ÚSTR je ve špatné finanční situaci, přiznalo nové vedení

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je ve svízelné finanční situaci, uvedli dnes zástupci ÚSTR v tiskové zprávě. Nové vedení dnes Radu ÚSTR informovalo o problémech, která zjistilo po svém nástupu začátkem květnu. Předchozí vedení viní například z chybného postupu při rekonstrukci sídla ústavu na pražském Žižkově a netransparentního odměňování zaměstnanců.

Deník Shopaholičky

Nové vedení ÚSTR moc nezvládá a hledá chyby u předchůdců, napsali ve společné reakci na oznámení bývalý náměstek ÚSTR Ondřej Matějka a bývalý ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra. Odmítli i možná pochybení při rekonstrukci sídla ústavu.

Nepodařenou rekonstrukci sídla na Žižkově nyní prověřuje policie. Trestní oznámení loni podalo ministerstvo financí, podle úřadu vznikla při přestavbě škoda 58 milionů korun. ÚSTR už dříve uvedl, že se k trestnímu oznámení připojí. Dosud nebyl nikdo obviněn.

Ústav dnes ale uvedl, že bývalé vedení uzavřelo smlouvu s firmou, která měla vypracovat podklady k zahájení stavebních prací na torzu budovy v době, kdy ministerstvo financí už sdělilo, že další peníze na rekonstrukci neposkytne. ÚSTR přesto firmě zaplatil devět milionů korun za něco, co se nebude realizovat.

"V době, kdy byl zvolen novým ředitelem docent (Ladislav) Kudrna, byla ze strany dosluhujícího ředitele (Zdeňka) Hazdry uzavřena smlouva, jíž přenechal výše uvedené soukromé firmě plnou moc ohledně řešení a zajištění stavby (rekonstrukce), aniž by ale o tom informoval jak nově jmenovaného ředitele, tak Radu ÚSTR," uvedl také ústav. "Firma byla ředitelem Hazdrou dokonce zmocněna převést práva zmocněnce i na jakoukoliv jinou osobu, čímž ústav ztratil kontrolu nad postupy ve věci stavebních a rekonstrukčních prací," dodal.

Hazdra a Matějka ČTK napsali, že je postup nového vedení nepřekvapuje. "Je vidět, že nové vedení instituci moc nezvládá, takže hledá viníky u svých předchůdců," uvedli. K nezdařené rekonstrukci sdělili, že budovu ÚSTR zdědil v havarijním stavu.

"Máme už delší dobu připravený projekt celkové rekonstrukce, kdy by stávající torzo šlo k zemi a vyrostlo by nové moderní sídlo. Bohužel, vlivem různých politických, a možná ještě víc developerských tlaků nám v tom ministerstvo financí najednou začalo bránit. Jinak už by na Žižkově nová budova stála, a to za poloviční cenu než dnes," tvrdí. "O náležitosti našeho postupu svědčí nejen znalecké posudky, ale nakonec i fakt, že všechno zevrubně prověřila policie. Už nejméně dvakrát musela reagovat na účelová trestní oznámení - a vždycky případ odložila se závěrem, že se žádné trestné činy nestaly," dodali.

Podle ústavu také nové vedení k dnešku našlo 30 smluv, které nebyly uzavřeny v souladu se zákonem a na jejichž základě byly vyplaceny honoráře ve výši téměř dvou milionů korun. Matějka i Hazdra to odmítají. "Žádné nelegálně uzavřené smlouvy u nás nebyly. Pokud je mi známo, tři smlouvy zatím nebyly zveřejněny v registru smluv," dodali s tím, že náprava věcí byla už za jejich působení v ÚSTR připravena.

Nynější vedení také tvrdí, že z dokladů vyplývá, že na ÚSTR panovalo netransparentní a nerovné odměňování zaměstnanců. Uvádí, že historici a historičky byli ze zaměstnanců nejhůře odměňováni a k ročním odměnám vypláceným v administrativě se řadový odborný pracovník dopracoval až během dvou let. Minulé vedení pak údajně navzdory "kritické finanční situaci" vyplatilo v prvním letošním čtvrtletí vybraným zaměstnancům odměny 220.000 korun. "Čím byla výrazně narušena stabilita čerpání finančních prostředků rozpočtovaných na celý rok 2022," konstatoval ÚSTR.

Nové vedení také svým předchůdcům vytklo to, že pražský finanční úřad ústavu udělil pokutu 65.783 korun za to, že předchozí vedení chybně platilo pronájem za prostory v Domě Radost, kam se kvůli rekonstrukci přestěhovala část ÚSTR. Konkrétně šlo o období roku 2019. Ústav se podle svých zástupců pokusí, aby mu bylo odpuštěno denní penále, které činí 0,5 procenta za každý den, kdy byl nájem špatně hrazen.

"Po zrušení neobsazených pracovních míst, na které se vázaly pracovní odměny pro zaměstnance, bývalé vedení nepožádalo o navýšení finanční prostředků pro rok 2022, což v současné době znemožňuje výplatu odměn za mimořádné plnění úkolů stávajícím pracovníkům," uvedl také ústav. Chybou bylo údajně také to, že Hazdra v poslední pracovní den ve funkci, na sklonku dubna, podepsal smlouvy na IT služby za 871.200 korun na čtyři roky dopředu. Rada ÚSTR však po volbě nového ředitele Kudrny, která byla v březnu, po končícím vedení žádala jen "udržovací činnost". Ústav údajně dříve porušoval i vnitřní "základní pravidla" pro nakládání s dokumenty.

ÚSTR začal fungoval 1. února 2008. Jeho úkolem je podle zákona zkoumání a nestranné hodnocení doby nesvobody (1938 až 1945) a komunistické totalitní moci (1948 až 1989). Existenci ústavu provázejí časté spory.

Deník Shopaholičky

Související

ÚSTR Původní zpráva

Vedení si letos odměny nevyplatilo, vánoční ale byly štědré. Co se děje v ÚSTR?

Po kritickém komentáři Matěje Bílého poskytly EuroZprávy.cz začátkem června vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) prostor pro vyjádření, což vyvolalo vlnu negativních reakcí. Někteří bývalí zaměstnanci a odborníci postupně anonymně sdíleli své obavy ohledně současného vedení ÚSTR. Na světlo světa vycházejí dříve nezveřejněné informace a také sporné údaje o vyplácení odměn vedení. Ekonomické otázky a údajné nehospodárné jednání dokonce měly vést k destabilizaci sekce ekonomiky. Rovněž se podařilo vyvrátit některé osobní útoky a nepravdivá tvrzení vůči Bílému.
Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS. Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Více souvisejících

ústr

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 57 minutami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 1 hodinou

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 3 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Steve Witkoff

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

včera

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy