ODS se chce kát, Benda už zuří: Omluvit se voličům? Já tedy ne!

"Myslím si, že někteří lidé by se skutečně omluvit měli. Třeba Petr Nečas. Ten by se podle mého měl omluvit nejen voličům ODS, ale také všem občanům republiky. Více o tom ale budeme teprve debatovat," říká například senátor Přemysl Sobotka.

„Omluva by měla zaznít od bývalého premiéra a předsedy ODS Petra Nečase," řekl Sobotka také Novinkám. „Jeho vinou se odehrává tento destabilizační problém v české politice," dodal s dovětkem, že všichni vědí, proč koaliční vláda padla.

Této strategii je nakloněn také místopředseda ODS Jiří Pospíšil, byť není přesvědčen o tom, že by se měla volit přímo forma omluvy, píše server iDnes.cz. "Myslím ale, že před příštími volbami bychom měli projevit určitou míru pokory," říká. Členy vedení ODS zaměstnává vládní krize, volební strategii proto ještě neřešili. Ne všichni jsou myšlenkou "pokorné kampaně" nadšeni.

"Nepřijde mi principiálně správné omlouvat se za chyby druhých," myslí si například šéf poslanců ODS Marek Benda. 

Mohla by být omluva voličům pro ODS začátkem cesty z propasti nedůvěry? "Myslím, že i strana, která aktuálně dostává od voličů za vyučenou, má šanci na nový začátek. Pravicoví voliči by takové gesto ocenili. Má to však jednu podmínku: musí to říkat lidé, kteří nejsou nijak, ať právem či neprávem, spojováni s kmotry," myslí si sociolog Jan Herzmann.

Nečas, který v polovině června rezignoval na post premiéra i šéfa ODS, se za údajné jednání Nagyové, které nyní vyšetřuje policie, omluvil všem, kterých se mohlo týkat. Omluva voličům ODS, potažmo veřejnosti nezazněla. Nečas pouze přijal politickou zodpovědnost a rozhodl se odejít z politiky, podotýkají Novinky.cz.

„ODS by nyní ve volbách získala pouhých osm procent hlasů, což je v průzkumech PPM Factum její historicky nejhorší výsledek," připomněla agentura s tím, že po „sarajevském atentátu" v roce 1998 byla podpora strany 8,9 procenta.

Lidé byli také na konci června dotazováni rovněž na východiska ze současné krize. Třetina občanů (33,5 procenta) preferuje generační výměnu politické elity, 31 procent lidí by si přálo zásadní změnu politického systému. Obměnu stranické struktury prosazuje 17,7 procenta lidí a 12,3 procenta by stačila změna chování současných politiků.