Ministerstvo zdravotnictví má získat nebývalé pravomoci. Novela zákona je terčem kritiky

Služba bude podléhat hlavnímu hygienikovi, který je náměstkem ministra zdravotnictví, vyplývá ze zveřejněné novely, kterou připravuje ministerstvo zdravotnictví. Norma by měla platit od července příštího roku. Krajské hygienické stanice měly dosud pravomoci formulované obecněji a vztahovaly se jen na jejich region.

Cílem návrhu změny zákona je podle materiálu reagovat na šířením covidu-19 a přijatá opatření. "Podstatou návrhu je - na pokyn pana předsedy vlády - provést centralizaci systému hygienické služby. Nově vzniklá Státní hygienická služba však bude, podobně jako stávající krajské hygienické stanice a jejich zaměstnanci, zařazena do režimu státní služby," uvádí dokument. Bude také jmenován ústřední ředitel Státní hygienické služby.

Návrh podle důvodové zprávy reflektuje potřebu větší efektivity a koordinace hygienické služby. Současná forma čtrnácti krajských hygienických stanic pouze metodicky řízených ministerstvem není dostatečně flexibilní. Docházelo také k různému přístupu v různých regionech, konečné rozhodnutí bylo na řediteli KHS. "V případě zvládání epidemie šíření viru SARS-CoV-2 se ani po několika měsících efektivně nedaří sjednotit postupy na jednotnou úroveň, zejména z hlediska používání shodných IT nástrojů a schémat postupů tak, aby bylo možné efektivně hodnotit a koordinovat postupy krajských hygienických stanic," uvádí dále materiál.

Ke změnám bude docházet postupně. Do konce března by měla být předložená nová systemizace služebních míst, poté bude vypsané výběrové řízení na ústředního ředitele a ředitele územních pracovišť v krajích. Náklady na platy po změnách budou asi 14 milionů korun navíc.

Centralizovaná hygienická služba bude mít pravomoc omezit či zakázat cestování, omezit setkávání mezi lidmi, veřejnou dopravu, provozovny, obchody, obchodní centra, vybrané služby, jako jsou například kadeřnictví, manikúry, služby masérů, tetovací salóny, solária, sauny nebo koupaliště.

Návrh počítá také s tím, že by mohla zakázat veřejné či soukromé akce, kde se kumulují lidé, nebo stanovit podmínky pro jejich fungování včetně stanovení maximálního počtu účastníků. Zákaz by se nevztahoval na právo shromažďovací a schůze orgánů veřejné moci a soudy.

Poskytovatelům zdravotních služeb bude moci přikázat vyčlenění lůžek, zakázat návštěvy nebo omezit provoz, podobně jako zařízením sociálních služeb. Státním institucím, obcím či krajům může nařídit vyčlenění objektů i izolaci nebo karanténě osob. Může také nakázat používání dezinfekčních prostředků, podání léků nebo mimořádné očkování.

"Je-li mimořádné opatření nařizováno jako opatření obecné povahy, v jeho odůvodnění se zohlední aktuální epidemiologická situace na základě hodnocení rizik," píše se v dokumentu. Právě kvůli nedostatečnému odůvodnění letos soudy několikrát zrušily vydaná opatření, například ministerstva zdravotnictví o nošení roušek nebo pražské hygienické stanice o uzavření vysokých škol.

Zákon také slučuje Zdravotní ústav v Ostravě a Zdravotní ústav v Ústí nad Labem do jedné instituce se sídlem v Ostravě. Mění také zákon o elektronických komunikacích, který umožní Státní hygienické službě vyžádat si data o pohybu osoby prokazatelně nakažené infekční chorobou. Může jít o lokalizační data až tři týdny zpět, kde osoba pobývala alespoň 20 minut. Sám operátor bude mít také povinnost na mobil odeslat zprávu, že data o jeho pohybu hygienikům předat. Zákon také umožní některé činnosti související s epidemickým šetřením převést na externí subjekty, například nasmlouvaná call centra.

Ministerstvo si v novele také ukládá povinnost zveřejňovat informace o výskytu epidemie. Kromě přijatých mimořádných opatřeních má publikovat také aktuální analýzu epidemiologické situace onemocnění a odhad jejího vývoje a data ve strojovně čitelném otevřeném formátu.

Kritici: Novela dává ministerstvu zdravotnictví silné pravomoci

"Rozsah novelizace je ve skutečnosti mnohem širší a zásadnější, neboť kromě jiného doplňuje ustanovení paragrafu 69 o nové silné pravomoci ministerstva zdravotnictví, které zásadním způsobem zasahují do základních práv a svobod," uvedla Rekonstrukce státu.

"Vláda maskuje snahu získat mimořádné pravomoci efektivizací činnosti decentralizované hygieny. Je nepřijatelné, aby byl návrh zákona v této podobě schválen ve zkráceném jednání ve stavu legislativní nouze," uvedl vedoucí právník Rekonstrukce státu Lukáš Kraus. Posílily by se tak podle iniciativy pravomoci hlavního hygienika a zároveň by na něj vláda přenesla politickou odpovědnost za protiepidemická opatření.

Na to, že by ministerstvo mohlo vydávat přísná omezení jako je uzavření vysokých škol, obchodů nebo provozoven bez kontroly Parlamentu, upozornil na twitteru také právník Ondřej Dostál, který na jaře úspěšně u soudu rozporovat ministerstvem zdravotnictvím přijatá mimořádná opatření. Poté je musela znovu přijmout vláda jako svá nařízení.

Pozor, pozor!Vláda chce v legisl.nouzi změnit zákon o ochr. veř.zdr.tak, aby ministr zdravotnictví, bez kontroly Parlamentu, mohl zavřít VŠ, obchody, provozovny, zamezit shromažďování atd.O náhradě škody nepíšou.V podstatě Hamáčkův zmocňovací zákon, jen dobře schovaný. pic.twitter.com/fpXM0vkNTJ

"O náhradě škody nepíšou. V podstatě Hamáčkův zmocňovací zákon, jen dobře schovaný," napsal k tomu Dostál. Naráží tak na novelu zákona připravovanou ministerstvem vnitra vedeným předsedou ČSSD Janem Hamáčkem. Novela je před projednáním ve Sněmovně.

S návrhem nesouhlasí i opoziční Piráti, vadí jim, že posiluje pravomoci ministerstva a ubírá možnost kontroly Sněmovny. "Ministerstvo zdravotnictví není od jara schopno efektivně řídit hygienické stanice, a tak některé z nich nepoužívaly centrální systém na hlášení pozitivních záchytů. Ministr (zdravotnictví Jan) Blatný místo řešení připravil zákon, kterým se rozhodl centralizovat správu pod ředitelství hygienické služby a koncentrovat moc mimo jakoukoliv kontrolu," uvedl k tomu místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Petr Třešňák (Piráti).