Kalousek, Němcová, Grebeníček, Sobotka....Koho se po volbách nezbavíte?

Nejvíce stálic, které opět chtějí do sněmovny, má ČSSD, celkem 22. Hana Orgoníková je poslankyní dokonce už od roku 1992. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka sedí ve sněmovně nepřetržitě od roku 1996, informuje iHned.cz.

Mezi nejdéle sloužící poslance KSČM patří expředseda strany Miroslav Grebeníček a její současný šéf Vojtěch Filip. Ve sněmovně jsou od roku 1996. Mandát pravděpodobně obhájí 16 dlouholetých komunistických poslanců.

Přitom fakt, že někdo sedí ve sněmovně několik období po sobě, působí podle politologa Petra Justa na voliče jako handicap. "Ti kandidáti mohou být obviňováni, že se tam chtějí držet za každou cenu, že jim jde o příjmy, imunitu. Někdy se kritizuje i fakt, že dlouholetý poslanec ztrácí kontakt se všední realitou. Uzavírá ho to do nějakého akvária i myšlenkově," tvrdí Just.

To je podle něj případ Marka Bendy z ODS nebo Bohuslava Sobotky z ČSSD. Zatímco Benda kandiduje na 10. místě pražské kandidátky, a příliš šancí tedy nemá, Sobotku nominovali na první místo jihomoravské listiny.

Za ODS má velkou šanci dostat se do sněmovny pouze pět stálic: Miroslava Němcová, Jan Bauer, Jiří Pospíšil, Jiří Papež a Vladislav Vilímec.

"Na kandidátkách ODS byl teď docela velký boj. Uvnitř strany se ti takzvaně noví vymezovali vůči těm, kteří chtěli mandát obhajovat a chtěli se dostat na čelná místa. A vedlo to někdy až k vulgárním výpadům vůči sobě navzájem. Ti noví cítili, že by ve stranické hierarchii měli postoupit opět o stupínek výš," dodává Just.

Poslanci, kteří sedí ve sněmovně minimálně od roku 2006 a nyní se tam asi opět dostanou:

poslanci ČSSD

Bohdalová Vlasta Böhnisch Robin Černý Karel Dolejš Richard Hamáček Jan Hašek Michal Jandák Vítězslav Klučka Václav Krákora Jaroslav Ohlídal IvanOrgoníková HanaPetrů JiříPloc Pavel Seďa Antonín Smýkal Josef Sobotka Bohuslav Šincl LadislavTejc Jeroným Urban MilanVáňa Miroslav Votava Václav Zaorálek Lubomír 

poslanci KSČM

Bebarová-Rujbová Zuzka Braný Petr Černý Alexander Dolejš Jiří Filip Vojtěch Grebeníček Miroslav Halíková Milada Hojda PavelKonečná Kateřina Koníček Vladimír Kováčik Pavel Marková Soňa Opálka Miroslav Šenfeld Josef Šidlo Karel Vostrá Miroslava 

poslanci ODS

Bauer Jan Němcová Miroslava Papež Jiří Pospíšil Jiří Vilímec Vladislav 

a Kalousek Miroslav (TOP09)

Propad ODS se zastavil, posiluje Babiš 

Jak ukazuje aktuální volební model společnosti SANEP mapující momentální voličské nálady, které mohou být výrazně odlišné od skutečného výsledku říjnových předčasných voleb, do Poslanecké sněmovny by se v současné chvíli vedle ČSSD, KSČM, TOP 09 a ODS nově dostali i SPOZ, ANO 2011 a znovu i KDU-ČSL. 

Při podrobnějším pohledu na aktuální volební zisky jednotlivých stran a hnutí, které vycházejí z hlasů 56,2% rozhodnutých voličů, se ukazuje nadále trvající trend silné levicové dvojice ČSSD (26,2%) a druhé nejsilnější KSČM (16,2%). Oproti tomu je nadále zjevné výrazné oslabení ODS, která by aktuálně přišla se ziskem 8,7% hlasů o svoji pozici lídra pravicových stran, kterým by byla aktuálně TOP 09 s podporou 13,9% hlasů.

ODS sice v tuto chvíli zastavili propad a oproti minulému měsíci mírně posílili, nicméně oproti sněmovním volbám v tuto chvíli přicházejí o podporu 11,5% voličů.

Dlouhodobě se nad pěti procenty, které jsou nutné pro vstup do Poslanecké sněmovny, udržuje strana SPO-Zemanovci, kterou by aktuálně volilo 6,9% voličů.

Šanci na volební úspěch a zisk poslaneckých křesel má nově i hnutí Andreje Babiše ANO 2011, která se aktuálně těší podpoře 6,1% voličů.

Před branami Poslanecké sněmovny avšak se zajištěným příjmem finančních prostředků za získané hlasy, které umožňuje dosažení tříprocentní hranice, by aktuálně skončila strana Úsvit přímé demokracie vedená senátorem Tomio Okumarou, která by získala podporu 3,7% hlasů a SUVERENITA SBB Jany Bobošíkové s podporou 3,3% hlasů.

Rozmělnění velkého procenta voličů mezi malé a nové politické subjekty naznačuje snahu voličů o hledání alternativ k tradičním politickým subjektům, či snahu o protestní volbu takových stran a hnutí, které by mohly napomoci žádaným změnám v chování vrcholných politiků a v samotné politické kultuře.

Aktuální poměrně malá volební účast 56,2% rozhodnutých voličů pak rovněž naznačuje, že další výrazná část voličů se bude rozhodovat na poslední chvíli, a to až na základě vývoje událostí, podotýká server sanep.cz.