Zeman si trvá na svém: Nemusím jmenovat každého kandidáta na ministra

Zeman novinářům řekl, že chtěl předejít sporům o výklad Ústavy, která říká, že prezident jmenuje členy vlády na návrh premiéra. V Ústavě ale není dáno, zda může prezident návrh odmítnout a některého z ministrů nejmenovat. Hradní kancelář proto požádala o vyjádření ústav.

Podle posudku, který dnes Hrad poskytl novinářům, prezident "není vázán tak, že by musel jmenovat kohokoliv předseda vlády navrhne". Pokud by prezident musel jmenovat kohokoliv, byla by podle posudku instituce prezidenta v této pravomoci zbytečná. "Tudíž prezident musí návrhy (jím samým jmenovaného) předsedy vlády zvažovat, a neměl by je akceptovat mechanicky," uvádí se v posudku. Prezident ale nemůže jmenovat členem vlády někoho, koho mu premiér nenavrhl.

Ústavní právník Jan Wintr z Právnické fakulty UK to označil za pokus "rozšiřovat ústavní prostor prezidenta". "Tam jsou skutečně dva kroky. Prezident nejprve jmenuje předsedu vlády, a poté na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády. Otázkou je, jestli může odmítnout jmenovat člena vlády navrženého premiérem. V odborné obci převládá názor, že nemůže," vysvětlil Wintr pro CT24.

"To slovo na návrh je skutečně důležité, ale myslím, že to znamená něco jiného, než se snaží vyvodit Miloš Zeman. On si může sám uvážit, koho jmenuje premiérem – tam není ničím omezován. V druhém kroku jmenuje členy vlády, a tam pouze na návrh premiéra," dodal politolog Milan Znoj z Filosofické fakulty UK.

V souvislosti s neudělením bezpečnostní prověrky se nejčastěji hovoří o kandidátovi na post ministra průmyslu a obchodu Janu Mládkovi (ČSSD). Byl to totiž právě Mládek, komu Národní bezpečnostní úřad odmítl v roce 2001 udělit prověrku na stupeň tajné. Sám Zeman však v projevu nikoho konkrétně nejmenoval.

Přesto Wintr a Znoj zdůraznili, že samotné neudělení bezpečnostní prověrky ještě nemusí znamenat, že daná osoba představuje pro stát bezpečnostní riziko.