Naučila se už konečně vláda počítat či její negramotnost nadále trvá?

Návrh z ministerstva, kterému velí Jan Kubice, ohrožuje čerpání 500 miliard korun dotací z Evropské unie. Protože vláda slyšela kritiku tohoto návrhu i z Evropské unie, snaží se během pár dní nekvalitní návrh zákona upravit. Přitom je přes deset let platný opravdu kvalitní zákon, který byl přijat, abychom mohli vstoupit do Evropské unie, ale neustále je odkládána jeho účinnost. Dle protikorupčních organizací tady nemají zákonodárci zájem o to, aby byla státní správa zbavena nešvarů, jako je například i korupce.

„Vládní návrh má zásadní nedostatky v řadě klíčových parametrů, např. nevymezuje kompetence mezi politickými a úřednickými pozicemi, nezamezuje účelovým reorganizacím pro výpovědi „nepohodlných" úředníků atd. Aby byl návrh opravdu kvalitní normou, nestačí drobná úprava paragrafů, musel by být napsán znovu od začátku a to během 14 dní (termín dle rozhodnutí vlády). Pokud nechceme přijít o eurodotace, musíme urychleně oživit odkládaný zákon o státní službě," myslí si Lenka Petráková, která je vedoucí pracovní skupiny pro odpolitizování státní správy Rekonstrukce státu.

Britská obchodní komora se shoduje s autory projektu Rekonstrukce státu. I dle ní by měl zákon zajistit jasná práva a povinnosti úředníků, včetně dostatečné ochrany před politickými tlaky: „platný zákon o službě státních zaměstnanců naplňuje tyto požadavky a měl by nabýt účinnosti před 1. lednem 2014, aby byly naplněny požadavky Evropské komise."

Stejně i Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR je pro novelizaci služebního zákona: „původní zákon o státní službě z r. 2002 vnímáme jako lépe zajišťující požadované cíle. Vpřípadě přijetí návrhu zákona o státních úřednících může být čerpání evropských peněz na další programovací období zpochybněno."

Novelizaci služebního zákona z roku 2002 předloží brzy poslanec Jeroným Tejc (ČSSD). Jako námitka proti odkládanému zákonu o státní službě bývá zmiňována finanční náročnost. Jediná analýza, o kterou se toto tvrzení opírá, se dopouští školáckých chyb a počítá například s počtem úředníků z roku 2002. Naopak nedávno zveřejněná analýza Jany Chvalkovské z Centra aplikované ekonomie, dochází při modelování různých scénářů k závěru, že dražší by bylo přijetí vládního návrhu, neboť ten se nezabývá organizační strukturou státní správy a při pouhé každoroční valorizaci by znamenal kumulativní nárůst nákladů na platy do roku 2030 o 99 miliard.