Vláda zrušila zasedání, situace v Senátu se komplikuje

Senátoři chtějí změnit zákonné opatření, které se týká daňových úprav souvisejících s novou terminologií v novém občanském zákoníku. Ten má vstoupit v účinnost 1. ledna příštího roku. Hospodářský výbor navrhuje zejména změnit zdaňování investičních fondů, další návrhy přednášeli senátoři v rozpravě.

Premiér Rusnok vyzýval senátory k maximální zdrženlivosti ohledně zásahů do předlohy. Varoval, že pokud by se nepodařilo přizpůsobit zákony nové terminologii, vyvolalo by to negativní hospodářské následky. Spočívaly by podle něj zejména ve výrazném propadu inkasa příjmů státního rozpočtu, a to možná až v řádu desítek miliard korun.

Na čtvrtek je odloženo rovněž zákonné opatření k zákonu o veřejných zakázkách, senátoři navrhují především úpravy různých lhůt. Rusnok řekl, že s návrhy senátních výborů bude souhlasit. Další návrhy vznesli jednotliví senátoři.

Vládní návrh počítá mimo jiné s tím, že by se limit pro malou zakázku od ledna nesnížil, jak předpokládá stávající legislativa, ale zůstal by na třech milionech korun.

Pokud by Senát opatření nepodpořil, znamenalo by to navýšení počtu zadávacích řízení zhruba o 11.500 ročně, a tím i nákladů na ně a také zpomalení čerpání peněz z fondů EU. Znamenalo by to rovněž, že od ledna by se v podstatě zastavilo zadávání velkých veřejných zakázek.

Zatím senátoři schválili zákonné opatření o dani z nabytí nemovitostí. Na rozdíl od původní předlohy by měl daň nadále platit prodávající, ne kupující. Opatření, jejichž platnost bude muset potvrdit nová Sněmovna, nyní dostane k podpisu prezident.

Senátoři rozhodují při neexistenci Poslanecké sněmovny o zákonech a zákonných opatřeních v netradičním nouzovém režimu. Podle senátora za ČSSD Jiřího Dienstbiera to není zbytečné, byť mají být noví poslanci zvolení už zhruba za tři týdny.

„Pokud něco má být nastaveno k 1. lednu, tak není jiná cesta než zákonné opatření, protože se dá předpokládat, že ustavující schůze sněmovny skončí někdy v prosinci – v lepším případě, pokud to půjde relativně hladce – vláda může vzniknout někdy v lednu, v únoru, stejně tak v té době se může sejít první řádná schůze sněmovny po té ustavující, a máme tady nastavený nějaký legislativní proces, který standardně trvá, když to jde dobře, zhruba půl roku," podotkl pro rozhlas.cz Dienstbier.

Podle Přemysla Sobotky však časový skluz nemusí být takový, jak naznačuje Dienstbier. Neodkladnost rozhodnutí prý přijímá jen „se skřípěním zubů".