Počet lidí bez domova v Německu dramaticky vrostl a k červnu 2022 dosáhl čísla 447 000, což ukazuje odhad zveřejněný ve vydání Spolkového sdružení pro pomoc lidem bez domova (BAG W) s centrem v Berlíně. V roce 2021 bylo v Německu registrováno 268 000 lidí bez stálého bydlení. V úterý o uvedla agentura DPA.
BAG W tento vzestup přičítá různým faktorům, včetně zvýšeného přílivu uprchlíků, zejména z Ukrajiny, kteří se ocitli bez střechy nad hlavou. Zároveň se zvýšil počet bezdomovců německého původu o pět procent, zatímco u neněmeckých bezdomovců došlo ke zvýšení o 118 procent.
Příčiny bezdomovectví jsou různorodé, přičemž u neněmeckých bezdomovců je běžné, že nikdy neměli trvalé bydlení.
Mezi lidmi bez domova s německým občanstvím bylo hlavními důvody ztráty bydlení vystěhování (57 procent), dluhy za nájem a energie (21 procent), konflikty v jejich sociálním prostředí (20 procent) a rozpad vztahu nebo rozvod (16 procent), jak informuje BAG W.
Výkonná ředitelka sdružení, Warena Rosenkeová, upozorňuje, že inflace, rostoucí náklady a vysoké nájemné tlačí zejména na domácnosti s nízkými příjmy. "To vede k energetické chudobě, dluhům za nájem a nakonec i bezdomovectví. Mezi zvláště ohrožené skupiny patří domácnosti s nízkými příjmy, osamělí rodiče a rodiny s více dětmi," uvedla.
Výpočty sdružení zahrnují nejen osoby bez stálého bydlení, které využívají institucionálních nouzových ubytování, ale také ty, kteří mají dočasné ubytování u přátel a rodiny, a ty, kteří žijí zcela na ulici.
Související
Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci
Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek