Zeman přiznal, že chtěl Česko přiblížit prezidentskému systému

Při jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka v roce 2013 šlo o snahu posunout Českou republiku k prezidentskému systému, řekl v televizi CNN Prima News v Partii Terezie Tománkové prezident Miloš Zeman. Končící prezident se domnívá, že po schválení přímé volby prezidenta by měly být rozšířeny kompetence hlavy státu.

Na dotaz, zda za jmenováním Rusnokovy vlády v roce 2013 byla snaha nastolit v Česku prezidentský systém nebo ho k němu alespoň přiblížit, Zeman odpověděl "samozřejmě, že ano". "Já vyznávám názor, že přímou volbou prezidenta je zapotřebí legální ústavní cestou rozšířit jeho kompetence, a to minimálně ve dvou oblastech," poznamenal. Premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na Zemanovo vyjádření uvedl, že tehdy dostal nabídku stát se členem Rusnokovy vlády, ale odmítl ji právě proto, že si byl jistý tím, že je pokusem změnit politický systém v republice.

"Pro mě jsou tyto věci naprosto nepřijatelné," prohlásil dnes Fiala v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. Doplnil, že se mu nelíbí, když si prezident osobuje právo, které nemá nebo které neodpovídá české ústavní tradici.

Prezident má podle Zemana opět dostat právo zákonodárné iniciativy. Zeman by také zavedl to, aby prezidentské veto muselo být přehlasováno 120 členy dolní komory. V současné době k tomu stačí 101 z 200 poslanců. "Jestliže volíte prezidenta, který má za sebou hlasy dejme tomu dvou nebo tří milionů (voličů), tak je to silnější mandát, silnější legitimita, nikoli legalita, než když vás zvolí 281 poslanců a senátorů," uvedl.

V roce 2013 jmenoval prezident Miloš Zeman dočasnou úřednickou vládu Jiřího Rusnoka. Stalo se tak po pádu koaličního kabinetu Petra Nečase (ODS) a přes nesouhlas hlavních politických stran. Rusnokova vláda také proto nezískala důvěru Poslanecké sněmovny a úřadovala v demisi až do jmenování vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) koncem ledna 2014, která vzešla z předčasných voleb. Rusnokův kabinet tehdy ustanovil rekord vládnutí v demisi - 169 dní.

Zeman byl během svého působení ve funkci prezidenta, které 8. března po deseti letech končí, kritizován za to, že - jak sám řekl - "používá Ústavu České republiky tvůrčím způsobem". Prezident ale vždy trval na tom, že ji neporušuje.

Zeman: Nejblíže k převzetí mých voličů má hnutí ANO

Prezident Miloš Zeman si myslí, že nejblíž k tomu, aby převzalo jeho voliče, má hnutí ANO. Končící prezident to řekl v televizi CNN Prima News v pořadu Partie Terezie Tománkové. Za přirozenou cestu by pro své voliče považoval sociální demokraciI, ta má ale podle něj velice slabé vedení. Zeman v pořadu také uvedl, že 33 let v politice se snažil hájit české národní zájmy. Zemanovi příští týden ve středu skončí druhý prezidentský mandát, hlavou státu byl deset let.

Síla každé politické strany je podle Zemana určena silou osobností v nejužším vedení této strany. "Což bohužel sociální demokracie, a nejen ona, nesplňuje. Za normálních okolností by tady byla třicetiprocentní sociální demokracie, která by asi postavila svého prezidentského nebo premiérského kandidáta," poznamenal. Protože tady sociální demokracie v této síle není, pak jeho voliče velmi pravděpodobně z větší části převezme hnutí ANO, dodal.

"Já věřím, že voliči Miloše Zeman volili třeba i Andreje Babiše, tak to ta data ukazovala, takže je to logické, že by přešli k hnutí ANO, pokud už tam nejsou," řekla dnes v pořadu Partie na CNN Prima News předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Zeman plánuje po odchodu z prezidentského úřadu zřízení své kanceláře. Sídlit by podle něj měla v uličce poblíž Pražského hradu. "Bude to jenom takové místo setkávání pro lidi, kteří se se mnou chtějí setkat," řekl. Připustil, že mu asistentku bude dělat manželka Ivana. Poznamenal také, že bude pobírat starobní důchod asi 23.000 korun. Po odchodu z funkce dostává prezident republiky doživotní rentu 50.000 korun měsíčně a paušální náhradu ve stejné výši, která je určena zejména na nájem kanceláře a na odměnu asistenta.

Zeman věří, že jeho voliči pochopí jeho kritický postoj k ruské agresi na Ukrajině, až si uvědomí, že pochází z generace, která byla traumatizována sovětskou okupací Československa z roku 1968. "A proto jsme pochopitelně citliví na to, když nějaká velmoc okupuje sousední stát," uvedl.

Končící prezident považuje za rozumné, že v minulosti podporoval ekonomickou spolupráci s Ruskem. Česko podle něj potřebovalo levné energetické suroviny. Svůj přístup k Rusku označil za stejný, jako mělo Německo. "Ale řekl jsem mnohokrát, že bezpečnostní zájmy jsou nadřazené zájmům ekonomickým," podotkl. Vše proto podle něj skončilo "šílenou chybou" ruského prezidenta Vladimira Putina, když napadl Ukrajinu. "Pokud jde o Čínu, vzhledem k tomu, že se od Ruska de facto distancovala, tak nevidím důvod k přerušení ekonomických vztahů," doplnil.

Zeman byl během výkonu funkce prezidenta republiky svými oponenty kritizován za přílišnou náklonnost k režimům v Číně a Rusku. Při kritice kontaktů s těmito režimy Zeman dlouhodobě zdůrazňuje, že preferuje ekonomickou diplomacii a ekonomickou zahraniční politiku. Po útoku Ruska na Ukrajinu loni v únoru prezident invazi ostře kritizoval. "Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru. ... Šílence je zapotřebí izolovat.," řekl po zahájení ruské invaze na Ukrajinu letos 24. února.

Zeman se v CNN Prima News vyjádřil i k bankovní radě České národní banky, jejíž členy v poslední době částečně obměnil. Řekl, že s jejím fungováním je spokojen. Věří, že díky devizovým intervencím, ke kterým bankovní rada přistoupila, začne klesat inflace.

Prezident nebyl nadšen z informací o Mynářově lovu v lánské oboře

Prezident Miloš Zeman nebyl nadšen z informací, že jeho kancléř Vratislav Mynář lovil v lánské oboře. Mynář mu ale řekl, že jeho postup byl legální. Zeman to řekl v televizi CNN Prima News v pořadu Partie Terezie Tománkové. Podle serveru Seznam Zprávy Mynář v období od října 2019 do října 2021 ulovil 11 kusů zvěře dohromady za více než čtvrt milionu korun.

Server uvedl, že podle kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) byl Mynářův postup v rozporu s tehdejšími pravidly. Na lovy ho totiž nezval prezident, ale tehdejší šéf Lesní správy Lány Miloš Balák. Zeman řekl, že o tom nevěděl a Mynáře se na záležitost ptal.

Kancléř mu sdělil, že příslušná pasáž ze zprávy NKÚ byla nakonec zrušena a že šlo o regulační bezpoplatkové lovy. "Já nejsem papaláš, lidi, kteří loví zvěř z nějakých prestižních důvodů, příliš nechápu, na druhé straně pan kancléř je dlouholetý myslivec, tak mu to nedalo a propadl pokušení. Nedá se říci, že bych tím byl nadšen, i když mi tvrdil, že to je legální, protože regulovaný lov znamená odstřel nějakých maximálně 20 kusů zvěře, která by se stejně tak musela odstranit," dodal Zeman. Mynář podle záznamů ulovil dva jeleny evropské, čtyři siky japonské, dva daňky skvrnité, dva muflony a jednoho srnce.

Prezident také řekl, že nejednal s guvernérem České národní banky Alešem Michlem o tom, zda má do jeho služeb nastoupit dosavadní ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš.. "Já nevím, jestli (taková dohoda) existuje, já pouze říkám, že o ní nevím," uvedl. V lednu Zeman nepřímo potvrdil, že Kruliš míří do funkce ředitele kanceláře ČNB. Podle pozdějšího vyjádření ředitelka odboru komunikace ČNB Petry Krmelové bankovní rada ČNB o obsazení funkce zatím nerozhodla.

Zeman se v pořadu vyjádřil i k budoucnosti svého poradce Martina Nejedlého. "Podniká tuším v benzinových pumpách nebo v něčem podobném. Takže se k tomuto podnikání vrátí," řekl. Dodal, že role Nejedlého na Pražském hradě, kde měl kancelář, spočívala v ekonomické diplomacii v kontaktech s českými podnikateli.

Zeman byl často kritizován za výběr svých spolupracovníků. Ekonomický poradce Martin Nejedlý se se Zemanem zúčastnil řady důležitých jednání a zahraničních cest, je znám vazbami na Rusko i obdivem k Vladimiru Putinovi.

Související

Více souvisejících

Miloš Zeman Jiří Rusnok (guvernér ČNB) Vratislav Mynář Hnutí ANO

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinská půda plná smrtících pastí. Miny brání návratu k zemědělství i normálnímu životu

Ukrajina čelí tichému, ale mimořádně zákeřnému nepříteli: minám, které zůstaly ukryté v polích, lesích i městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne kráčí Viktoria Šynkar polem krok za krokem, pečlivě sleduje každý kousek půdy. Každý její pohyb může rozhodnout o životě – buď jejím, nebo životech lidí, kteří se sem jednou vrátí. Dřív byla kadeřnicí. Dnes je jednou z mnoha Ukrajinců, kteří místo nůžek používají detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, jež se podílejí na odminování země.

před 47 minutami

Rusko, Kreml

Rusko bude hrozbou pro celý svět navždy. Po porážce na Ukrajině se musí rozpadnout, říká vůdce Tatarů

Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. V exkluzivním rozhovoru pro britský deník Express prohlásil, že pouze úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace může zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova rezonují v době, kdy se svět obává další eskalace napětí nejen v Evropě, ale i v Asii.

před 1 hodinou

Kyjev

Jak vypadá běžný život Ukrajinců? Lidé melou z posledního, postupně ztrácí naději

Po třech letech války si obyvatelé Ukrajiny zvykli na zvuk nočních sirén. Pro většinu z nich se staly běžnou součástí života stejně jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že jsou relativně v bezpečí díky nejmodernějším západním systémům protivzdušné obrany, především americkým Patriotům. Tato jistota však začala mizet od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu a změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.

před 2 hodinami

Gaza

Jdete moc pomalu? Zastřelí vás. Svědek promluvil o drsném životě v okupované Gaze

V nově zveřejněném svědectví pro britskou stanici BBC obvinil bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze nově vzniklou organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo ze strany ostrahy GHF k opakované střelbě na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších lidí. Tvrdí, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které se údajně pohybovaly příliš pomalu.

před 2 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Silné bouřky udeří i ve středu. Platí nové varování

Silné bouřky udeřily v Česku již v úterý a nevyhnou se mu ani dnes. Meteorologové vydali ve středu dopoledne výstrahu, která vstoupí v platnost v 16 hodin a potrvá až do večera. Největší nebezpečí bouřek je na západě a jihozápadě Čech. 

před 3 hodinami

Ilustrační foto

"Moje rodina je zničena." Afghánec po úniku dat britské armády hovoří o zradě a pomstě Tálibánu

Afghánský muž, který více než deset let spolupracoval s britskými vojenskými silami, uvedl v emotivním rozhovoru pro britskou stanici Sky News, že po úniku jeho osobních údajů žije v neustálém strachu o život. Poté, co se jeho identita dostala do rukou Tálibánu, prohlásil, že se cítí „zrazen“ a „ztracen“. O své budoucnosti prý nemá žádnou představu a jeho rodina je podle něj „odsouzena k zániku“.

před 3 hodinami

raketový systém Patriot

Proč Ukrajina zoufale potřebuje americké raketové systémy Patriot?

Nedávné oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy poskytnou Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot, vyvolalo v Kyjevě naději – v době, kdy země čelí téměř každodenním nočním útokům ruských dronů a raket. Prezident Volodymyr Zelenskyj o tyto systémy opakovaně žádal, protože Rusko svou ofenzivu výrazně zesílilo. Podrobnosti však zatím chybějí – neví se přesně, kolik těchto baterií Ukrajina obdrží, kdy dorazí a kdo je dodá.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 7 hodinami

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

včera

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

včera

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy