Protestní strany kritika vládních opatření neposílila, míní politolog

Politickým stranám, které nesouhlasí s tvrdými protiepidemickými opatřeními, jejich přístup zatím nepřinesl rostoucí voličské preference. Nedá se tak pravděpodobně očekávat větší úspěch nových hnutí, která jsou zakládána právě v souvislosti s pandemií. Vyplývá to ze slov politologa Petra Justa z Metropolitní univerzity v Praze.

Záměr ucházet se ve volbách o hlasy voličů, kteří nesouhlasí s vládními nařízeními spojenými s epidemií, oznámilo či zvažuje téměř rok po začátku pandemie několik subjektů. V jejich čele jsou většinou lidé, kteří jsou aktivní i při svolávání demonstrací.

Just ČTK řekl, že potenciál hnutí vznikajících v souvislosti s pandemií koronaviru je v současné době obtížně měřitelný, protože zatím nejsou zahrnuty v průzkumech voličských preferencí. "Ale ze zkušenosti, které máme u ostatních hnutí, tak bych jim velké šance nedával," poznamenal. Odkázal tak například na hnutí SPD, kterému preference oproti minulým volbám zásadně neposilují, a to i přes rétoriku odmítání plošných vládních opatření. Podobně je na tom Trikolóra, poznamenal Just. Výtěžek z vymezování k protiepidemickým opatřením tak pro tyto strany je podle něj minimální nebo žádný.

Podobnou situaci předpokládá i u nových subjektů, které jsou zakládány v reakci na dlouhodobá omezení. Očekává tak pouze přesun hlasů v již existující voličské základně a ne získávání nových voličů. Výhodu by ale těmto hnutím podle Justa mohl přinést rozsudek Ústavního soudu, který zrušil vysoké hranice potřebné pro vstup koalicí do Sněmovny. Mohly by tak uspět, když se přidají k již existujícímu subjektu, například ke Svobodným, Straně soukromníků České republiky, SPD či Trikolóře.

Mezi vznikajícími stranami je viditelná především iniciativa Chcípl pes, mezi jejímiž zakladateli je například bývalý výrazný člen pražské ODS Jiří Janeček. Hnutí nedávno oznámilo úmysl kandidovat ve sněmovních volbách. Jako důvod uvádí postup současné vlády při zvládání epidemie. Iniciativa například vystupuje za znovuotevření restaurací a vleků, za návrat dětí do škol a bojuje proti nouzovému stavu.

Na začátku února se ke kandidatuře do Sněmovny přihlásili i další kritici vládních opatření ze sdružení Manifest.cz, kteří oznámili založení politického subjektu Pravá svoboda a prosperita (PSP). O hlasy voličů se chtějí ucházet jako liberálně pravicová strana.

Stejně jako Chcípl pes jsou představitelé PSP aktivní při protivládních demonstracích, které se konají v Praze, ale i dalších českých městech. Některých protestů se zúčastnily tisíce lidí včetně některých známých osobností, například bývalého prezidenta Václava Klause nebo zpěváka Daniela Landy. Landa tento týden za petici Blanický manifest představil desatero, kterým by se lidé a stát měli podle jejich názoru řídit při zvládání pandemie. Petici podepsalo asi 17.000 lidí. Vstup do politiky zatím zpěvák neoznámil, ve vyjádřeních v médiích je k této možnosti zdrženlivý, jasně ho ale nevyloučil.

Veřejně se proti uzavírání podniků či nošení roušek vymezuje i bývalý prezident Klaus. Serveru iDnes.cz nedávno v souvislosti s debatou o prodloužení nouzového stavu řekl, že pokud politici nebudou reprezentovat většinové mínění občanů, je připraven do politiky výrazně vstoupit.

Související

PhDr. Petr Just, Ph.D., český politolog a vysokoškolský pedagog vyučující na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a dalších vysokých školách. Rozhovor

25 let od pádu Klausovy vlády. Příběh o „zradě“ zcela zastínil podstatu celé krize, soudí politolog Just

Před pětadvaceti lety, 30. listopadu 1997, podala demisi druhá vláda Václava Klause. Vyvrcholila tím rychlá a velmi dynamická krize koaličního kabinetu ODS, KDU-ČSL a ODA, která se nejvíce odvíjela od odhalených nesrovnalostí ve financování první uvedené strany, jejímž byl Klaus předsedou. I z důvodu, že se jednalo o první větší tuzemskou vládní krizi od listopadu 1989, měla značný dopad na další vývoj české politiky, a to ve více rovinách, uvádí politolog Petr Just v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha v něm rovněž přiblížil další faktory pádu vlády i to, jak Klausem vytvořená a následně v mediálním prostoru vytvořená teze o zradě jeho nejbližších spolupracovníků otočila interpretaci tehdejších událostí. 
PhDr. Petr Just, Ph.D., český politolog a vysokoškolský pedagog vyučující na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a dalších vysokých školách.

Minář chce založit novou stranu, politologové varují: Opozice se roztříští ještě víc

Založení nové politické strany Mikulášem Minářem by oslabilo a roztříštilo opozici. Vyplývá to z názorů politologů, které oslovila ČTK. Podle některých z nich by takový krok posílil především předsedu hnutí ANO, premiéra Andreje Babiše (ANO). Minář dnes oznámil, že odchází z čela spolku Milion chvilek. Chce se rozhodnout, zda založí vlastní politickou stranu.

Více souvisejících

Petr Just Svoboda a přímá demokracie (SPD) Trikolóra hnutí občanů Chcípl PES

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

Miloš Zeman

Zeman zhodnotil Macinkovy esemesky. S Pavlovým názorem nesouzní

Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů. 

před 2 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

První zprávy o počasí v únoru. Připravte se na mrazivou epizodu

Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Michael Schumacher

Novinky o Schumacherovi. Legendární pilot už prý není upoután na lůžko

Příběh je to notoricky známý. Všechno začalo na konci prosince 2013, kdy měl těžkou nehodu na lyžích a utrpěl vážné poranění mozku, po němž byl od té doby několik měsíců v kómatu. Pak přešel do domácí péče, v rámci které se o něj starala manželka Corinna. Řeč je pochopitelně o legendárním německém šampionovi formule 1 Michaelu Schumacherovi, v jehož případě fanoušci dlouho čekali na nějakou pozitivní zprávu o jeho stavu. Ta přišla nyní poté, co britská média hovoří o tom, že by už neměl být upoután na lůžko.

před 4 hodinami

Betonové bariéry známé jako „dračí zuby“

Polsko buduje ochranný štít před Ruskem za miliardy

Polská vláda se rozhodla k zásadnímu kroku v oblasti modernizace národní obrany a zahajuje nákup komplexního systému pro boj s bezpilotními prostředky s názvem San. Celkové náklady na tento projekt se odhadují na 15 miliard zlotých, přičemž první dodávky techniky by měly být realizovány ještě v průběhu letošního roku. Premiér Donald Tusk potvrdil, že vyjednávání o této obří zakázce jsou ve finální fázi a k podpisu smlouvy by mělo dojít na konci ledna.

před 5 hodinami

Xavier Bettel

Lucembursko bourá ukrajinské sny. Snaha Kyjeva o přijetí do EU v roce 2027 narazila na odpor

Snaha Ukrajiny o rychlé přijetí do Evropské unie v roce 2027 naráží na diplomatický odpor. Lucemburský ministr zahraničí Xavier Bettel, který v minulosti zastával úřad premiéra, vyjádřil značné znepokojení nad opakovanými požadavky prezidenta Volodymyra Zelenského. Bettel zdůraznil, že proces rozšiřování Unie se musí řídit jasně stanovenými pravidly, nikoliv ultimáty, která podle něj nejsou v zájmu samotné Ukrajiny.

před 5 hodinami

Donald Trump

CNN: Trump zvažuje rozsáhlý vojenský úder na Írán. Ve hře je útok na politické lídry

Americký prezident Donald Trump zvažuje provedení rozsáhlého vojenského úderu na Írán. Toto rozhodnutí přichází poté, co předběžná diplomatická jednání mezi Washingtonem a Teheránem o omezení íránského jaderného programu a výroby balistických raket nepřinesla žádný hmatatelný pokrok. Trumpovy hrozby vyvolaly v Íránu vlnu rozhořčení a tamní představitelé již přislíbili okamžitou a tvrdou odplatu v případě jakékoli americké vojenské akce.

před 6 hodinami

Marta Kosová

Státní teror. Zprávy přicházející z Ukrajiny jsou každým dnem otřesnější, zní z EU

Eurokomisařka Marta Kosová ostře odsoudila pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině a označila ji za formu státního teroru. Při svém příchodu na jednání Rady EU pro zahraniční věci v Bruselu uvedla, že zprávy přicházející z fronty a ukrajinských měst jsou každým dnem otřesnější. Podle jejích slov Rusko svými činy překračuje rámec běžného vedení války, neboť se záměrně zaměřuje na civilní cíle.

před 7 hodinami

Írán

90 milionů lidí odříznutých od světa? Do Íránu se vrací internet, svobodný už ale možná nikdy nebude

Po téměř třech týdnech jednoho z nejextrémnějších výpadků internetu v historii se někteří z 92 milionů obyvatel Íránu začínají znovu připojovat k síti. Přístup je však podle všeho velmi přísně kontrolován a omezován. Země odpojila internetové spojení 8. ledna, což bylo všeobecně vnímáno jako pokus úřadů zastavit šíření informací o tvrdých zásazích proti demonstrantům. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí blokádu obhajoval jako reakci na údajné teroristické operace.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Andrej Babiš

Babiš se postavil za Macinku. Odvolat ho neplánuje

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se rozhodl nadále stát za svým koaličním partnerem a odmítá odvolat Petra Macinku (Motoristé) z funkcí ministra zahraničí a dočasného správce resortu životního prostředí. Opozice na odchod ministra tlačí kvůli jeho nevybíravé komunikaci směrem k Hradu, kterou prezident Petr Pavel označil za pokus o vydírání. Babiš však po návštěvě vojenské základny v Čáslavi označil dosavadní spolupráci s Macinkou za výbornou a fungující.

před 9 hodinami

Výbuchy v Íránu

Zaminování Perského zálivu nebo kolaps režimu? Nejpravděpodobnější scénáře, které hrozí Íránu

Možnost vojenského úderu Spojených států proti Íránu se stala jedním z nejdiskutovanějších témat světové bezpečnosti. Americký prezident Donald Trump opakovaně varoval teheránský režim před následky násilného potlačování vnitrostátních protestů a hrozil nasazením „masivní armády“, která je již na cestě do regionu. Zatímco cíle případného útoku jsou pro vojenské stratégy víceméně odhadnutelné, výsledná reakce a dopady na globální stabilitu zůstávají neznámou s mnoha proměnnými. Server BBC zmapoval nejpravděpodobnější scénáře, které Íránu hrozí.

před 10 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Unijní ministři se schází v Bruselu. Řeší energetickou pomoc Ukrajině

Ministři zahraničí Evropské unie se sešli v Bruselu k jednání, které šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila za programově velmi nabité. Hlavními tématy rozhovorů jsou vztahy se Spojenými státy, ruská agrese na Ukrajině a situace na Blízkém východě. Podle Kallasové čelí mezinárodní řád založený na pravidlech neustálému tlaku.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Zemřel respektovaný výtvarník a pedagog Boris Jirků

Českou uměleckou scénu zasáhla v úvodu týdne smutná zpráva. Ve věku 70 let zemřel malíř, sochař a ilustrátor Boris Jirků, jenž také působil jako pedagog na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy