Jak bojovat proti bezdomovectví? Česko má svůj první plán

Do chráněného bydlení by za tři roky mohli začít chodit i bezdomovci. S pomocí služeb by se tu měli odrazit ode dna, získat pak nájemní byt a vrátit se do běžného života. Lidem bez přístřeší a těm, jimž hrozí ztráta bydlení, by mohly v budoucnu pomoci i nové dávky. Fungovat by měly také ordinace pro bezdomovce.

Podle expertů je v pomoci nejdůležitější právě co nejdřív zajistit bydlení. Ověřit to má podle koncepce tříletý projekt, odstartovat má nejpozději začátkem roku 2015. Má sledovat, jak si samostatné bydlení udrží ti, co se dostali z ulice.

V příštím roce má resort práce také přijít s opatřením, "které zamezí zneužívání dávek na bydlení ze strany některých majitelů ubytoven". V nich často končívají lidé, kteří o byt přišli. Platí tam pak předražené nájemné. Na ně dostávají dávky od státu. Radnice a úřady práce by měly v roce 2015 posílit terénní práci. Sociální pracovníci by měli vyhledávat lidi, jimž hrozí ztráta střechy nad hlavou. S nimi by pak měli pracovat.

„Je tam navrhováno konkrétní opatření konkrétních služeb, které by byly v rámci domu se zvláštním režimem," říká pro rozhlas.cz Antonín Plachý z Armády spásy. Armáda spásy podle něj provozuje už dva domy. „Jsou to vlastně zařízení, kde jsou lidé, kteří nemusí být ve zdravotnickém zařízení, ale jejich zdravotní stav nedovoluje být v azylovém domě, který na to není zařízený. V těchto domech je jim poskytovaná péče, kterou vlastně nikdo jiný nezabezpečuje," popisuje Plachý.

V roce 2015 má ministerstvo práce se zástupci jiných resortů posoudit možnosti zavedení nových dávek pro bezdomovce a ohrožené ztrátou bydlení. Návrh počítá i s možností úpravy exekucí. Autoři se inspirovali projektem z Vídně. Pokud tam hrozí kvůli exekuci vystěhování, musí soud před zahájením řízení informovat sociální úřad a vyžádat si návrh řešení situace.

V roce 2016 by měla začít fungovat zařízení, v nichž by se bezdomovci po nemoci či odchodu z nemocnice mohli doléčit. Fungovat by měly i ordinace pro bezdomovce.

Bezdomovci jsou problémem hlavně velkých měst, je to problém chudoby uvnitř bohatství. Mezi objektivní, nebo strukturální příčiny bezdomovectví řadíme nezaměstnanost, nebo nezaměstnatelnost, nekonkurenceschopnost na trhu práce, absence finančně dostupného bydlení. Subjektivními, vnitřními příčinami mohou být např. domácí násilí, psychiatrická diagnóza (často alkoholismus, toxikomanie, maniodepresivita, schizofrenie), nebo porucha chování (emoční labilita). Často jsou tyto dvě skupiny příčin propojené a v důsledku bezdomovectví se k nim přidávají další příčiny, které bezdomovcům brání se vrátit k obyčejnému životu.

„Typický bezdomovec je ve věku 45 až 49 let, je to muž a má pouze základní vzdělání nebo střední vzdělání bez maturity. Více něž polovina bezdomovců je svobodných," shrnuje statistik Roman Bechtold.

Podle Plachého nejsou bezdomovci jen ti viditelní, kteří pospávají na zastávkách, ale jsou mezi nimi i rodiny s dětmi, staří lidé, opuštěné děti. Všem těm by se tato koncepce měla věnovat.