Politickým stranám, které nesouhlasí s tvrdými protiepidemickými opatřeními, jejich přístup zatím nepřinesl rostoucí voličské preference. Nedá se tak pravděpodobně očekávat větší úspěch nových hnutí, která jsou zakládána právě v souvislosti s pandemií. Vyplývá to ze slov politologa Petra Justa z Metropolitní univerzity v Praze.
Záměr ucházet se ve volbách o hlasy voličů, kteří nesouhlasí s vládními nařízeními spojenými s epidemií, oznámilo či zvažuje téměř rok po začátku pandemie několik subjektů. V jejich čele jsou většinou lidé, kteří jsou aktivní i při svolávání demonstrací.
Just ČTK řekl, že potenciál hnutí vznikajících v souvislosti s pandemií koronaviru je v současné době obtížně měřitelný, protože zatím nejsou zahrnuty v průzkumech voličských preferencí. "Ale ze zkušenosti, které máme u ostatních hnutí, tak bych jim velké šance nedával," poznamenal. Odkázal tak například na hnutí SPD, kterému preference oproti minulým volbám zásadně neposilují, a to i přes rétoriku odmítání plošných vládních opatření. Podobně je na tom Trikolóra, poznamenal Just. Výtěžek z vymezování k protiepidemickým opatřením tak pro tyto strany je podle něj minimální nebo žádný.
Podobnou situaci předpokládá i u nových subjektů, které jsou zakládány v reakci na dlouhodobá omezení. Očekává tak pouze přesun hlasů v již existující voličské základně a ne získávání nových voličů. Výhodu by ale těmto hnutím podle Justa mohl přinést rozsudek Ústavního soudu, který zrušil vysoké hranice potřebné pro vstup koalicí do Sněmovny. Mohly by tak uspět, když se přidají k již existujícímu subjektu, například ke Svobodným, Straně soukromníků České republiky, SPD či Trikolóře.
Mezi vznikajícími stranami je viditelná především iniciativa Chcípl pes, mezi jejímiž zakladateli je například bývalý výrazný člen pražské ODS Jiří Janeček. Hnutí nedávno oznámilo úmysl kandidovat ve sněmovních volbách. Jako důvod uvádí postup současné vlády při zvládání epidemie. Iniciativa například vystupuje za znovuotevření restaurací a vleků, za návrat dětí do škol a bojuje proti nouzovému stavu.
Na začátku února se ke kandidatuře do Sněmovny přihlásili i další kritici vládních opatření ze sdružení Manifest.cz, kteří oznámili založení politického subjektu Pravá svoboda a prosperita (PSP). O hlasy voličů se chtějí ucházet jako liberálně pravicová strana.
Stejně jako Chcípl pes jsou představitelé PSP aktivní při protivládních demonstracích, které se konají v Praze, ale i dalších českých městech. Některých protestů se zúčastnily tisíce lidí včetně některých známých osobností, například bývalého prezidenta Václava Klause nebo zpěváka Daniela Landy. Landa tento týden za petici Blanický manifest představil desatero, kterým by se lidé a stát měli podle jejich názoru řídit při zvládání pandemie. Petici podepsalo asi 17.000 lidí. Vstup do politiky zatím zpěvák neoznámil, ve vyjádřeních v médiích je k této možnosti zdrženlivý, jasně ho ale nevyloučil.
Veřejně se proti uzavírání podniků či nošení roušek vymezuje i bývalý prezident Klaus. Serveru iDnes.cz nedávno v souvislosti s debatou o prodloužení nouzového stavu řekl, že pokud politici nebudou reprezentovat většinové mínění občanů, je připraven do politiky výrazně vstoupit.
Související
25 let od pádu Klausovy vlády. Příběh o „zradě“ zcela zastínil podstatu celé krize, soudí politolog Just
Minář chce založit novou stranu, politologové varují: Opozice se roztříští ještě víc
Petr Just , Svoboda a přímá demokracie (SPD) , Trikolóra hnutí občanů , Chcípl PES
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák