Oběti trestných činů mají dneškem větší práva. Co nový zákon přináší?

Zákon má pomoci obětem vypořádat se s následky trestného činu co nejméně bolestivě.

Nově tak oběti trestných činů dostanou od státu 10 tisíc korun v případě lehkého ublížení na zdraví, 50 tisíc korun při těžké újmě a 200 tisíc korun pozůstalí, pokud oběť zemře. "Tato peněžitá pomoc od státu neřeší náhradu újmy, kterou může oběť vyžadovat od pachatele trestného činu, jde o bonus, podle kterého může okamžitě operovat, financovat si právníka nebo jiné služby," vysvětlil bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS)

Dosavadní právní úprava, která se obětí trestných činů týká, byla totiž podle bývalého ministra roztříštěná. "Jedná se o úplně nový zákon. Dosud byla otázka obětí trestných činů neúplně upravena v několika právních předpisech, například v trestním řádu. Tím, že budeme mít komplexní samostatný zákon, s kterým může pracovat každá oběť trestného činu, se přiblížíme k ostatním státům západní Evropy, kde v trestním řízení je oběť vždycky preferována a výrazně chráněna," uvedl již dříve Pospíšil.

Klíčovou změnou je zavedení práva na poskytnutí odborné pomoci. "Na první pohled to vypadá jako věc, která již dneska existuje, ale bohužel má za standardy západní Evropy co dohánět," podotkl Pospíšil.

Odbornou pomoc by měl zajišťovat jak neziskový sektor, tak by měly být rozšířeny pravomoci probační a mediační služby.

"Právo na peněžitou pomoc vznikne i v případě, že věc byla odložena, neboť se nepodařilo pachatele zjistit nebo ho nelze trestně stíhat pro nepříčetnost, nedostatek věku nebo nedostatek souhlasu příslušného orgánu s trestním stíháním či z důvodu udělení milosti nebo jde-li o pachatele, který je vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení nebo protože pachatel zemřel," stojí v materiálu k zákonu.

"Nároky na náhradu škody či nemajetkové újmy vůči pachateli bude nově přecházet na stát, a to v rozsahu poskytnuté pomoci," doplnilo dále ministerstvo.

Oběti trestných činů budou mít při řízení nově také nárok na doprovod důvěrníka, kterým může být blízká osoba. Hlavním účelem přítomnosti důvěrníka je psychická pomoc. "Důvěrníkem však nemůže být ten, kdo v řízení vystupuje jako obviněný, obhájce, svědek, znalec nebo tlumočník," uvádí nový zákon.

Ministerstvo spravedlnosti se při přípravě zákona inspirovalo příkladem Švýcarska, Kanady nebo Německa, kde je tato problematika upravená také samostatným zákonem.