ROZHOVOR | 25 let od pádu Klausovy vlády. Příběh o „zradě“ zcela zastínil podstatu celé krize, soudí politolog Just

Před pětadvaceti lety, 30. listopadu 1997, podala demisi druhá vláda Václava Klause. Vyvrcholila tím rychlá a velmi dynamická krize koaličního kabinetu ODS, KDU-ČSL a ODA, která se nejvíce odvíjela od odhalených nesrovnalostí ve financování první uvedené strany, jejímž byl Klaus předsedou. I z důvodu, že se jednalo o první větší tuzemskou vládní krizi od listopadu 1989, měla značný dopad na další vývoj české politiky, a to ve více rovinách, uvádí politolog Petr Just v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha v něm rovněž přiblížil další faktory pádu vlády i to, jak Klausem vytvořená a následně v mediálním prostoru vytvořená teze o zradě jeho nejbližších spolupracovníků otočila interpretaci tehdejších událostí. 

Určitou předzvěstí pádu druhé vlády Václava Klause byla říjnová rezignace místopředsedy ODS Josefa Zieleniece na post ministra zahraničních věcí. Bylo již v tuto chvíli zřejmé, že nejsilnější vládní strana má obrovský vnitřní problém, který nakonec povede k pádu kabinetu i jejímu rozštěpení?

Ono těch předzvěstí bylo více. Už od léta 1997 se v médiích objevovaly první informace o možných nesrovnalostech ve výročních finančních zprávách ODS, takže Zieleniecova rezignace už byla v jistém ohledu první reakcí na tyto zprávy. Nemyslím si ale, že by v tu dobu – ať už v létě nebo v říjnu – někdo předpokládal, kam až by to mohlo dojít. 

Jako hlavní důvod pádu vlády v listopadu 1997 se zpravidla uvádí právě aféra s financováním ODS. V této době však Českou republiku výrazně zasáhly také ekonomické problémy spojené s polistopadovou transformací hospodářství. Byl to další faktor, který přispěl k vypuknutí vládní krize?

Ano, byly tady i jiné faktory, které bez ohledu na zmíněnou kauzu oslabovaly vnitrokoaliční soudržnost, a ty ohrožovaly existenci vlády už několik měsíců. Objevovaly se již od začátku funkčního období druhé Klausovy vlády od června 1996 a souvisely mimo jiné s menšinovým statusem vlády a snahou menších koaličních partnerů vyvíjet větší tlak na ODS, která byla výsledkem voleb 1996 zahnaná do kouta. Vláda byla oslabena i Vámi uvedenou zhoršující se ekonomickou situací a podobně. Odhalení nesrovnalostí ve financování ODS tak přišlo v době, kdy kabinet byl křehký tak jako tak a kdy tedy pád vlády mohlo způsobit téměř cokoli.

Jak se během krize odrazila právě Vámi zmiňovaná skutečnost, že druhá Klausova vláda neměla většinu v dolní parlamentní komoře a musela se opírat o toleranci ze strany sociální demokracie vedené Milošem Zemanem?

Určitě odrazila, protože vláda díky tomu byla od začátku křehká i bez jakékoli krize. V takové situaci může mít i malý problém větší následky, než kdyby vláda měla jasnou většinu. 

Po sérii mediálních odhalení finančních skandálů ODS vládní krizi definitivně spustil takzvaný sarajevský atentát, neboli vystoupení vlivných politiků ODS Jana Rumla a Ivana Pilipa s veřejným apelem na premiéra Klause, který byl tou dobou na návštěvě Bosny, aby vyvodil odpovědnost a rezignoval na post stranického předsedy. Následovalo rychlé rozhodnutí dalších koaličních stran, KDU-ČSL a ODA, že jejich ministři podají demisi. Byla pro tento sled událostí určující právě často zmiňovaná Klausova nepřítomnost v České republice, která podle některých interpretací limitovala jeho reakci?  

To, že autoři výzvy, aby Klaus odstoupil, nepočkali na jeho návrat do České republiky, lze považovat za jejich největší strategickou chybu. Klausovi totiž nepřítomnost omezila manévrovací prostor jen na první pohled. Klaus naopak dokázal velmi chytře využít faktu, že byl k odstoupení vyzván v době své nepřítomnosti, aby úplně otočil interpretaci celé kauzy. Svoji reakci postavil na tezi, volně řečeno: „Moji nejbližší spolupracovníci mě podrazili, nebyli schopni mi to říci do očí, udělali to během mé nepřítomnosti, jsou to zrádci.“ Tuto tezi byl schopen prosadit do mediálního prostoru, a to nejen na podzim 1997, ale pak i na jaře 1998 v kampani před předčasnými volbami. A dle mého názoru tento „prvek zrady“ úplně zastínil vlastní věcnou podstatu kauzy. Obhajoba těch, kdo Klause k vyvození odpovědnosti vyzvali, že se o tom na jednáních Výkonné rady ODS mluvilo a že Klaus o tom věděl, naprosto zapadla. Klausova interpretace se prosadila mnohem více.

Jak aktivně do řešení vládní krize zasahoval tehdejší prezident Václav Havel? Nastavil svým jednáním precedent pro počínání svých nástupců v podobných situacích?

Role prezidenta je mimo jiné postavena na tom, že je zapojen do řešení vládních krizí. Minimálně proto, že přijímá demise členů vlád i vlád jako takových, a že jmenuje premiéra a další členy vlády. Z tohoto pohledu bylo jeho zapojení do řešení kauzy logické. A protože to byla první větší vládní krize v České republice od listopadu 1989, respektive od vzniku ČR v roce 1993, bylo rovněž logickým vyústěním nastavení určitého precedentu pro podobné příští případy. Ostatně pády vlád z různých důvodů přišly i za prezidentování obou Havlových nástupců Václava Klause a Miloše Zemana a oba stejně jako Havel přistoupili pokaždé v jednom případě i ke jmenování úřednických vlád. 

Samozřejmě že kromě těchto aktivit vycházejících z Ústavy a ústavních pravomocí prezidenta se Havel angažoval i vyjadřováním názorů na danou problematiku. Pokusil se zasadit aktuální vývoj do širšího kontextu politického klimatu druhé poloviny devadesátých let, což formuloval i ve svém projevu k oběma komorám Parlamentu v Rudolfinu začátkem prosince 1997. V tomto projevu byl Havel vůči Klausovi a politice, kterou reprezentoval, velmi kritický. Pro Klausovy zastánce byl tento takzvaný rudolfinský projev podrazem ze strany prezidenta, Klausovi odpůrci ho oceňovali jako trefný popis situace, ve které se česká politika, společnost a ekonomika nacházely.

Václav Klaus po návratu ze Sarajeva na jednání vedení ODS uhájil své pozice a na následujícím prosincovém mimořádném kongresu strany jednoznačně obhájil předsednické křeslo. Nakolik to bylo ve světle krizových událostí překvapivé a čemu Klaus vděčil za uhájení svých pozic? 

Václav Klaus měl uvnitř ODS od začátku existence strany velmi silnou pozici. Jako „otec zakladatel“ měl i jistou formu „imunity“. A to se ukázalo i v listopadu a prosinci 1997. Také se mu podařilo komunikovat krizi jako zradu nejbližších spolupracovníků, a tím zcela posunout interpretaci celé kauzy a odvrátit pozornost od vlastního meritu věci. A do jisté míry tím stigmatizoval svoje vnitrostranické kritiky, kteří vyslali svého zástupce Jana Rumla do volby předsedy jako Klausova vyzyvatele. Předsednický souboj tak byl v očích většiny delegátů vnímán jako Klaus versus zástupce zrádců. Takže to zase až tak překvapivé nebylo.

Měly průběh vládní krize z roku 1997 a způsob jejího řešení hlubší a dlouhodobější dopad na český politický systém?

Mělo to dopad na českou politiku v několika rovinách, z nichž každá by vydala na samostatný rozhovor nebo větší článek. Mělo to vliv na zhoršení vztahů mezi ODS a někdejšími koaličními partnery KDU-ČSL a ODA. Když zůstaneme u stran, tak to mělo vliv i na vztahy mezi ODS a těmi, kdo ze strany odešli a založili v lednu 1998 Unii svobody. Sarajevský atentát měl také dopad na povolební uspořádání vlády, kdy druhá ODS se dohodla s vítězi voleb z ČSSD na vytvoření vlády na základě takzvané opoziční smlouvy. Za dopad této krize lze považovat i iniciativu ČSSD a ODS vedoucí ke změně volebního zákona, kterou nakonec shodil Ústavní soud, a nakonec nerealizovanou iniciativu změny Ústavy s cílem omezit pravomoci prezidenta. To je jen letmý výčet a na každý z těchto bodů bychom potřebovali samostatný prostor, abychom mohli rozvést podrobnosti.

Související

Jakub Záhora (použito se svolením Jakuba Záhory) Rozhovor

Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora

Před třiceti lety, 18. května 1994, byla v Pásmu Gazy formálně nastolena palestinská samospráva a Izrael zde omezil svou vojenskou přítomnost. Byť to může tuzemské veřejnosti připadat paradoxní, kvalita života Palestinců se tím zhoršila, konstatuje Jakub Záhora z Pražského centra pro výzkum míru na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že Izrael se z Pásma Gazy definitivně stáhl s více než desetiletým odstupem, přičemž interpretace motivů tehdejší vlády premiéra Ariela Šarona se velmi různí. Odborník na současný Izrael také nastínil základní argumenty sporu o to, zda Izrael skutečně přestal Pásmo Gazy okupovat, stejně jako důvody, proč v izraelské společnosti nyní sílí hlasy označující předání Gazy Palestincům za základní strategickou chybu.
Ondřej Zajíc Rozhovor

Autoři absurdního dramatu cítí, že naše civilizace je v koncích, říká režisér Ondřej Zajíc

Divadelní hra "Koza aneb Kdo je Sylvie", kterou před 22 lety napsal Edward Albee je provokativním dramatickým dílem, které zkoumá hluboké lidské emoce a konflikty. Režisér Ondřej Zajíc přináší svůj unikátní pohled na Albeeho text, prostřednictvím inovativního a emotivního ztvárnění. Inscenace Koza aneb Kdo je Sylvie, nabízí divákům silné a nekompromisní reflexe lidské podstaty a jejích temných stránek.

Více souvisejících

rozhovor Petr Just Václav Klaus Vláda ČR historie Václav Havel ODS Metropolitní univerzita Praha

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Aktualizováno včera

Ebráhím Raísí

Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval

Nejasný je osud iránského prezidenta Ebráhíma Raísího po havárii jednoho ze tří vrtulníků v konvoji, který politika převážel. Íránská média zprvu podle světových agentur informovala o "tvrdém přistání". Úřady se strojem ztratily kontakt, probíhá rozsáhlé pátrání. Raisí má být v ohrožení života. 

včera

Natálie Grossová ve filmu Společně sami.

RECENZE: Nesoudný produkt Společně sami se neměl dostat do kin

Stává se už jen velmi málo, aby se do českých kin dostal film, jehož kvality jsou k samotnému promítání zkrátka nedostačující. Řemeslnou neschopností počínaje, zcela otupujícím dějem a neexistující pointou konče. Většina těchto projektů je navázaná na jména Evy Toulové a Tomáše Magnuska. Novinka Společně sami do této kategorie bohužel spadá.

včera

Zbyněk Stanjura

Stanjura by uvítal odchod Pavla Novotného z ODS

Ministr financí a místopředseda ODS Zbyněk Stanjura by uvítal, kdyby se Pavel Novotný rozhodl sám ze strany odejít. Stanjura to řekl v nedělním vydání diskuzního pořadu Otázky Václava Moravce.

včera

včera

David Pastrňák

Pastrňák se Zachou prošli zdravotní prohlídkou a jsou blízko účasti na domácím MS

Největší česká hokejová hvězda David Pastrňák je blízko tomu, aby mohla být v pondělí přivítána v Praze, kde by se připojila k národnímu týmu na mistrovství světa. Poté, co útočník se svým Bostonem vypadl z play-off kanadsko-americké NHL, měl nyní projít bez problémů nezbytnou zdravotní prohlídkou a na základě toho ho tak jeho zaměstnavatel může uvolnit. Zdravotní prohlídkou pak prošel i další bostonský medvěd Pavel Zacha.

Aktualizováno včera

včera

včera

Peter Pellegrini

Pellegrini: Někteří politici nejsou schopni sebereflexe. Na kulatý stůl nedozrál čas

Na kulatý stůl slovenských politických stran zatím ani po atentátu na Roberta Fica (Smer-SD) nedozrál čas, řekl zvolený prezident Peter Pellegrini v neděli. Pellegrini se v týdnu sešel s prezidentkou Zuzanou Čaputovou a navrhl jednání politických subjektů. Občany dnes vyzval, aby se nenechali unést negativními emocemi, které může přinést další politický souboj. 

včera

včera

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí: V Česku dnes udeří bouřky. Meteorologové upřesnili výstrahu

V Česku od dnešní 14. hodiny hrozí silné bouřky. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) aktualizoval výstrahu, která se nově týká severních, severovýchodních a východních Čech a části Moravy až do půlnoci. Nejmenší pravděpodobnost výskytu bouřek je na jižní Moravě a v částech Vysočiny a Zlínského kraje.

včera

Robert Fico

Fico je mimo ohrožení života, oznámili lékaři

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD), který se ve středu stal obětí atentátu, je aktuálně mimo ohrožení života, uvedl v neděli vicepremiér a ministr obrany Robert Kaliňák (Smer-SD). Ficův stav je ale nadále vážný. 

včera

Policie SR, ilustrační fotografie

Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica

Slovenská policie obvinila tři lidi, kteří na sociálních sítích schvalovali středeční atentát na premiéra Roberta Fica (Smer-SD), uvedla policejní mluvčí Denisa Bárdyová. Obvinění jsou v cele předběžného zadržení, informovala agentura TASR. Fico je hospitalizován v nemocnici v Banské Bystrici ve vážném, nicméně stabilizovaném stavu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe

Podezření na sobotní výskyt tornáda na Ústecku se potvrdilo, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X. Tornádo se pohybovalo i přes říční tok. Experti se chystají na terénní průzkum místa. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy