Česko musí škrtat, jinak zbankrotuje, řekl Kalousek. Rusnok navrhl zmrazení důchodů

"Je to fiktivní rozpočet, který neodpovídá realitě," uvedla exministryně Alena Schillerová (ANO). Už nyní je podle ní zřejmé, že v rozpočtu budou chybět příjmy z daně z neočekávaných zisků ve výši asi 60 miliard Kč nebo z prodeje emisních povolenek za 50 miliard korun. Vedle toho podle Schillerové nejsou v rozpočtu ani peníze na výdaje za další desítky miliard korun na další valorizaci důchodů nebo pro Státní fond dopravní infrastruktury.

Deficit rozpočtu minimálně nad 300 miliard korun očekávají i další bývalí ministři financí Miroslav Kalousek (TOP 09) a Jiří Rusnok. Podle Kalouska je jisté, že příjmy nebudou tak vysoké, jak se předpokládalo. Vláda by podle něj měla hledat úspory ve výdajích z rozpočtu, bez toho podle něj hrozí Česku v budoucnu státní bankrot. Kalousek upozornil, že výdaje výrazně vzrostly už za předchozí vlády premiéra Andreje Babiše (ANO).

Podle Rusnoka bude schodek s jistotou vyšší o desítky miliard korun. Vláda nyní podle něj musí provést řadu kroků, aby byl nárůst deficitu co nejnižší.

Podle Kalouska i Rusnoka musí vláda provést ve výdajích státu plošné škrty. Rusnok navrhl například zmrazení nákladů na platy státních zaměstnanců nebo důchody. Vláda by podle něj měla revidovat také systém neinvestičních dotací, který označil za přebujelý. Kalousek by chtěl ušetřit také například snížením počtu státních zaměstnanců, které by podle něj mělo být výrazně ambicióznější, než se plánuje. Omezil by také některé státní příspěvky. Všichni tři bývalí ministři se shodli na nutnosti dalšího omezování provozních výdajů státu ve výši kolem šesti procent.

Exministři se věnovali také úpravám daňového systému, které nyní připravuje vláda. Změny v dani z přidané hodnoty (DPH) nejsou podle nich v současné době vhodné, protože by působily proinflačně. Podle Kalouska by vláda měla hledat vyšší příjmy spíše v dani z příjmů, přičemž připomněl dřívější tzv. superhrubou mzdu.

Státní rozpočet skončil v březnu ve schodku 166,2 miliardy korun. Je to nejhorší výsledek za první čtvrtletí od vzniku Česka. Loni byl březnový schodek 59,1 miliardy korun.

V Česku se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšilo zadlužení meziročně nejvíce z celé EU

V České republice se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně zvýšilo zadlužení nejvíce ze všech zemí Evropské unie, a to o 2,1 procentního bodu na 44,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ve své předběžné zprávě to nedávno oznámil statistický úřad Eurostat. 

Proti třetímu čtvrtletí se zadlužení České republiky mírně snížilo, na konci září činilo po revizi dat 45,1 procenta HDP. V předběžné zprávě letos v lednu Eurostat uváděl, že zadlužení ke konci třetího čtvrtletí dosáhlo v Česku 45,2 procenta HDP.

V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP. V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok.