Protestní strany kritika vládních opatření neposílila, míní politolog

Politickým stranám, které nesouhlasí s tvrdými protiepidemickými opatřeními, jejich přístup zatím nepřinesl rostoucí voličské preference. Nedá se tak pravděpodobně očekávat větší úspěch nových hnutí, která jsou zakládána právě v souvislosti s pandemií. Vyplývá to ze slov politologa Petra Justa z Metropolitní univerzity v Praze.

Záměr ucházet se ve volbách o hlasy voličů, kteří nesouhlasí s vládními nařízeními spojenými s epidemií, oznámilo či zvažuje téměř rok po začátku pandemie několik subjektů. V jejich čele jsou většinou lidé, kteří jsou aktivní i při svolávání demonstrací.

Just ČTK řekl, že potenciál hnutí vznikajících v souvislosti s pandemií koronaviru je v současné době obtížně měřitelný, protože zatím nejsou zahrnuty v průzkumech voličských preferencí. "Ale ze zkušenosti, které máme u ostatních hnutí, tak bych jim velké šance nedával," poznamenal. Odkázal tak například na hnutí SPD, kterému preference oproti minulým volbám zásadně neposilují, a to i přes rétoriku odmítání plošných vládních opatření. Podobně je na tom Trikolóra, poznamenal Just. Výtěžek z vymezování k protiepidemickým opatřením tak pro tyto strany je podle něj minimální nebo žádný.

Podobnou situaci předpokládá i u nových subjektů, které jsou zakládány v reakci na dlouhodobá omezení. Očekává tak pouze přesun hlasů v již existující voličské základně a ne získávání nových voličů. Výhodu by ale těmto hnutím podle Justa mohl přinést rozsudek Ústavního soudu, který zrušil vysoké hranice potřebné pro vstup koalicí do Sněmovny. Mohly by tak uspět, když se přidají k již existujícímu subjektu, například ke Svobodným, Straně soukromníků České republiky, SPD či Trikolóře.

Mezi vznikajícími stranami je viditelná především iniciativa Chcípl pes, mezi jejímiž zakladateli je například bývalý výrazný člen pražské ODS Jiří Janeček. Hnutí nedávno oznámilo úmysl kandidovat ve sněmovních volbách. Jako důvod uvádí postup současné vlády při zvládání epidemie. Iniciativa například vystupuje za znovuotevření restaurací a vleků, za návrat dětí do škol a bojuje proti nouzovému stavu.

Na začátku února se ke kandidatuře do Sněmovny přihlásili i další kritici vládních opatření ze sdružení Manifest.cz, kteří oznámili založení politického subjektu Pravá svoboda a prosperita (PSP). O hlasy voličů se chtějí ucházet jako liberálně pravicová strana.

Stejně jako Chcípl pes jsou představitelé PSP aktivní při protivládních demonstracích, které se konají v Praze, ale i dalších českých městech. Některých protestů se zúčastnily tisíce lidí včetně některých známých osobností, například bývalého prezidenta Václava Klause nebo zpěváka Daniela Landy. Landa tento týden za petici Blanický manifest představil desatero, kterým by se lidé a stát měli podle jejich názoru řídit při zvládání pandemie. Petici podepsalo asi 17.000 lidí. Vstup do politiky zatím zpěvák neoznámil, ve vyjádřeních v médiích je k této možnosti zdrženlivý, jasně ho ale nevyloučil.

Veřejně se proti uzavírání podniků či nošení roušek vymezuje i bývalý prezident Klaus. Serveru iDnes.cz nedávno v souvislosti s debatou o prodloužení nouzového stavu řekl, že pokud politici nebudou reprezentovat většinové mínění občanů, je připraven do politiky výrazně vstoupit.

Související

PhDr. Petr Just, Ph.D., český politolog a vysokoškolský pedagog vyučující na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a dalších vysokých školách. Rozhovor

25 let od pádu Klausovy vlády. Příběh o „zradě“ zcela zastínil podstatu celé krize, soudí politolog Just

Před pětadvaceti lety, 30. listopadu 1997, podala demisi druhá vláda Václava Klause. Vyvrcholila tím rychlá a velmi dynamická krize koaličního kabinetu ODS, KDU-ČSL a ODA, která se nejvíce odvíjela od odhalených nesrovnalostí ve financování první uvedené strany, jejímž byl Klaus předsedou. I z důvodu, že se jednalo o první větší tuzemskou vládní krizi od listopadu 1989, měla značný dopad na další vývoj české politiky, a to ve více rovinách, uvádí politolog Petr Just v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha v něm rovněž přiblížil další faktory pádu vlády i to, jak Klausem vytvořená a následně v mediálním prostoru vytvořená teze o zradě jeho nejbližších spolupracovníků otočila interpretaci tehdejších událostí. 
PhDr. Petr Just, Ph.D., český politolog a vysokoškolský pedagog vyučující na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a dalších vysokých školách.

Minář chce založit novou stranu, politologové varují: Opozice se roztříští ještě víc

Založení nové politické strany Mikulášem Minářem by oslabilo a roztříštilo opozici. Vyplývá to z názorů politologů, které oslovila ČTK. Podle některých z nich by takový krok posílil především předsedu hnutí ANO, premiéra Andreje Babiše (ANO). Minář dnes oznámil, že odchází z čela spolku Milion chvilek. Chce se rozhodnout, zda založí vlastní politickou stranu.

Více souvisejících

Petr Just Svoboda a přímá demokracie (SPD) Trikolóra hnutí občanů Chcípl PES

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Počasí

Počasí v Česku může ovlivnit zajímavý jev. Jisté to ještě není

Česko si v těchto dnech užívá předčasné jaro, teploty dokonce mají v tomto týdnu překročit 15 stupňů. Zima ale možná ještě neřekla poslední slovo. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) není vyloučeno, že se k nám v březnu dostane chladný vzduch z Arktidy. 

včera

včera

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Napadená taxikářka ze Šumperka podlehla zraněním v nemocnici

Policie s největší pravděpodobností překvalifikuje případ ze Šumperku z pokusu o vraždu na obvinění z vraždy. Taxikářka, kterou muž bodl nožem, totiž zemřela v nemocnici. Obviněný navíc s jejím autem narazil do jiného vozidla a zranil další dva lidi. 

včera

Český lev

Českého lva letos doprovodí hudba skladatele Adriána Čermáka

Hudební rámec pro letošní slavnostní předávání cen Český lev, které 14. března nabídne v přímém přenosu z Kongresového centra Praha Česká televize na ČT1, vytvoří slovenský skladatel nejen filmové hudby Adrián Čermák. Diváci se mohou těšit na hudební doprovod vycházející z Čermákových zkušeností s filmovou a scénickou hudbou, který pracuje s atmosférou, emocemi a rytmem slavnostního večera a propojí elektronické prvky s živou interpretací samotného autora na klávesy. Na pódiu se během večera spojí s DJkou působící zejména na berlínské scéně Dariou Krylosovou aka DDK.

včera

Andrej Babiš a Igor Červený

Babišova vláda se zabývala prevencí vzniku závislostí a zrušila několik orgánů

Babišova vláda zasedla poprvé v kompletním složení, tedy už i s nově jmenovaným ministrem životního prostředí Igorem Červeným (Motoristé). Zabývala se mimo jiné zprávou o plnění Akčního plánu politiky v oblasti závislostí 2023–2025, zrušila několik svých pracovních a poradních orgánů a rozhodla o přesunu agendy Rady pro výzkum, vývoj a inovace z Úřadu vlády na Ministerstvo průmyslu a obchodu.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život

Ukrajinské drony zaútočily na továrnu na hnojiva v západním Rusku. Při události zemřelo sedm lidí, nejméně dalších deset osob utrpělo zranění. Informovala o tom BBC. K útoku došlo krátce po čtvrtém výročí zahájení války na Ukrajiny, kterou Moskva rozpoutala invazí do sousední země. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

24. února 2026 21:07

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy