Politolog o důvěře vládě: Babiš může být problém

Praha - V úterý 18. února čeká vládu velký den, bude se totiž hlasovat o vyslovení její důvěry. Tuto událost si nenechá ujít ani prezident Miloš Zeman, který kvůli tomu přeruší plánovanou návštěvu Jihočeského kraje. V tuto chvíli zřejmě málokdo předpokládá, že by vláda důvěru nezískala, jaký je ale na celou situaci názor odborníka? To pro vás zjišťovaly EuroZprávy.cz.

"Vláda díky velikosti svých poslaneckých klubů, které mají dohromady 111 poslanců, důvěru dostane. Je tam dokonce i určitá rezerva, takže jiný než pozitivní výsledek není pravděpodobný," tvrdí politolog a vedoucí Katedry politologie a humanitních studií na Metropolitní univerzitě v Praze Petr Just.

Jedním z hlavních neduhů současné vlády, o kterém se mezi veřejností spekuluje čím dál tím více, je skrytý populismus, se kterým Sobotkova vláda doposud nakládá. Politolog v něm zatím tak velký problém ale nevidí: "Netroufám si po tak krátké době hodnotit kroky vlády. Což nevylučuje, že se vláda k populistickým krokům neuchýlí, nebyla by ale první ani poslední," dodává exkluzivně pro EuroZprávy.cz.

V kuloárech se rovněž hojně diskutuje o ministru financí Andreji Babišovi, někteří jej dokonce označují za možnou příčinu nestability vlády, ke které může časem dojít. Podle Justa mohou být tyto spekulace částečně opodstatněné.

"Určitě lze ale souhlasit, že ANO Andreje Babiše bude asi nejméně předvídatelným subjektem a jeho vnitřní soudržnost může dříve nebo později dostávat trhliny. Na druhou stranu máme stále v živé paměti povolební rozkol v ČSSD, takže soudržnost koalice může klidně ztroskotat i na vnitřním pnutí uvnitř ČSSD. Ale platí, že o ANO toho víme nejméně a je tedy nejméně předvídatelné," dodává politolog.

Související

PhDr. Petr Just, Ph.D., český politolog a vysokoškolský pedagog vyučující na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a dalších vysokých školách. Rozhovor

25 let od pádu Klausovy vlády. Příběh o „zradě“ zcela zastínil podstatu celé krize, soudí politolog Just

Před pětadvaceti lety, 30. listopadu 1997, podala demisi druhá vláda Václava Klause. Vyvrcholila tím rychlá a velmi dynamická krize koaličního kabinetu ODS, KDU-ČSL a ODA, která se nejvíce odvíjela od odhalených nesrovnalostí ve financování první uvedené strany, jejímž byl Klaus předsedou. I z důvodu, že se jednalo o první větší tuzemskou vládní krizi od listopadu 1989, měla značný dopad na další vývoj české politiky, a to ve více rovinách, uvádí politolog Petr Just v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha v něm rovněž přiblížil další faktory pádu vlády i to, jak Klausem vytvořená a následně v mediálním prostoru vytvořená teze o zradě jeho nejbližších spolupracovníků otočila interpretaci tehdejších událostí. 
SPD

Protestní strany kritika vládních opatření neposílila, míní politolog

Politickým stranám, které nesouhlasí s tvrdými protiepidemickými opatřeními, jejich přístup zatím nepřinesl rostoucí voličské preference. Nedá se tak pravděpodobně očekávat větší úspěch nových hnutí, která jsou zakládána právě v souvislosti s pandemií. Vyplývá to ze slov politologa Petra Justa z Metropolitní univerzity v Praze.

Více souvisejících

Petr Just koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy