Protikorupční organizace nesouhlasí s anonymizací rozpisů soudů

K informování o nařízených jednáních se soudy v ČR staví různě, jednotné pravidlo neexistuje. Aktuální diskusi vyvolalo rozhodnutí největšího soudu v zemi - Městského soudu v Praze, který od února anonymizoval rozpisy všech jednání, tedy trestních, správních, občanskoprávních i obchodních. Zdůvodnil to ochranou osobních údajů účastníků řízení. Poukázal i na to, že například brněnský krajský soud zveřejňuje anonymizovaný přehled pouze vybraných nařízených jednání a Krajské soudy v Ostravě, Plzni a Českých Budějovicích nezveřejňují nic.

"Za Rekonstrukci státu musím říci, že jde o neoprávněné porušení práva na informace. Je absurdní, že v době, kdy ministerstvo spravedlnosti buduje novou částečně veřejnou databázi rozsudků soudů nižších instancí, dochází k bezprecedentnímu osekání přístupu veřejnosti k rozpisům soudních jednání, a to i v případě, kdy se jednání soudu týká veřejných institucí," napsala ČTK tisková mluvčí platformy Tereza Krištofová.

Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti upozornil, že podle Listiny základních práv a svobod mají státní orgány povinnost informovat přiměřeným způsobem o své činnosti. "Co jiného je činností soudu než jeho jednání? A co jiného než přiměřený způsob je na internetu sdělit, o čem se bude jednat? A pokud jde o spor osob, jak jinak jej popsat? Vše ostatní je již jen otázkou rozumné organizace a použití techniky," podotkl.

Nastalá situace podle něj porušuje i Ústavu, podle níž jsou jednání soudů veřejná. "Pojem veřejnosti jednání a řízení totiž nelze omezit jen na to, že někdo náhodně okolojdoucí může vejít do soudní síně a sledovat náhodně trefené jednání. K pojmu veřejnosti jednání patří nutně i to, že se dostatečně předem dozví, co se v síni bude projednávat," poznamenal. "Pokud tuto možnost zlikviduje to, že nikdo neví, kdy se které jednání odehraje, je faktický důsledek stejný jako zamčené dveře do jednací síně," doplnil.

Pražský městský soud hájí svůj postup také skutečností, že ministerstvo spravedlnosti loni anonymizovalo databázi Infojednání. Protikorupční fond nesouhlasí s krokem ani jedné z institucí. Podle právníka Ondřeje Závodského totiž tato opatření vracejí Českou republiku zpět do 90. let minulého století.

"Zveřejňování většího počtu údajů je jedním z nástrojů přezkumu dodržování rozvrhu práce při přidělování případů jednotlivým soudcům, a proto i mechanismem k přezkumu dodržování práva na nezávislého a nestranného soudce. Z tohoto důvodu je i tajení části údajů krokem k možnosti navýšení rizika korupce a pokoutné justiční činnosti," napsal.

Transparency International připomněla, že ke zveřejňování nejen rozsudků, ale i rozpisů jednání se v rozhodnutí z listopadu 2019 vyjádřil Úřad pro ochranu osobních údajů. "Veřejná kontrola soudní moci (...) je zajišťována prostřednictvím zásady veřejnosti jednání před soudem včetně veřejného informování o všech nařízených jednáních s označením stran," citovala organizace z rozhodnutí.

Kužílek ještě dodal, že neobstojí argumentace pravidly GDPR. "Obecné nařízení EU nezakazuje sdělovat veřejnosti rozpis jednání soudů včetně identifikace účastníků, kteří jsou fyzickými osobami. Toto informování i na webu proběhne na základě právního titulu plnění úkolu orgánu veřejné moci, jímž je soud pověřen," napsal. Podle něj je sice namístě uplatnit princip minimalizace údajů, ale například uvedením iniciály a příjmení účastníka řízení. "Pokud soud navíc anonymizuje i právnické osoby včetně státních institucí, je to už úplně mimo jakoukoliv, byť i překroucenou mísu," uzavřel.