Praha – Václav Klaus má perné období. V poslední době se jeho koníčkem stalo vetování zákonů, brání se střelbě, ač ne ze skutečné zbraně, brání se útokům médií kvůli hodnocení výroku „atentát“ a pomalu končí ve funkci, ve které strávil deset let. V rozhovoru pro deník Lidové noviny uvedl mnoho zajímavých názorů.
Klaus neustále trvá na pojmenování „atentát“ pro chrastavský incident. A trvá na tom o to víc, čím víc média nad tímto pojmem polemizují a věc bagatelizují. Odmítá tvrzení, že by výraz použil kvůli ufňukanosti, o čemž svědčí to, že po incidentu dál pokračoval v programu. Pokud se budou podobné útoky opakovat jak od lidí, tak od médií, je rozhodnut zůstat v politice o to déle, protože se nenechá zastrašit.
Atentát ukázal, „kdo kde stojí a z jakých hodnotových vzorců, z jakého pohledu na svět vychází,“ uvedl pro Lidové noviny. V rozhovoru naznačil, že přepis rozhovoru ochranky, byl pouhý výmysl, protože takhle spolu nekomunikují.
Ze slovních útoků si nic nedělá, ačkoli uznává, že některé z nich ho poměrně zasáhly. Řadu novinářů by ale poslal na psychiatrii, neboť si prý vymýšlí a jejich myšlenky jsou zcestné.
Václav Klaus se jasně postavil za opoziční smlouvu s tím, že jde o naprosto standardní formu menšinového vládnutí. Klaus otevřeně podpořil kandidáta na svého nástupce Miloše Zemana, se kterým opoziční smlouvu podepsal. Zeman je dle něj jediným politikem, který kandiduje na hlavu státu, i když uvedl, že nejspíš mu budou vstávat vlasy na hlavě z rozhodnutí Zemana, pokud bude zvolen.
„Myslím, že populistické podlehnutí lákadlu přímé volby je tragická chyba a hloupost,“ potvrdil Klaus názor mnoha předních politologů. Navíc před zavedením přímé volby prezidenta jsme byli ve střední a východní Evropě země s pomalu nejdokonalejší parlamentní demokracií.
Klaus je také přesvědčen, že vláda by dnes už neměla o ničem vážném rozhodovat, protože už nemá takovou podporu, jako měla na počátku. Svá veta však nepovažuje za házení klacků vládě pod nohy.
Související
Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus
Macinka udělil medaili Klausovi, pro kterého dříve pracoval
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
před 2 hodinami
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
před 2 hodinami
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
před 3 hodinami
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
před 4 hodinami
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
před 5 hodinami
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
před 6 hodinami
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
před 7 hodinami
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
před 8 hodinami
V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci
před 8 hodinami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 9 hodinami
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 11 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.
Zdroj: Libor Novák