes ale uvedl, že bývalé vedení uzavřelo smlouvu s firmou, která měla vypracovat podklady k zahájení stavebních prací na torzu budovy v době, kdy ministerstvo financí už sdělilo, že další peníze na rekonstrukci neposkytne. ÚSTR přesto firmě zaplatil devět milionů korun za něco, co se nebude realizovat.

"V době, kdy byl zvolen novým ředitelem docent (Ladislav) Kudrna, byla ze strany dosluhujícího ředitele (Zdeňka) Hazdry uzavřena smlouva, jíž přenechal výše uvedené soukromé firmě plnou moc ohledně řešení a zajištění stavby (rekonstrukce), aniž by ale o tom informoval jak nově jmenovaného ředitele, tak Radu ÚSTR," uvedl také ústav. "Firma byla ředitelem Hazdrou dokonce zmocněna převést práva zmocněnce i na jakoukoliv jinou osobu, čímž ústav ztratil kontrolu nad postupy ve věci stavebních a rekonstrukčních prací," dodal.

Hazdra a Matějka ČTK napsali, že je postup nového vedení nepřekvapuje. "Je vidět, že nové vedení instituci moc nezvládá, takže hledá viníky u svých předchůdců," uvedli. K nezdařené rekonstrukci sdělili, že budovu ÚSTR zdědil v havarijním stavu.

"Máme už delší dobu připravený projekt celkové rekonstrukce, kdy by stávající torzo šlo k zemi a vyrostlo by nové moderní sídlo. Bohužel, vlivem různých politických, a možná ještě víc developerských tlaků nám v tom ministerstvo financí najednou začalo bránit. Jinak už by na Žižkově nová budova stála, a to za poloviční cenu než dnes," tvrdí. "O náležitosti našeho postupu svědčí nejen znalecké posudky, ale nakonec i fakt, že všechno zevrubně prověřila policie. Už nejméně dvakrát musela reagovat na účelová trestní oznámení - a vždycky případ odložila se závěrem, že se žádné trestné činy nestaly," dodali.

Podle ústavu také nové vedení k dnešku našlo 30 smluv, které nebyly uzavřeny v souladu se zákonem a na jejichž základě byly vyplaceny honoráře ve výši téměř dvou milionů korun. Matějka i Hazdra to odmítají. "Žádné nelegálně uzavřené smlouvy u nás nebyly. Pokud je mi známo, tři smlouvy zatím nebyly zveřejněny v registru smluv," dodali s tím, že náprava věcí byla už za jejich působení v ÚSTR připravena.

Nynější vedení také tvrdí, že z dokladů vyplývá, že na ÚSTR panovalo netransparentní a nerovné odměňování zaměstnanců. Uvádí, že historici a historičky byli ze zaměstnanců nejhůře odměňováni a k ročním odměnám vypláceným v administrativě se řadový odborný pracovník dopracoval až během dvou let. Minulé vedení pak údajně navzdory "kritické finanční situaci" vyplatilo v prvním letošním čtvrtletí vybraným zaměstnancům odměny 220.000 korun. "Čím byla výrazně narušena stabilita čerpání finančních prostředků rozpočtovaných na celý rok 2022," konstatoval ÚSTR.

Nové vedení také svým předchůdcům vytklo to, že pražský finanční úřad ústavu udělil pokutu 65.783 korun za to, že předchozí vedení chybně platilo pronájem za prostory v Domě Radost, kam se kvůli rekonstrukci přestěhovala část ÚSTR. Konkrétně šlo o období roku 2019. Ústav se podle svých zástupců pokusí, aby mu bylo odpuštěno denní penále, které činí 0,5 procenta za každý den, kdy byl nájem špatně hrazen.

"Po zrušení neobsazených pracovních míst, na které se vázaly pracovní odměny pro zaměstnance, bývalé vedení nepožádalo o navýšení finanční prostředků pro rok 2022, což v současné době znemožňuje výplatu odměn za mimořádné plnění úkolů stávajícím pracovníkům," uvedl také ústav. Chybou bylo údajně také to, že Hazdra v poslední pracovní den ve funkci, na sklonku dubna, podepsal smlouvy na IT služby za 871.200 korun na čtyři roky dopředu. Rada ÚSTR však po volbě nového ředitele Kudrny, která byla v březnu, po končícím vedení žádala jen "udržovací činnost". Ústav údajně dříve porušoval i vnitřní "základní pravidla" pro nakládání s dokumenty.

ÚSTR začal fungoval 1. února 2008. Jeho úkolem je podle zákona zkoumání a nestranné hodnocení doby nesvobody (1938 až 1945) a komunistické totalitní moci (1948 až 1989). Existenci ústavu provázejí časté spory.

Související

ÚSTR Původní zpráva

Vedení si letos odměny nevyplatilo, vánoční ale byly štědré. Co se děje v ÚSTR?

Po kritickém komentáři Matěje Bílého poskytly EuroZprávy.cz začátkem června vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) prostor pro vyjádření, což vyvolalo vlnu negativních reakcí. Někteří bývalí zaměstnanci a odborníci postupně anonymně sdíleli své obavy ohledně současného vedení ÚSTR. Na světlo světa vycházejí dříve nezveřejněné informace a také sporné údaje o vyplácení odměn vedení. Ekonomické otázky a údajné nehospodárné jednání dokonce měly vést k destabilizaci sekce ekonomiky. Rovněž se podařilo vyvrátit některé osobní útoky a nepravdivá tvrzení vůči Bílému.
Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS. Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Více souvisejících

ústr

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Neliberální demokracie, nebo národní konzervatismus? Skončila Orbánova éra, kterou nikdo nedokázal pojmenovat

Šestnáctileté vládnutí Viktora Orbána v Maďarsku bylo často označováno za jeden velký experiment, pro který však ani on sám dlouho nemohl najít to správné pojmenování. Termín „neliberální demokracie“ působil příliš negativně, a tak jeho američtí přátelé raději používali označení „národní konzervatismus“. Ani to však zcela neodpovídalo realitě, protože na rozdíl od klasických konzervatvců byl Orbán spíše rebelem, který se neustále radikalizoval a odmítal se přizpůsobit zavedeným pořádkům.

před 1 hodinou

Kirill Dmitrijev

Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa

Poradce ruského prezidenta pro investiční a ekonomickou spolupráci se zahraničím a šéf Ruského fondu přímých investic (RDIF) Kirill Dmitrijev předpovídá blízký konec Evropské unie. Podle jeho vyjádření výsledky nedávných parlamentních voleb v Maďarsku tento proces rozpadu výrazně urychlí. Dmitrijev vyzval veřejnost, aby si pravdivost jeho slov ověřila za čtyři měsíce.

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Napětí na Blízkém východě dosáhlo kritického bodu poté, co americká armáda oznámila zahájení námořní blokády íránských přístavů. Opatření má vstoupit v platnost v pondělí v 16:00. Podle prohlášení amerického centrálního velitelství bude blokáda vymáhána nestranně vůči plavidlům všech národů, která by směřovala do íránských přístavů nebo z nich vyplouvala.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb

Čeští politici v posledních hodinách reagovali na výsledky parlamentních voleb v Maďarsku, kde končí éra Viktora Orbána v premiérském úřadu. Premiér Andrej Babiš (ANO) poblahopřál Peteru Magyarovi k vítězství a vyzval ho ke konstruktivní spolupráci obou zemí. 

před 10 hodinami

Aktualizováno před 10 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy