Premiér Rusnok v ČT bilancoval. Kolikrát lhal o své vládě?

Bohumil KLEPETKO Tak na facebooku Jaroslava Šárová: "Rusnokovi ministři schválili zakázky bez soutěže za téměř 3 miliardy. To lze beztrestně?" Ptá se paní Šárová. Jiří RUSNOK No, to je další mýtus, to je další mýtus, protože pokud se schválily nějaké zakázky na takzvané Jednotné řízení bez uveřejnění, se to přesně jmenuje, čili to je podle zákona o veřejných zakázkách a schválili se v případech, kdy, kdy situace vytvořená v minulosti byla v takovém stavu, kdy už nebyl čas vyhlásit nové veřejné výběrové řízení, které by mohlo trvat měsíce, někdy trvají roky bohužel, kdy prostě nutnost zajištění chodu těch agend a bylo to v různých resortech, zaprvé ty tři miliardy někdo někde vycucal z prstu, nevím, kde se vzaly, ale jak říkám, pokud se takováto, ta řízení bez uveřejnění schválila, tak to bylo čistě vynuceno těmi provozními důvody, důvody státu, včetně čerpání evropských fondů v některých případech.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť částka téměř 3 mld. korun je zcela jasně a konkrétně popsána na webu sdružení Oživení a není tedy pravdou, že by si ji někdo takříkajíc vycucal z prstu, jak tvrdí předseda vlády. Část výroku o možnosti zadávat zakázky mimo soutěž popisuje premiér korektně.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách uvádí několik druhů zadávacích řízení - jedním z nich je i jednací řízení bez uveřejnění (tedy, ne jednotné, jak je nazývá Jiří Rusnok). Hlavní podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění jsou podle § 23 následující:a) v předchozím řízení s uveřejněním (a v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti rovněž v předchozím soutěžním dialogu) nebyly podány žádné nabídkyb) byly podány pouze nevhodné nabídky, neboc) nebyly podány žádné žádosti

Při splnění výše uvedených podmínek může být zadáno jednací řízení bez uveřejnění i v dalších případech. Jedním z nich je i ten, o kterém mluvil Jiří Rusnok. V zákoně je tato podmínka uvedena takto (§ 23, 4. odst., písm. b):4) Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění rovněž tehdy, jestližeb) veřejnou zakázku je nezbytné zadat v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení.

Problematickou částí výroku je ta, kdy premiér odmítá celkovou částku téměř tří miliard za zmíněné zakázky. S informací, že Rusnokova vláda stačila zadat zakázky bez soutěže ve výši téměř tři miliardy korun, přišlo poprvé sdružení Oživení v prosinci minulého roku. Oživení ve spolupráci s obecně prospěšnou společností Otevřená společnost monitorovalo jednání vlády od září do prosince 2013. Dle jejich zjištění ministři úřednické vlády zadali nebo hodlali zadat celkem 78 zakázek v hodnotě 2,854 miliard korun. Seznam všech řízení je dostupný na stránkách Oživení.

Na půdě Poslanecké sněmovny o přestávce mimo jednání, mimo jednání, kdy mikrofony mají být vypnuty. To je prostě evidentní prostě nahrávka, která je nelegální, špehování prostě lidí a zneužívání těchto věcí, ale to je vedlejší.

Na základě veřejně dostupných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný. Z Organizačního řádu Kanceláře Poslanecké sněmovny vyplývá, že je to právě Kancelář Poslanecké sněmovny, která dle čl. 15, odst. 2., bodu a) "odpovídá za funkci zvukové režie ve Sněmovně, popřípadě tam, kde Sněmovny nebo její orgány jednají". O tom, kdy jsou jednotlivé mikrofony zapnuty, tak rozhodují přímo zaměstnanci Poslanecké sněmovny. Bližší pokyny pro správu audiovizuálních záznamových prostředků pak patrně podléhají dalším vnitřním předpisům, které se však dohledat nepodařilo.

Na to (k pořizování záznamů v Poslanecké sněmovně) existuje oficiální vyjádření ředitele tiskového odboru parlamentu, který to i komentuje.

Takovéto vyjádření bylo skutečně vydáno a jeho autorem je podle mediálních zdrojů ředitel tiskového odboru Sněmovny Žamboch.

Tiskový odbor Sněmovny skutečně vydal k inkriminovaným slovům Jiřího Rusnoka na adresu zesnulého Nelsona Mandely tiskovou zprávu. V té se pak mimo jiné uvádí: "V tomto případě došlo k naprostému zneužití veřejnoprávnosti od pracovníků České televize, kteří zachytili slabý zvukový signál, získaný z mikrofonů umístěných na řečnickém pultu a vlastními prostředky ho zesílili natolik, že byl srozumitelný. Sami se pak - zřejmě i po určitém váhání - postarali o jeho medializaci."

Například podle serveru Novinky.cz byl autorem této zprávy skutečně mluvčí dolní komory Roman Žamboch. Česká televize pak manipulaci se záznamem odmítla. To ovšem nic nemění na situaci, že oficiální vyjádření, o kterém hovoří Rusnok, existuje.

Mimochodem členové vlády nekandidovali pouze za SPOZ, jeden kandidoval za lidovou stranu. Druhá, paní ministryně kandidovala za ČSSD.

Celkově sedm členů Rusnokovy vlády kandidovalo ve volbách na kandidátních listinách politických stran. V jednotlivých volebních obvodech níže jmenovaní vedli vyjma ministryně spravedlnosti a ministra práce kandidátky "své strany". Nejvíce ministrů se ucházelo o hlasy za SPOZ (5) a dále jeden za KDU-ČSL a jedna za ČSSD, jmenovitě se jedná o:

Martin Pecina - ministr vnitra - (SPOZ)

František Koníček - ministr práce a sociálních věcí - (SPOZ)

Miroslav Toman - ministr zemědělství - (SPOZ)

František Lukl - ministr pro místní rozvoj - (SPOZ)

Zdeněk Žák - ministr dopravy - (SPOZ)

Tomáš Podivínský - ministr životního prostředí - (KDU-ČSL)

Marie Benešová - ministryně spravedlnosti - (ČSSD).