Rusnokova vláda hodovala se Zemanem, Česko ale děsila

inistři se na zámku v Lánech sešli večer před sedmou hodinou. Nejprve se společně s hlavou státu vyfotografovali. Poté se odebrali k tabuli. Premiér Rusnok avizoval, že se na setkání se Zemanem těší. "Vždycky je to inspirativní debata u pana prezidenta a setkání s kolegy stejně tak," řekl.

Jako předkrm pojedli členové vlády Zemanovu oblíbenou pražskou šunku od kosti s křenem a lánským pečivem. Menu slavnostní večeře dále zahrnulo silný zvěřinový vývar s nudlemi, po němž následoval pečený bažant nadivoko s nádivkou a bramborovým knedlíkem, nudlemi nebo jáhlovými noky. Jako dezert se podávaly palačinky s ovocem a domácí zmrzlina.

Premiéra a ministry přivítal prezident ve Sloupové síni zámku. Slavnostní večeře se konala ve Společenském sále. Po jídle se hlava státu se členy úřednického kabinetu přesunuli do zámeckého farního kostela Nejsvětějšího Jména Ježíš, kde vystoupil pěvecký sbor Zvoneček a fanfárový orchestr Hradní stráže.

Rusnokova vláda vznikla přes nesouhlas většiny stran tehdejší Sněmovny loni v létě, když kvůli aféře s údajným zneužíváním vojenské tajné služby padla vláda Petra Nečase (ODS). Strany tehdejší koalice sice stály o pokračování stejné sestavy a do čela nové vlády navrhly místopředsedkyni občanských demokratů Miroslavu Němcovou, prezident ale 25. června jmenoval premiérem Rusnoka, někdejšího ministra financí ve své vládě (2001-2002).

Zeman opakovaně prohlásil, že jmenováním vlády bez sněmovní podpory chtěl vyvolat předčasné volby.

Rusnokova vláda "řádila"

Celkem osm zákonů z vlastní dílny poslala Rusnokova vláda do sněmovny od oficiálního pověření Sobotky sestavením nového kabinetu, píše web CT24. Návrhy se týkají rozličných oblastí. Ministři v demisi v nich například nařizují, aby soukromé firmy hlásily případné hackerské útoky Národnímu bezpečnostnímu úřadu. V jiném návrhu zákonodárný sbor oprášil myšlenku dětských skupin, se kterou přišel už Nečasův kabinet a která měla řešit problém nedostatku míst ve školkách. Princip "hlídáren" bez vzdělávací funkce, který kritizovala odborná veřejnost, vláda schválila, aniž by prošel připomínkovým řízením.

Spěch, se kterým vláda v demisi na poslední chvíli schvaluje zákony, které by mohly počkat, budí rozpaky také mezi politology a zástupci neziskovek. "Tento postup vlády se dá obhájit pouze v případech, kdy se jedná o normy, na něž tlačí čas a které jsou třeba v zájmu bezpečnosti, což by teoreticky mohla splňovat norma o kybernetické bezpečnosti," soudí politolog Masarykovy demokratické akademie Lukáš Jelínek.

"Když už by k tomu mělo dojít, tak jen po důkladné konzultaci s politickými stranami zastoupenými v Poslanecké sněmovně, aby se ukázalo, jestli Rusnokova vláda nedělá úplně zbytečnou práci, jestli nevytěžuje svůj legislativní aparát na projekty, které nakonec spadnou v Poslanecké sněmovně pod stůl," dodal politolog v České televizi.

Tři miliardy bez veřejné soutěže

Z pohledu právníků nicméně Rusnokova vláda své ústavní pravomoci aktivitou v přijímání nových zákonů nepřekračuje. "Právně je to vláda jako každá jiná. To, že schválí zákon a předloží parlamentu, je naprosto legitimní proces. Je to jen politická otázka, co snese, nebo nesnese odklad," míní ústavní právník Univerzity Karlovy Jan Kudrna.

Podstatnější problém vidí Kudrna v tom, že Rusnokova vláda hýřila zadáváním veřejných zakázek, a to bez soutěže. Od září do prosince zadala zakázky za téměř 3 miliardy korun. "Ať je to vláda s důvěrou, nebo bez důvěry, červená, modrá, nebo zelená, tak zadávat zakázky bez soutěže by měla v co nejmenší míře, protože v sázce je transparentnost nakládání s veřejnými prostředky," poukázal právník.