Rušno ve sněmovně: Boj za volyňské Čechy, TOP 09 přišla s plackou

Česko podle Zaorálka dosud nemělo informace, že by byli volyňští Češi na Ukrajině vystaveni zvýšenému nebezpečí. Ve středu o situaci menšiny, která se prý cítí ohrožena eskalací konfliktu s Ruskem, jednal s jejími zástupci předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Situace českých krajanů podle něj vyžaduje rychlé řešení. Kabinet dal již dříve najevo ochotu jim pomoci.

Zaorálek poznamenal, že volyňští Češi mají možnost získat české občanství jednodušším než běžným postupem. "Není tady žádná zvláštní překážka," řekl. Česko podle ministra pečlivě posoudí i případné jiné formy pomoci.

TOP 09 s plackou

Sněmovna dnes zhruba po dvouhodinové debatě už potřetí jednání o situaci na Ukrajině po svržení tamního prezidenta Viktora Janukovyče a ruské anexi Krymu odročila. Sešla se celá řada usnesení, hlasovat by se o nich mělo v úterý.

Návrhy lidovce Ivana Gabala směřují k posílení rozpočtu české armády. Poslanci by vyzvali vládu, aby příští rok zvýšila rozpočet na obranu na 1,3 procenta hrubého domácího produktu a do roku 2017 na dvě procenta HDP. Nyní činí rozpočet ministerstva asi 1,1 HDP. Sociální demokrat Antonín Seďa podotkl, že zvyšování není s ohledem na finanční situaci státu reálné.

To, aby se Sněmovna distancovala od akce poslanců Milana Šarapatky (Úsvit) a Stanislava Berkovce (ANO), kteří byli při referendu o přičlenění Krymu k Rusku, žádá šéf poslanců TOP 09 a Starostů Miroslav Kalousek. Dolní komora by měla uvést, že nemají být chápáni jako čeští pozorovatelé.

Členové frakce TOP 09 a Starostů dnes podpořili Ukrajinu tím, že si na oděvy připnuli placky v barvách této země. "Chcete-li zde být tak radikální pouze v jedné jediné věci, vás s tou plackou prosím, přišijte si ještě na záda tibetský prapor a zvažte pak, jak budete jednat se zástupci Čínské lidové republiky," komentoval jejich gesto Jiří Koskuba (ČSSD).

Oblast Volyně prodělala překotný historický vývoj

Pod carské Rusko se dostala už ve třetím dělení Polska v roce 1795 a právě Rusové byli vládnoucí politickou mocí v době příchodu Čechů na Volyni. První obec Čechů, tzv. Luthardovka, byla založena již v roce 1863, ale organizovaný příchod probíhá až v letech 1868–1880.

Po počátečních výhodách ze strany carského Ruska se režim zhoršil. Od 80. let 19. století probíhala rusifikace volyňských Čechů, která se zastavila díky všeobecným protestům proti carskému způsobu vládnutí v roce 1905. Během první světové války se na Volyni vystřídalo několik režimů, postupně zde byla carská, německá a rakousko-uherská, bolševická, polská, bolševická a nakonec opět polská nadvláda.

Dne 17. 9. 1939 proběhlo čtvrté dělení Polska, západní část Volyně obsadila vojska Sovětského svazu a obě části Volyně se tak spojily pod jeho režimem. Toto období je charakterizováno zaváděním kolchozů a odvážením obyvatel na nucené práce do táborů na Sibiři nebo do jiných nehostinných krajů.

Po dvou letech, 22. 9. 1941 napadla Sovětský svaz armáda nacistického Německa a obě části Volyně se dostaly pod nacistickou vládu. 13. 7. 1943 došlo k vypálení Českého Malína, který má pro volyňské Čechy stejnou symboliku jako pro Československo Lidice či Ležáky. Bylo zavražděno 374 osob. Někteří z volyňských Čechů poukazují na skutečnost, že v samotných Lidicích bylo zavražděno méně osob než v Českém Malíně, uvedl server antropologie.zcu.cz.