Odborníci rázně: Důvěru Sobotkovi ano, ale revoluci nečekejte

"Respondenti optimismem nehýří. Pro letošní rok sice očekávají růst HDP, celkově však jsou v hodnocení očekávaného politického a ekonomického vývoje spíše skeptičtí. Vláda podle názoru většiny z nich v příštím roce zvýší progresi u daně z příjmu fyzických osob a zavede sektorovou daň," uvedl Jan Herzmann, řídící partner ve stejnojmenné poradenské firmě.

Pokud jde o letošní růst české ekonomiky, vyjádřilo optimismus 81,1 procenta zástupců odborné veřejnosti. Ve zvyšování HDP nejvíce věří respondenti z finančního sektoru (90,8 procenta), 42 procent z nich se domnívá, že HDP vzroste o více než procento. Většina respondentů (57,4 procenta) míní, že jimi očekávané zvýšení daní hospodářství spíše uškodí. Nejčastěji se tento názor vyskytuje u lidí z finančního sektoru (67,9 procenta).

I přes předvolební sliby koaličních stran si 70 procent účastníků průzkumu nemyslí, že se vládě podaří prosadit fungující protikorupční opatření. Více než osm z deseti respondentů pochybuje o tom, že se vládě podaří zabránit, aby jednotlivá ministerstva sloužila partikulárním zájmům stran či hnutí, které je ovládnou.

Mezi účastníky průzkumu převládá negativní postoj vůči bankovní unii (52,1 procenta) s velmi silným kategorickým odmítnutím ve 27,3 procenta odpovědí. Odmítavý postoj vyjadřují častěji lidé z finančního a ostatního soukromého sektoru.

Na dvě třetiny respondentů si myslí, že by ČR měla přijmout euro. Ale 45 procent odpovídajících by tento krok odložilo až poté, co se vyjasní směřování eurozóny. Podpora tohoto názoru je častější u respondentů ze školství a státních či veřejných institucí. S přibývajícím věkem se také lidé více přiklánějí k přijetí eura a dobrovolnému přistoupení k bankovní unii. Narůstá rovněž jejich souhlas se snahou ČR po dosažení potravinové soběstačnosti. Souhlas s intervencí ČNB proti koruně klesá.

Ekologie a školství - žádná sláva

„Programové prohlášení vlády obsahuje žádoucí byť vágní záměry, jako je snižování závislosti na fosilních palivech, ale reálně je možné v modernizaci naší země dosáhnout mnohem více. Cíle by jednoznačně měly být nastaveny ambiciozněji. Například u financování předškolního vzdělávání je pouhé zvýšení kapacit málo – cílem má být, aby každé dítě od tří let mělo garantované místo ve školce, jinak situace pro tisíce mladých rodin či matek samoživitelek zůstane i nadále neúnosnou. V programovém prohlášení se také hovoří o možné výstavbě dalších bloků Temelína, ač je už dnes jasné, že se to ekonomicky nemůže vyplatit. Za zásadní chybu považujeme absenci jakékoliv zmínky, natož garance, že lidé na severu Čech nepřijdou o své domovy kvůli těžbě uhlí. Tisíce občanů na Ústecku budou i nadále žít v nejistotě a strachu, neboť u vlády nemají před uhelnou lobby žádné zastání," uvedl na webu zeleni.cz Ondřej Liška, předseda zelených.

V prohlášení chybí jakákoli zmínka o významu neformálního a celoživotního vzdělávání a jeho uznávání. Není zde zmíněno, že podstatná část vzdělávání dnes probíhá mimo školy...Orientace na technické obory a trh práce by neměla znamenat snížení významu všeobecného vzdělávání a důrazu na občanské kompetence. Školy nemají připravovat absolventy čistě jen pro pracovní trh, jejich úloha je mnohem širší, kritizuje vládu server eduin.cz.

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Oproti obdobné pasáži v koaliční smlouvě obsahuje programové prohlášení několik konkrétních důležitých návrhů. Rozhodně mezi ně patří návrh ustanovit Národní radu pro vzdělávání jako koncepční orgán a také doufáme, že pod změnami financování regionálního školství a zavedením kariérního řádu je ukryt především důraz na podporu učitelské profese, která nakonec vždy rozhoduje o tom, co se děti ve škole naučí."