ODS nahání voliče, spustí petici proti zavedení eura v ČR

Vláda toto pondělí schválila přistoupení Česka k fiskálnímu paktu Evropské unie, což zemi zaváže přijmout pravidla hlídající rozpočtovou kázeň. Česko by se hlavními opatřeními paktu řídilo až po přijetí eura. To ale podle dosavadních vyjádření vládních představitelů v nynějším volebním období zřejmě nenastane. Pro brzké zavedení eura v ČR se před měsícem vyslovil prezident Miloš Zeman, realistické to podle něj bude zhruba za pět let.

ODS chce po vládě, aby pro Česko vyjednala s EU takovou výjimku, aby nemělo povinnost ke společné měně přistoupit, pokud si to nebude přát. Evropský lídr a místopředseda ODS Jan Zahradil zopakoval dřívější požadavek strany, aby přijetí eura předcházelo referendum, protože podmínky vstupu do eurozóny se od vstupu ČR do unie změnily.

Psali jsme: EURO nechceme, křičí české firmy. Z čeho mají největší strach? Euro a členství v EU? Češi řekli natvrdo, co si myslí  

Smyslem petice je podle předsedy ODS Petra Fialy vyvolat také parlamentní debatu k tomuto tématu. V Poslanecké sněmovně se to s ohledem na početní sílu poslanců ODS těžko podaří. Větší šance je tak v Senátu, neboť horní komora musí na své schůzi projednávat každou petici, pod kterou připojí své podpisy nejméně 10.000 občanů.

"Euro je od začátku politický projekt neslyšící na racionální ekonomické argumenty a zároveň projekt s ambicí posunout země EU směrem k evropské politické unii, resp. evropskému superstátu. Pro celou EU má dramatické ekonomické náklady a je nepřiměřenou cenou za umělý, nepokorný, konstruktivistický, zato však evropskými elitami vysněný cíl současného modelu evropské integrace," řekl pro Pravý břeh Jan Skopeček, člen výkonné rady ODS.

"Mnohým to bylo zřejmé již při samotném vzniku společné evropské měny. Eurozónu utvořily země natolik navzájem ekonomicky odlišné, že společná měna, a tedy i jednotná měnová politika, nemohou být pro všechny země eurozóny prospěšné. Rozdílná úroveň a struktura evropských ekonomik, odlišný průběh hospodářských cyklů, různorodá flexibilita, resp. rigidita pracovních trhů a stav veřejných financí jednotlivých zemí stejně jako dlouhodobě odlišné míry inflace napovídaly, že jednotlivé země eurozóny budou potřebovat ve stejném okamžiku různou podobu měnové politiky. Podstatou společné měny je ale právě jen jedna podoba měnové politiky, které se musí podřídit všichni," myslí si Skopeček.

"TOP 09 národní zájmy nezajímají, ČSSD by nejraději přijala euro již dávno. Odměnou může být pro ODS přízeň voličů, kteří si euro nepřejí už jen třeba z toho důvodu, že by v dlouhodobějším horizontu znamenalo vyšší inflaci, tedy růst cenové hladiny. Dnes se totiž přibližujeme k vyšší cenové úrovni eurozóny prostřednictvím inflace a zpevňování domácího kurzu. O flexibilní měnový kurz bychom ale s eurem přišli a zbyla by jen ta inflace," dodal.